Robert Mařík

@JaroslavBlek3 @caco3cz @MarekVondrak @JaromirSramek Liší se určitě podle oborů. V matematice se navazuje na předchozí výsledky a nemá smysl autora v recenzním řízení tajit. I když jsou někdy takové náběhy. U dřeva jsme občas odhadovali autora podle seznamu literatury.

@caco3cz @MarekVondrak @JaromirSramek Tohle se asi bude oborově různit. Každopádně já měl tehdy jednu a zmíněný seniorní akademik možná asi tak deset. Proti vám prostě úplně jiný svět. A ještě vše na jiná úplně jiná témata.

Připisování se k cizím akademickým textům Včera tu @JaromirSramek zmínil další prohřešek proti etice akademické práce. Považuji to za důležité téma a vzbudilo rozporuplné reakce, tak přidám jednu příhodu z mého světa. Před mnoha a mnoha lety jsem pln ambicí začal pracovat na diplomové práci a snil o dráze akademika. Přišlo mi, že téma má potenciál, a tak jsem z toho chtěl napsat odborný text. Požádal jsem tedy jednoho vyučujícího o přečtení první verze textu. On tak učinil a řekl, že se mu to líbí, bude z toho dobrý odborný text a znovu si ho přečte pod podmínkou, že bude spoluautor. Byl jsem velmi mladý a naivní, a tak jsem souhlasil. Text nakonec opravdu v jednom domácím odborném časopise vyšel, nejsem jeho jediným autorem a jde vlastně jen o velmi zkrácenou verzi jádra mé diplomky. Je tedy zjevné, že můj autorský podíl byl maximální a kolegy minimální a stejně podle tehdejšího systému hodnocení vědy máme oba 50 % autorský podíl. Mohl jsem to tušit a udělal bych to dnes jinak? Asi ne, protože jsem netušil, jak systém funguje, byl jen student a věřil vlastním vyučujícím. V tom je myslím většinou jádro podobných příběhů. Někteří seniorní akademici prostě využívají nezkušenosti nebo pozice mladších kolegů a studentů ku vlastnímu prospěchu, a to je jednoznačně špatně. Od té doby jsem se v jisté obměně setkal s podobnou „nabídkou“ ještě několikrát, vždy jsem už ale dokázal jasně říct ne. I tak však chápu, že je to poprvé dost těžké. Od konce doktorátu jsem ve svém volném čase mockrát poskytl konzultaci lidem s jejich výzkumem. Nejednou mi bylo i nabídnuto, zda za to nechci spoluautorství. Hanba by mě fackovala říct ano, ještě, když šlo většinou o témata, ve kterých nemám badatelskou minulost. Jedním z problémů české akademie však je, že některým lidem to zjevně přišlo a přijde normální.

@JaroslavBlek3 @JaromirSramek Jednalo se o matematiku, tj. věta a důkaz. Nemohlo jít o nějakou nechuť nést případné následky, jak se píše v jiných odpovědích. Prostě jenom normální chování k doktorandovi. Tak jenom aby to nevypadalo, že všichni akademici vysávají své studenty. Jsou i normální. :) (2/2)

@JaroslavBlek3 @JaromirSramek První článek jsem často a intenzivně konzultoval se školitelkou, vlastně jsme to počítali spolu. Připadlo mi, že je vlastně spoluautorka, tak jsem ji jako spoluautora napsal. Vůbec nechápala, proč ji tam píšu. Zůstal jsem jediný autor. Rok 1998. (1/n)

@MarekVondrak @HonzaPalicka Asi se neočekává, že ministerstvo povede elitní vědec. Stačí, když trošku ví, o čem to je. A lidí, kteří se v nějaké fázi života věnovali vědě a publikovali normálně, je pořád spousta. Určitě to někdo vezeme.

