Martin Bórik

548 posts

Martin Bórik banner
Martin Bórik

Martin Bórik

@mborik128

cinematic music producer, Skoda Enyaq owner, BEV fan, 8bit computers freak, loving father and former software developer

Košice, Slovakia Beigetreten Mart 2012
136 Folgt183 Follower
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
@sabanohs To je fakt krutý prvý apríl. 😞 Nachviku to so mnou hrklo, potom som si uvedomil dátum.
0
0
3
138
Vojtěch Daněk
Vojtěch Daněk@sabanohs·
Škoda spouští OTA aktualizaci pro #Enyaq se systémem ME 3.8. Během několika týdnů se do aut bude postupně dostávat ME 5.6.1. 🥳
Vojtěch Daněk tweet media
Čeština
14
1
24
3.3K
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
Stále najpoužívanejší operačný systém, korporátna samozrejmosť a vzduch, ktorý dýchajú firemné siete? Microsoft Windows, jeho cesta od Interface Managera a právnych bitiek s Apple až po komerčný triumf a ovládnutie pracovných plôch miliárd ľudí. Nové Zapečené procesory sú tu! 🔥
Martin Bórik tweet media
3
1
9
279
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
@diagon_swarm ... faktoch, ktoré si každý v danej dobe prežil. Málokto u nás mal šťastie s prvými Macmi, s NeXTami atď, preto sa tomu prirodzene venujem intenzívnejšie. Vyplýva to aj s diskusií s ľuďmi, kolegami, známymi, ktorí o mašinách s 68k ani nepočuli, lebo vyrástli (ako ja) za x86.
0
0
0
51
Jirka Zima (swarm)
Jirka Zima (swarm)@diagon_swarm·
@mborik128 Vždycky můžeš rozsekat odpověď na více zpráv. Každopádně ber to spíš s humorem. Cílem drobného flamu bylo nahnat ti na podcast víc posluchačů 😅 Jsem rád, že to nahráváš a rád si poslechnu další díly.
Čeština
2
0
1
139
Jirka Zima (swarm)
Jirka Zima (swarm)@diagon_swarm·
💾NERD ALERT... procesory devadesátek💾 Martin Bórik @mborik128 dělá podcast o starých počítačích, a protože to vypráví takovým uklidňujícím způsobem, poslouchám to občas v autě. Už když mi "pomlouval" OPL2/3 syntezátory od Yamahy na základě ukázky z Monkey Island, trochu se mi kroutily palce u nohou 😅 (co třeba hudba ve Wacky Wheels? to je ukázka, co z toho jde vytlačit, a to je za mě úplně jiná liga než SIDy, AY a podobně...). No a teď jsem doposlouchal poslední díly o procesorech a došel jsem k závěru, že by to chtělo nějaký starý dobrý flamewar 😶 Nuže do toho... Tvoje afinita k Macu a Motorole 680000 je Martine evidentní, o tom žádná, ale přišlo to podané spíše stylem, jak se o tom hádala veřejnost tehdy. Pro programátora je nepochybně Motorola 68000 daleko příjemnější procesor na vývoj než 8088/8086 a důvod je jasný - lineární adresování paměti díky 32bitovým registrům. O tom se nepřu. Ono právě tohle byl i ten primární důvod, proč UNIXové pracovní stanice šly právě po těchto procesorech (mimochodem v podcastu to vyznívá opačně, ale UNIX byl ve skutečnosti v první půlce 80. let portovaný na hromadu procesorů, o kterých dnes málokdo tuší, že existovaly... častokrát v počítačích velikosti Altaira s hromadou sériových portů pro připojení terminálů - doporučuji prolistovat nějaká stará čísla časopisu UNIX Review). Na druhou stranu, co se moc neříkalo a překvapivě to nebylo typicky ani v u nás dostupné literatuře, která 68k řešila, on ten procesor byl docela pomalý ve výkonávání instrukcí. Při práci s velkými daty (workstation nasazení) byly jeho výhody jasné, ale v případě práce s malými daty, kde nebylo potřeba pořád šašit se segmentovými registry na 8088/8086, uměl být Intel na takt rychlejší. Když jde o IBM PC, tak v jeho počátcích byly aplikace opravdu malé a data, se kterými pracovaly, často taky. Ve světle toho ten procesor 8088 byl ve výsledku zajímavější volba, než se snažit do kancelářského počítače nacpat gigantický Motorola 68000 (on je fakt ten čip ve strašně gigantickém pouzdře - vždy mě to překvapí, když ho vidím na nějakém mainboardu). Nicméně nasazení Intel x86 místo Motorola 68k mělo pro IBM ještě jeden velmi dobrý důvod. Tím je matematický koprocesor Intel 8087. K 68000 v té době Motorola žádný nenabízela. Když IBM mířila vyloženě do kanceláří a tabulkové kalkulátory měly být killer