🇨🇿🇺🇦🇮🇱Ivo Brabec 🚑🐕🐱

Aktualni deni v Londyne a dalsich velkych mestech jasne ukazuje, kam az jsme se u nas v UK🇬🇧 dostali. Skupiny teenageru se pres socialni site hromadne organizuji k bleskovym utokum na obchody za bileho dne. Tyto "flash mob" utoky, kdy desitky mladych lidi vtrhnou do centra mesta s jedinym cilem – nicit a rabovat – jen dokresluji totalni upadek spolecnosti za kanalem La Manche. Britske Velikonoce🐣 jsou tak v plnem proudu, ale bohuzel uplne jinak, nez by si clovek pral. Mnozi z Vas se me od rana ptate, jak tuhle situaci vnimam ja a me okoli... Nepotesim Vas. O nepokojich jsem se dozvedel nejprve od sve zeny (ovsem z ceskych medii) a posleze se na problematiku vyptaval v praci. Krom jednoho kolegy, ktery matne vylovil z pameti nejakou reportaz z BBC📺, se ale zadna hlubsi diskuse nekonala. Zkusil jsem sve stesti jeste pozdeji, v hloucku asi dvaceti lidi na firme v Exeteru, ale krom dvou dam, ktere cely problem adresovaly na vrub migrantu ze Syrie (?), jsem se zadneho extra zamysleni nad problemem agresivity anglicke mladeze nedockal. Tema moralky v UK🇬🇧 jsme ale v obecne rovine nakousli uz v nedelnim SPACE🎙 nasi komunity The Right Spotters 🦅 a tyhle aktualni nepokoje jen potvrzuji, ze teenageri nejsou v tomto celkovem upadku zadnou vyjimkou. Dnesni britska realita je kazdopadne huste protkana vzestupem teenage gangu, ktere se uz davno neomezuji jen na drobne kradeze. Krom utoku jake dnes sledujeme v televizi, celime predevsim skutecne epidemii utoku nozem mezi mladistvymi a naproste ztrate respektu k okoli. Cim dal casteji jsme svedky incidentu, kdy si tito mladi agresori vybiraji za cil starsi lidi nebo bezbranne kolemjdouci, a to casto jen pro pochybnou slavu na socialnich sitich, ktere v celem chaosu hraji klicovou roli. Vy, kteri ctete me clanky pro Aktualne🗞 a me posty tady na X, celou situaci a muj pohled na ni, znate z prvni ruky. Nemuzeme ale mluvit o soucasne agresi a zapomenout na tragicky pripad, ktery nami vsemi🇨🇿 tehdy otrasl. Zdenek Makar, slusny pracujici Cech, byl v roce 2018 v Londyne ubit k smrti skupinou mladiku. Utocnik ho ubil retezem na zamknuti kola jen proto, ze doslo k malichernemu sporu v bistru. Co je na tom ale nejdesivejsi je to, ze hlavni utocnik byl pozdeji soudem osvobozen s poukazanim na "sebeobranu", prestoze slo o brutalni presilu. Tato zruda tehdy spravedlnosti vyslala jasny signal: agresivita mladych ma zelenou a zivot slusneho cloveka - navic migranta "z Vychodu" - nema cenu. A kde se stala chyba? Problem neni jen v ulicich, ale doma - ve statem pridelenych councilovych domech a v samotnem uhnivajicim rozkladu britske rodiny. Tradicni hodnoty, autorita rodicu a ucta k starsim byly nahrazeny prazdnotou levicoveho pristupu k zivotu. Lide na socialnich davkach plodici dalsi a dalsi deti nastavuji temto vzor, jako vystrizeny z dystopickeho snimku o ztrate lidske slusnosti a zodpovednosti. Statni system navic casto selhava v trestani viniku - podfinancovana policie se musi vice zajimat o genderove urazky na sitich nez o skutecne zlociny v ulicich - coz v mladych agresorech jeste vice utvrzuje pocit nedotknutelnosti. Rodina jako zakladni jednotka, ktera ma predavat moralni kompas, se tak v mnoha castech Britanie uz prakticky rozpadla. Neni to jen o par pokazenych svatcich, ale o hlubokem moralnim rozkladu, kdy se z ulic vytraci bezpeci a zakladni slusnost. To, co vidime v mediich, je jen vyustenim dlouhodobeho problemu, o kterem je potreba mluvit otevrene a bez prikras ci ukazovani prstem na druhe. Uz davno totiz nejde o nevinne klukoviny, ale o nebezpecny trend, ktery meni tvar cele zeme. Agresivita obecne neustale roste a pokud se spolecnost nevrati k prisnemu vyzadovani radu a obnove rodinnych hodnot, budeme jen dal pocitat obeti systemu, ktery tyto bezpaterni individua vychovava a do toho chrani vic pachatele nez slusne lidi, kterych u nas na ostrovech pomalu ale jiste ubyva. Preji krasny den z Creditonu. 🧔‍♂️✌️🇬🇧🚚

