Pavel Šrubař

Stát je můj pastýř, nic nepostrádám. Dojí mne, stříhá mou vlnu a dává mi prodlévat na svěžích internetových pastvinách.

Básničky jsou k srdci klíčky, smějeme se při nich rádi. Pak je utrhnem z ruličky a vytřem si pozadí.

@SwedishCanary Et tu, Brute?

Beware the Ides of March this weekend…

Kdyby mi pohádkový dědeček měl splnit přání nemít žádné starosti, asi bych žil v chaloupce se šesti trpaslíky a pracoval v dole.

@Ja09724729 Ještě nějaké Otázky, bratře otče blbče Moravče?

To, že Moravec takto utnul vše bez dohody s jeho zaměstnavatelem je absurdní a arogantní jednání. Protože musel pozvat do diskuze řádně zvoleného demokratického politika, tak trucuje🤦. On si fakt myslel, že ČT je jeho a on bude určovat kdo bude mluvit 🤦 novinky.cz/clanek/domaci-…

@Velky_Gadzo Kuba staví.

Nevím proč furt musíte rýpat do říše pohádek.

Dotaz: Je v postní době povoleno souložit? Radio Jerevan: Ano, ale žena by neměla být tlustá.

🇦🇱Jednodenní zastávka v Tiraně: architektura, barvy, Edi Rama, dopravní chaos… a uvědomění, jaké jsme měli štěstí, že jsme z komunismu vybruslili relativně rychle a bez hlubších ran (na rozdíl od Albánie). Stručné dojmy 👇 @mnumerato/note/c-219209953" target="_blank" rel="nofollow noopener">substack.com/@mnumerato/not…

Sice jsem se nedopustil žádného trestného činu, ale stejně mě manželka podezírá a aplikuje na mne Zákon o odčerpávání majetku.

Excremento Mori.

@vitsoft vzít tě k sobě na terasu slyšet zvonky tvého hlasu propadat z něj do úžasu to je všechno po čem pasu

v klíně držet zrnko klasu ochutnat šum jeho kvasu znova uvidět tvou krásu jít za střelkou od kompasu dýchat vůni ze tvých vlasů zas tě držet kolem pasu zažít rozpad poločasu

Četl jsem recept na vánočku a psali tam o těstě „přikryjte ho a nechte aspoň dvě hodiny odpočívat“. Jako by to bylo o mně.

Pro manželku jsem něco jako bůh. Chová se, jako bych neexistoval, dokud po mně něco nechce.

Fotka Turka je pro mě něco jako tlačítko [Skip] v reklamě na youtubovém videu.

Začátek terapeutické skupiny. „Tak kdo z vás nám jako první řekne svůj příběh?“ „Než jsem sem přijel, brutálně jsem se sjel koksem s jednou šlapkou.“ „Já se ptala pacientů, pane doktore.“

@mnumerato Takhle loupali brambory mazáci na vojně, když měli službu v kuchyni a já deveťáka. Marně jsem je napomínal.

💯 ano

-Kam ten Heimlich pořád pospíchá? Tuhle do mne vrazil, až mi to vyrazilo dech. -Inu, za to může ten jeho pověstný chvat.

Mom.

Omylem jsem ze setrvačnosti napsal 2025, když jsem ve skutečnosti už chtěl napsat nový letopočet 2025.

@Julia_B_Angel Čerstvější než buchta vytažená babičkou před chvílí z trouby. V zástěře prostinké je ta žena, cukruje barvou svých vlasů, zacyklíProtiběhČasu. I když má bolavé klouby, rok hladký jak její pohlazení, doHlavyVložený šém. Vzpomínkou na ni teď blaze je mi, snad bude chutnat nám všem.

Je bílo a chumelí sníh pod koly aut křupe vločky se tetelí kluk před domem v tom sněhu dupe Neslyšně závějí rozvážně další rok kráčí k nám, kdo jsme v naději že schová drápy dračí Než se kdo naděje je tu a mezi řádky slibuje, že jak ty závěje bude čerstvý a hladký