apps, IBM PC doplněné o matematický koprocesor v nich umělo být násobně rychlejší než počítače s Motorola 68000 bez extra hardware pro floating-point čísla (běžně 2-4x podle typu funkcí). Přitom návrh základní desky kolem 8088+8087 byl levnější a jednodušší. Tolik k flamewaru a doufám, že se budeš chtít hádat 😅 (případně @logout128, anebo @david_klusacek) Jinak tedy jenom pár drobných poznámek: - Clock-doubling u 486DX2 byla spíš reakce na jiné procesory, které toho už využívaly (například MIPS R4000 se v dobovém tisku zprvu označoval jako 50MHz, protože to byla jeho vnější sběrnice... přitom interně pracoval na 100 MHz, jak se označuje dnešním pohledem). Clock-doubling nicméně řešil velký problém, jak udělat s tehdejší technologií levně základní desku pro vysoko taktovaný procesor - 50MHz 486DX byla naprosto skvělé CPU, ale vyžadoval dobrou desku a při této rychlosti nebylo možné připojit na lokální sběrnici VL-BUS více než jednu rozšiřující kartu (takže ani nešlo mít na VL-BUS současně grafickou kartu a diskový řadič). Přechod na 66MHz DX2 snížil cenu při zachování stejného výkonu a vrátil možnost mít na sběrnici až tři karty. - Motorola a Apple v rámci marketingu někde udávaly dvojnásobný takt pro 68040, což jsem tehdy nějak moc nechápal. Šlo o to, že tam byl dvojnásobný takt hodinového signálu, který do něj šel pro interní obvody, ale nebyl to clock-doubling takový, jaký známe z ostatních CPU (tolik k tomu, že Motorola nic takového nepoužila). Je potřeba si říct, že 68040 byl strašně hřející procesor a zvyšování vnitřního taktu u něj byl prostě problém. Vlastně to byl pro mě vedle 486 docela fail. - Počítač NeXT s 68030 je v podcastu podán jako velmi rychlý a že se "nikde nezadýchá". Realita používání ovšem je, že překvapivě to úplně moc rychlé nebylo. Systém byl hodně komplexní a schopný, ale v případě procesorů 030 už byl sám o sobě velký záhul pro počítač. NeXT tedy kupodivu působí spíše líně. Až s 040 se to trochu zlepšilo. Já s NeXTem měl možnost několikrát pracovat na originálním harware (různé cube a jeden station) a s tou rychlostí je to složité - nedá se mu ovšem upřít, že ta interní grafika se překreslovala velmi rychle za každých okolnosti. - Pentium Pro sice skutečně předběhlo možnosti consumer operačních systémů, ale na druhou stranu ono tam nikdy nemířilo. Už tím návrhem bylo jasné, že levné nikdy nebude, ale měla to být konkurence vyloženě na odstrašení RISC konkurence ve workstation segmentu Windows NT (a samozřejmě do serverů). V těchto segmentech byl i pro x86 již plně 32bitový software naprosto běžný (leckdy šlo o balíčky, které měly i varianty pro RISC procesory na NT). - Přechod Intelu ze Socket 7 na Slot 1 nebyl z ješitnosti. Slotový systém byl nutný, když Intel nebyl schopný nacpat tak velkou L2 cache levně do křemíku procesoru. Zároveň cache čipy musely být blízko procesoru, aby mohly fungovat na plné rychlosti (tj. původní koncept, že L2 je na rychlosti FSB jako u S7, nebyl průchozí). Slotové moduly byly přechodné řešení z nouze. - Hardwarový emulátor x86 v Itaniu je obecně zajímavé téma, jen si myslím, že ten softwarový emulátor, který pak vyšel, a byl nakonec znatelně rychlejší (ze zkušenosti mohu říct, že jen někde a zhoršila se stabilita), si napsal Intel sám a ne Microsoft. Když jsem to do Itaniové mašiny instaloval, tak to bylo ve formě samostatného balíčku staženého přímo z webu Intelu (a kompletně brandovaného Intelem). Až pak s nějakým service packem to Microsoft zaintegroval do OS přímo. Nicméně je to podobné jako Windows 2000 a podpora procesoru DEC Alpha. Tam taky dali kompletní FX!32 od DECu, co bylo původně jako samostatný software pro Windows NT 4.0, ale odstranili z něj v Microsoftu veškerý branding. Jinak pokud budeš někdy řešit víc Windows NT, anebo RISC procesory, na kterých běžel, tak mi klidně napiš - Windows řady NT jsem měl možnost provozovat a naplno okusit na MIPSu, PowerPC, Alpha i Itanium 🫣 (a dnes běžně na ARMu, ale to nepočítám). Je to moje oblíbené téma.
Jirka Zima (swarm) tweet media
Martin Bórik@mborik128