Inspirativní ranní čtení! Tak kafe a 15 minut klidu. Nebudete litovat open.substack.com/pub/insidercz/…

„Koláč nemůže růst donekonečna“: přesně to řekl Malthus v roce 1798. Mýlil se. Jevons v roce 1865: uhlí dojde. Mýlil se. Vezměme si ropu. Po tisíciletí ropa prosakovala na povrch země na Blízkém východě a v Pensylvánii. Lidé po ní chodili. Říkali jí „horský bitumen“ a shledávali ji v nejlepším případě nepříjemnou, v nejhorším případě zapáchající. Nebyl to zdroj; byl to problém. Pak někdo přišel na to, že ji můžeme rafinovat, spalovat, využívat. Během několika desetiletí se tato zbytečná látka stala páteří průmyslové civilizace. Ropa se nezměnila. Změnily se naše VĚDOMOSTI. A od roku 1859 oznamujeme konec ropy zhruba každých 10 let. Americké noviny ve 20. letech 20. století byly tím přesyceny – „ropný hladomor za 2 roky“, „není důvod doufat v dostatečné budoucí zásoby“. Andrew Carnegie doslova vykopal umělé jezero, aby ropu uskladnil před jejím bezprostředním zmizením. Carl Bosch (génius syntetických hnojiv) investoval jmění do procesu výroby benzínu z uhlí... a čekal na nedostatek, který nikdy nepřišel. Výsledek? Globální produkce je dnes na rekordní úrovni. Stalo se to, že pokaždé, když jedno pole vyschlo, jsme našli další – protože samotný nedostatek dělal průzkum ziskovým. A když jsme vynalezli frakování, nenašli jsme nová pole – byly to nové znalosti, které proměnily zbytečnou horninu ve zdroj. „Přírodní zdroj“ sám o sobě neexistuje. Vždy se jedná o řešení problému, které je možné díky určitému stavu lidských znalostí. Co je v daném okamžiku skutečně omezené, jsou naše znalosti – nikoli samotná věc. Planeta překypuje zdroji. Slunce každoročně dopadá na Zemi téměř 10 000krát více, než lidstvo spotřebuje na energii – všechny zdroje dohromady. Zásoby jaderného paliva překračují miliardukrát naši roční spotřebu. Železo, měď, hliník, lithium: ložiska, která při současném tempu představují téměř 100 let využití. Fosfát a draslík (které slouží jako živina pro hnojiva, jež krmí lidi) více než 1 000 let. A křemík (který pohání všechny naše počítače a všechny naše solární panely) tvoří 27 % zemské kůry. Je doslova všude pod našima nohama. Nechybí zdroje. Jsou to znalosti, jak je využívat, a svoboda to dělat. Doba kamenná neskončila proto, že by nám došlo kamení. Doba uhlí neskončila proto, že bychom vyčerpali doly. Internet jsme nevynalezli proto, že by nám došel papír. Každá éra si vymyslela své nástupce. Co nás někdy zastaví v pokroku? Nikdy to nejsou fyzické zdroje, které nám stojí v cestě. Vždy jsou to myšlenky, které si sami zakazujeme, technologie, které blokujeme, energie, které odmítáme používat."

Jak zabranit tomu, aby za 50 let nezacinala kapitola o nasi dalsi ceste k okupaci v nove ucebnici dejepisu takto: "Roku 2026, ctvrtem roce trvani valky na Ukrajine, pri probihajicim konfliktu na blizkem vychode a cerstvem vyjadreni americkeho prezidenta Donalda J. Trumpa, ze hodla prehodnotit americkou ucast v NATO, se ceska vlada Andreje Babise zcela nepochopitelne rozhodla podrzet vydaje na obranu na 1,7% HDP"?

Neměly by se "zastropovat" daně namísto marží podnikatelů? Stát si při ceně 50 Kč/litr bere z litru prodaného benzínu 21,50 Kč, tedy téměř 9x tolik, než kolik je v průměru marže čerpacích stanic (cca 2,50 Kč, nyní i méně). Je potom absurdní, že první reakcí státu na růst cen paliv je sledování marží čerpacích stanic a výhrůžky jejich regulací, když sám stát je tím, kdo nejvíce benefituje z růstu cen. Zdaňování paliv jde dokonce tak daleko, že stát daní svoji vlastní daň. DPH se totiž vypočítává i ze spotřební daně. Při ceně 50 Kč za litr benzínu tak spotřebitel jen na "dani z daně" platí cca 2,70 Kč, což je samo o sobě víc než celá marže čerpací stanice. Trh dokáže poskytnout benzín za zhruba polovinu dnešní ceny. Ta druhá polovina jsou jsou jedna daň, druhá daň a daň z daně. Kdyby stát chtěl opravdu ulevit ekonomice, mohl by dočasně či trvale zastropovat sám sebe a snížit jednu z těchto masivních daní, kterou na paliva uvaluje. Snazší je ale ukázat prstem na podnikatele a obvinit je z drahoty, kterou nezpůsobili.