@HonzaPalicka To by mě moc zajímalo, koho na to teď seženou... Kdo se bude pro pár měsíců ochoten se nechat svlíkat do naha a lustrovat za desítky let kde co napsal nebo podepsal... Už to vidím... 🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️

Ano, pochopitelně musíme mít co nejvyšší nároky! Kontakt s ryzí vědou, publikace v řádu stovek v nejprestižnějších periodikách, ideálně aspoň nominaci na Nobelovku. Pár článků v časopise, kde otisknou cokoliv? Absolutní no go! Kdyby se takhle vybíral šéf Akademie věd, je to zcela v pořádku. Jenže my si hrajeme na to, že takhle vybíráme člověka na uměle vytvořené fejkové ministerstvo bez pravomocí, které dva a půl roku vedla paní s titulem ze zrušený školy, o níž nikdo nikdy neslyšel, jejíž předchozí kontakt s akademickou publikací byl možná takovej, že tu publikaci někdo zapomněl v penzionu, který před vstupem do politiky provozovala. A nikomu na tom nepřišlo nic divnýho. Takže ano, pojďme hledat akademického supermana, který bůhvíproč bude chtít tohle dělat. Babiš pak to ministerstvo beztak buď zruší nebo tam dosadí nějakýho troubu, kterýho zmerketinguje jako priateľa všetkých vedcov a lidi mu ještě zatleskaj...

@mjtecka @Vedazije Taky myslím, že o neznalost nejde. Je to na morálce. Na univerzitě mě už v 1998 učili, že mám publikovat v dobrých časopisech. Ne ČR ani konference. Jenže lidi vidí, že někomu (predátorské) publikace poslouží jako výtah k moci a dělají to taky. Prevence s tím nemá co dělat.

@Vedazije Je fajn, že si udržujete vysoké mínění o znalostech a kvalitách českých vědců v téhle oblasti :-) Každopádně, pokud se v etice přímo neproškolí, tak se budou moct vy/omlouvat. (a podle časté trapnosti těch vysvětlení mi nepřijde, že by obvykle vážně věděli co dělají🤷‍♂️)

Pavel Tuleja skončil dřív než začal. Doufáme, že tahle “kauza” nevyšumí jako hejt na jednoho člověka, ale že povede k reflexi toho, jakou úroveň by česká věda měla mít a v konečném důsledku se tato úroveň reálně zvýší!

@RadkoSablik @R_Bartonicek @RomanHol2 Aby nějaký významný počet ředitelů a učitelů změnil myšlení, muselo by se na to jít přes peníze, jinak bez šance. Jsou to lidi a je to práce s lidmi, však to znáte ... No Vy vlastně možná ne, podle tweetů o Vaší škole, ale z doslechu od kolegů určitě. :)

@R_Bartonicek @RomanHol2 Aby se něco skutečně změnilo, musí se změnit myšlení aktérů ve školství. K tomu je třeba celostátní vysvětlovací kampaň, co je cílem a smyslem vzdělávání pro 21. století. Pokud ředitelé a učitelé nezmění myšlení, tak se zase vlk nažere a koza zůstane celá. A školství stejné.

PROSÍM... Před rozhovorem s ministrem školství Mikulášem Bekem v příštím týdnu bych se rád obrátil na vás, kteří se snažíte dostat českou vzdělanost mezi světovou špičku, mnohé i pro to děláte - vím, že vás není málo. Prosím, mohli byste mi sdělit, co považujete za klíčové změny, které musí pan Bek (vláda) udělat, aby se naše země víc tomuto cíli přiblížila? Co se v poslední době v tomto směru podařilo? A co se nedaří? Velmi vám děkuji! Vaše názory jsou součástí mé širší přípravy na rozhovor. A pokud můžu poprosit, nebavme se o platech, bavme se o podstatě systému.

@Petrda7 @JaromirSramek Jak souvisí absurdita z původního dotazu s nejdokonalejším nástrojem na pochopení principů přírody, života a vůbec? :) Mě se třeba líbí "Cats protecting birds", besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.…

@JaromirSramek Za mě jednoznačně diferenciální rovnice, jen pro tu radost, že to umím napsat

@R_Bartonicek @mmt_cz Srdcaři jsou skvělí. Já bych dal poslancům a ministrům tak 44 tisíc hrubého (průměr OA na FF UK), ať zůstanou jenom srdcaři a lidé, co si zbytek vysoutěží v grantech. To by potom republika krásně prosperovala. No ni?

Děkuji za reakci. Určitě jsou peníze důležité, ale rád bych tentokrát pozornost zaměřil jinde než konkrétně na platy učitelů apod. O tom se mluví pořád dokola, co dělám přes 30 let novinařinu. A znám i lidi, kteří celou tu dobu o ničem jiném nemluví než o platech. Chci, aby je měli učitelé co nejvyšší. Nejbližší jsou mi ale srdcaři.