Som si istý, že ste sa už stretli s počítačom, ktorý poháňal procesor z rady x86 či x64. Viete, ako procesory tejto rady vznikli? Ako je možné, že boli všade kde ste sa obzreli, že zvykli tvoriť až 90 (a viac) percent trhového podielu? Je tu nová epizóda Zapečených procesorov!

Čeština
5
2
55
6.7K
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
@diagon_swarm Ja to tak beriem a zároveň ti ďakujem aj za iný pohľad. Aj kontroverzia robí reach. 😁 S tou percepciou afinity k 68k je to na dlhšiu diskusiu. S @logout128 sme tu teraz na partyplace FOReVER diskutovali, že sa to môže zdať preto, že v podcaste nehovorím o zjavných a známych...
0
0
2
28
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
Som si istý, že ste sa už stretli s počítačom, ktorý poháňal procesor z rady x86 či x64. Viete, ako procesory tejto rady vznikli? Ako je možné, že boli všade kde ste sa obzreli, že zvykli tvoriť až 90 (a viac) percent trhového podielu? Je tu nová epizóda Zapečených procesorov!
Martin Bórik tweet media
1
1
10
6.9K
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
V čase AI-generated obsahu je tu nová zapečená epizóda o histórii Macu - nahovorená skutočným človekom, vytvorená z memoárov, spomienok a skúseností skutočných ľudí, napr. ako @logout128, ktorý to zazil "before in was cool" a rozšíril epizódu o ďalšie fakty a zaujímavosti. 💡
Martin Bórik tweet media
2
1
13
1.9K
Martin Bórik
Martin Bórik@mborik128·
Fanúšikovia podcastu Zapečené procesory sa od dnešného dňa môžu tešiť na novú sériu! 🎉🤩 Polročná prestávka mi pomohla nájsť a vymyslieť nové témy a dnes je deň, kedy začínam do sveta vypúšťať tie spracované. 🚀 Odkazy na epizódu v ďalších príspevkoch 👇
Martin Bórik tweet media
1
1
10
125