@skala_vit Přesně 👍

@skala_vit Máte pravdu. Hlavně v tom kdo nezažil, nepochopí. Jen malá poznámka. V těžké depresi ani ráno nevstanete z postele!

V těchto dnech mnozí zápasí s depresí. 😩 Situace ve světě moc nepomáhá. Ukrajinci, Íránci a Židé bojují o holé přežití. První dva národy jsou vražděni po desetitisících, ten třetí díky propracované obraně "jen" po jednotlivcích, výjimečně po tisících. 😭 Vedle toho jsou stranou mediálního zájmu decimováni křesťané v Africe po tisících... A když k tomu má někdo vážné zdravotní problémy, nefunkční vztahy v rodině, prošel výrazným osobním traumatem, je na depresi zaděláno... 😟 Záludností tohoto onemocnění je, že kdo to neprožil, nedokáže jeho sílu pochopit. 🫣 Lidé s depresí vypadají na první pohled normálně. 😯 Nemají nic zlomené, mohou i chodit do práce, normálně komunikují a třeba se někdy i usmějí. Lidi okolo vůbec nechápou, že tito jednotlivci na sobě cítí batoh plný kamení, pod kterým padají, snaží se plazit vpřed, ale psychických sil k jakémukoliv pohybu dramaticky ubývá... A pokud nepřijde léčba, v tomto případě jsou medikamenty opravdu pomocí, může ta síla najednou dojít... Takový člověk už neřeší, co okolí, co budoucnost. Jen vidí, že to utrpení skončí... Hrozná nemoc dnešní doby, která asi nikdy v historii nebyla tak rozšířená. 😲😭

@JakubSzanto To je asi fakt. Nemůžu posoudit. ČT jsem už léta neviděl. Jsem vlastně jen tady. Ovšem děláte to dobře 👍

@IvBreby Nebýt ČT, nevíte o mně.

Pro vás. Ne pro politiky

@petr_zabza To máte pravdu.

@IvBreby Víte naprostou tužku o tom, v kolik vstávám a v kolik jezdím domů, ale díky za názor.

Řešit každý rok “ztracenou hodinu spánku” v zemi, kde se už roky leje první liga - která má na zdraví a stav společnosti násobně větší dopad - je přinejmenším úsměvné.

Operace Priboj Před 76 lety, 25. března 1949, zahájil Sovětský svaz jednu z nejkrutějších deportací obyvatel Pobaltí. Během pouhých 4 dní odvlekly sovětské úřady 94 tisíc lidí z Estonska, Lotyšska a Litvy na Sibiř. Většina byly ženy a děti. 🧵👇 za ♻️retweet♻️ díky😎

Provokativní myšlenka: Změnit způsob, jakým o Ukrajině mluvíme, je politicky nákladné. Přiznání, že Ukrajina je v určitých oblastech vojensky silnější, inovativnější a zkušenější, než jsme čekali, zároveň znamená přiznání, že jsme ji čtyři roky nepodporovali tak, jak bychom měli. Více v textu.