@JanaMynarova @R_Bartonicek @mmt_cz Nenechal se slyšet, že školy mají peněz na platy dost a lidé ze společenskovědních oborů mají stávkovat proti rektorům? A to on asi jako ex-rektor bude mít i podložené daty, minimálně ze svého funkčního období.

@R_Bartonicek @mmt_cz Odborný asistent s PhD nastoupí za 33 a profesor po 15-20 letech praxe se dopracuje k té 40. Tohle je opravdu ostuda a proto je to tu jak ve skanzenu.

V úterý odpoledne spustíme Jeden stream s informatikou a matematikou! Program a formulář na dotazy k prezentovaným tématům i studiu: mff.cuni.cz/cs/verejnost/i…

@JakubKrysl @ValentineTeenie @OHorecky @CHMUCHMI Tohle je Apparent temperature na australska vedra. Jeste je kanadsky vzorec na zimu. Hledejte wind chill index.

@ValentineTeenie @OHorecky @CHMUCHMI +0.33e? Čekal bych že tlak vodní páry (vlhkost) bude teplotu snižovat. Čím vlhčí vzduch, tím víc tepla odvede. A je rozdíl ve výpočtu u teploty pod a přes 37°C?

Pocitová teplota není o tom, jestli je dvěma lidem stejná zima. U pocitové teploty ani nezáleží na tom, jestli jste otužilí. Ukážeme vám 3 příklady pocitové teploty ze života.

@OHorecky @CHMUCHMI Je to popsano na en.wikipedia.org/wiki/Wind_chill . V Kanade se pouzivaji tabulky s teplotou a rychlosti vzduchu.

@CHMUCHMI a jak se taková pocit. teplota vypočítává? Jaký je ten koeficient?

Zadání splnil. Já bych to uznal A dak za jedna🤣🤣🤣🤣

@DanSmid @MocnyPetr62670 Bylo to uplne nekde jinde. Nebyla takova vypocetni sila, tim padem nebyly tak propracovane, otestovane a vyladene modely. A ani nebylo tolik vstupnich dat, co je dneska. Neco se mozna dalo tusit z vyvoje v Nemecku, ale bylo mezi svatky a byl socialismus.

@MocnyPetr62670 Možná stupidní dotaz, ale to meteorologové o příchodu takové změny nevěděli? Nebo tehdy ještě nebyla předpověď počasí na takové úrovni, jako je dneska?

31. prosinec 1978 – Této silvestrovské noci během pouhých šesti hodin klesla teplota v Československu o dvacet stupňů, během šestnácti pak dokonce o třicet ⬇️⬇️⬇️ Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 velkou část Československa. O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Ranní teploty na 1. ledna 1979 se propadly až k 15 stupňům pod nulou. Zamrzlo uhlí u elektráren, výhybky i auta a s následky mrazu se Československo potýkalo téměř měsíc. Nebývalé studené počasí, které způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, již o několik dní dříve ochromilo severní části východního i západního Německa. Celá situace se pak v Československu vlastně jen opakovala. Nejprve přišla povánoční obleva a téměř jarní počasí provázené deštěm, které rázně ukončil úder mrazivého severského vzduchu. Pamětníci vzpomínají, že pokud odešli na silvestrovský večírek jen v lehké bundě, druhý den po probuzení riskovali zápal plic. Obrovské problémy způsobil náhlý nástup mrazů v energetice i dopravě. Uhlí uskladněné pod širým nebem u elektráren, které v předchozích dnech promoklo, zmrzlo v nerozbitnou hmotu - a nové nebylo kde vzít. Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagónech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje, vlivem mrazu se znovu a znovu trhaly pásové dopravníky. Potíže se ovšem nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta. Největší potíže ale byly pojené s uhlím, na kterém v té době prakticky zcela závisela dodávka elektrické energie, jaderné elektrárny se tehdy teprve stavěly. Vláda proto rozhodla o razantních úsporách elektřiny. Energeticky náročné provozy jako hutě najely na omezený provoz, podniky začínaly pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny. Ze dvou televizních programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny. Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení. Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.

@obradam Hodněkrát jsem se šel někoho zeptat, jak funguje les, stromy, dřevo. Kdyby takových lidí byly zástupy, vyplatí se o tom napsat knížku. Takto to skončilo jenom u příjemných popovídání a fascinací nad tím, jak jsou i zdánlivě obyčejné věci zajímavé.