Zdravim vsechny, predevsim pak cleny komunity THE RIGHT SPOTTERS 🦅. Dovolte mi prosim dnes jedno obecnejsi zamysleni. Jako naturalizovany Brit s ceskym srdcem ❤️ sleduji poslednich dvacet let v primem prenosu, jak se hrouti zaklady systemu, ktery kdysi udelal z Britanie 🇬🇧 svetovou velmoc. Vidim naprosty moralni i pracovni upadek spolecnosti, ktera pod stale vetsim destnikem ☂️ levicovych narizeni a systemu davek zacala uctivat lenost namisto usili. Do toho prichazi uder nejbolestivejsi - ti nejschopnejsi a nejbohatsi, kteri system drzeli nad vodou, totiz urychlene prchaji do zahranici. A tak zeme, kterou kdysi formovala neustupnost Margaret Thatcherove, se dnes utapi v iluzi, ze stat vyresi vse za nas. Tento soucasny britsky model je ale jen odrazem sirsiho nebezpecneho globalniho trendu. Dnesni svet jako by zapomnel na lekce, ktere nam historie vytesala do kanene. Rika se, ze kdo v mladi neni socialistou, nema srdce, a kdo jim zustane po tricitce, nema rozum. Presto se ale dnes i vysokoskolsky vzdelani lide vraci k Marxovi s naivni virou, ze "oni to tehdy jen nezvladli, ale my to tentokrat udelame spravne". Historie pritom nemluvi v metaforach, nybrz ve faktech. Podivejte se na Nemecko po roce 1945 – jeden narod, dve cesty. Zatimco Zapad vsadil na trh a vybudoval hospodarsky zazrak, Vychod se utapel v sedi a nesvobode. Podivejte se na korejsky poloostrov: zarici Soul versus temnota Pchjongjangu. KAZDY pokus o socialismus, od Venezuely po Kubu, skoncil stejne – rovnosti v bide. I dnesni Cina, navzdory nazvu sve strany, davno neni socialisticka. Je to dravy statni korporativismus, ktery vyuziva kapitalisticke nastroje k moci, zatimco socialismus si nechava jen jako nalepku pro kontrolu mas. Postavy jako Ronald Reagan a Margaret Thatcherova chapaly, ze skutecne bohatstvi nevznika v kancelarich planovacu, ale v rukou jednotlivce, ktery ma odvahu riskovat a tvrde pracovat. Kapitalismus neni dokonaly, ale je to jediny system, ktery cti lidskou dustojnost tim, ze nam dava zodpovednost za vlastni zivot. Prestanme verit utopiim, ktere vzdy konci u ostnateho dratu. Skutecna zmena zacina u ochoty rano vstat, zamakat a postavit se na vlastni nohy. Svoboda bez prace je totiz jen cekarnou na jisty upadek. Preji Vam vsem krasny den, dnes z odpocivadla na Atlantic Highway nedaleko mesta Bude. 🧔‍♂️👋🚚🇬🇧

Naším hlavním posláním je snaha poskytovat čtenářům kontext. O to jsme se nejen pokusili v následujícím Substack článku na téma amerického plánu pro Irán, ale i v knize týdne, kterou na konci doporučujeme. Budeme rádi za přečtení a sdílení. open.substack.com/pub/shelfiecz/…

Když už je tedy řeč o tomto výročí a o našich vojácích, kteří se nevzdali a bojovali v obklíčení téměř ze všech stran (proti Maďarům, proukrajinským Sičovcům, Polákům) za ostentativního nezájmu Slováků a pouze s jedinou možností ústupu na území spojeneckého a přátelského Rumunského království, dovolím si připomenout můj loňský článek na toto téma. novinky.cz/clanek/podcast…

This is what economic suicide looks like;

Dividendy, milované téma. Na základě včerejší ankety v tom má stále hodně lidí bordel, tak znovu a pořádně vysvětluji na webu. nikolazitkova.cz/dividendy-z-ce… Dejte vědět, zda vám to něco pomohlo pochopit a nebo vyvolalo nové otázky. 🤠

Včera mi na @novinky vyšel komentář, kde jsem se pokusil vysvětlit, že válka Íránu proti USA a Izraeli nezačala minulou sobotu. Stejně tak, že ruská agrese proti Ukrajině a aktuální kolo konfliktu na Blízkém východě jsou naprosto rozdílné věci.

První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakiro Suzuki z Japonska. Hodina začíná a učitelka se ptá: "Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky? Kdo řekl: 'Dejte mi svobodu nebo mě zabte?'" Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: "Patrick Henry 1775 ve Philadelphii." "Výborně Suzuki, a kdo řekl: 'Stát je národ a národ nesmí zhynout?'" Suzuki se postaví: "Abraham Lincolm 1863 ve Washigtonu." Učitelka se podívá na žáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!" Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel, zasraný Japončíku!!!" Učitelka: "Kdo to řekl?!" Suzuki zvedne ruku ruku a bez vyzvání odpoví: "Generál McArthur 1942 na Guadalcanalu a Lee Lacocca 1982 na valné hromadě firmy Chrysler." Celá třída je úplně zticha, jen zezadu se ozve: "Je mi z toho na blití." Učitelka křičí: "Kdo to byl?!" Suzuki okamžitě odpovídá: "George Bush starší japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991." Jeden ze studentů se postaví a otráveně povídá: "Vyhul mi!" Učitelka hystericky: "A dost! Kdo to byl teď?!" Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Lewinské, 1997 ve Washigtonu, Oválná pracovna Bílého domu." Další ze studentů se postaví a zařve: "Suzuki je hromada sraček!" A Suzuki opět klidně: "Valentino Rossi při Velké ceně motocyklů v Brazílii 2002." Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se otevřou a vejde ředitel: "Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!!!" Suzuki: "Český prezident Petr Pavel při hodnocení činnosti vlády Andreje Babiše, Praha 2026..." Dobré ráno…☕️😎