@robert_marik Jo, ta iluze, že se někdo bude zajímat o to, co zrovna zajímá mě, a ještě za mnou sám přijde, abych mu o tom něco řekl...not gonna happen. Ne v téhle době.

Vědci neradi píšou pro nevědce. Důvod to má jednoduchý, a většina z nás si ho odmítá přiznat. Vědci totiž neumí psát.

@Abenzayen @lingvojazyce @HIbidem @HodinaPravdy Vlada moc dobře ví, že vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. Ale jednodušší než najít řešení je rozeštvat akademiky mezi sebou.

Jsem odborná asistentka na FF UK a moje mzda je o cca 12 000 Kč nižší než mzda uvedená v téhle tabulce jako průměrná pro moji pozici. Zítra se připojím ke stávce @HodinaPravdy, protože věřím, že humanitní vědy jsou pro společnost přínosné, když se dělají dobře.

@honzao @dusek_libor @MikulasBek @msmtcr Odměny a granty k tomu patří. Ale to je práce navíc a ten člověk potom někde chybí. Obzvlášť, když pracuje na několika projektech (jak se od něj očekává a jak se mu radí, aby si zajistil důstojné finanční podmínky).

@dusek_libor @MikulasBek @msmtcr Ty odměny a granty k tomu patří. Podstatná je opravdu celková částka za rok (případně dělená dvanácti). Ale souhlasím se statistikou separátně za plné úvazky, ty částečné v tom dělají dost hokej.

Na webu @msmtcr jsou zveřejněny průměrné mzdy akademických pracovníků na veřejných vysokých školách po fakultách, čímž plním svůj slib ze začátku akademického roku. Debata o změně financování vysokých škol, která by školy motivovala ke zmírnění rozdílů ve výši průměrných mezd za obdobný výkon práce, bude probíhat během podzimu při přípravě rozpočtu pro příští rok. msmt.cz/ministerstvo/n…

Dobrý den, dnes bychom Vás všechny naše (a nejen ty) sledující chtěli požádat o něco zásadního. 🟢Tím zásadním je nezveřejňování audiovizuálních materiálů, které explicitně zobrazují lidské utrpení v současném konfliktu, který probíhá v Izraeli. 🟢Chápeme, že chcete sdílet své emoce/informace a že nikdo toto nedělá pro zvýšení svého dosahu na sociálních sítích. 🟠Případným šířením tohoto obsahu na sociálních sítích lidé neúmyslně pomáhají těm, kteří tato brutální zvěrstva páchají. 🟠Dnešní "příručky terorismu" nabádají pachatele k co největší medializaci svých zločinů. 🟠 Zobrazovaná brutalita je pro ně nejen prostředkem k ponížení a vyděšení nepřítele, ale slouží i jako prostředek k zaujetí/verbování nových symptizantů. Pro ukázku si Vám dovolíme odcitovat pár řádků z jedné z "příruček terorismu" 🔴Součástí této etapy boje jsou také operace, které upoutávají pozornost a jsou propagovány "mediální strategií, která se snaží o racionální a ospravedlnění takových operací", aby přilákala mladé rekruty k džihádu." 🔴Pro osvobození zajatých džihádistů je třeba vzít rukojmí a "pokud nejsou požadavky splněny, rukojmí zlikvidovat děsivým způsobem, který vžene strach do srdcí nepřítele a jeho příznivců." 🔴"To nejodpornější z úrovně divošství" je lepší než "stabilita pod řádem nevíry". Prosíme Vás ještě jednou, zvažte důkladně zveřejňování takovýchto audiovizuální materiálů. Děkujeme Vám a za případný retweet budeme vděční✅😉 pro BD @rangl_david a @JosefMecel

@FrantaPribyl @michalblaha Mrkněte na ten původní článek. Připadne mi to jako alternativa pro studenty, co se na Caltech hlásí a nemají diferenciální počet absolvovaný na high school.

@michalblaha Jak to dneska probíhá? Diferenciální počet jsme měli 2-3 ročník SŠ. Proč se to neučí na školách a je třeba kurzy?

Caltech od září umožňuje studentům naučit se základy diferenciálního počtu, fyziku a chemii prostřednictvím online kurzů na Khan Academy nebo Schoolhouse, získat tam certifikáty a ty pak uzná namísto povinných STEM kurzů, pokud k nim student nemá přístup. caltech.edu/about/news/cha…