Vladík Martin

Technici @CRozhlas digitalizují zvukové záznamy s procesem s protektorátní vládou Jaroslava Krejčího. Některé nosiče měl ve svých sbírkách uložený i Národní archiv 👉 1url.cz/Tep3n #nahravky

Winston Churchill fought his depression with bricks. He'd lay them for hours at his country home in Kent. He joined the bricklayers' union. And in 1921 he wrote about why it worked. It took psychology another 75 years to catch up. He called his depression the "Black Dog." It followed him for decades. His method for fighting it back was as basic as it sounds: laying brick after brick, hour after hour. Churchill spelled out his theory in a long essay for The Strand Magazine. People who think for a living, he wrote, can't fix a tired brain just by resting it. They have to use a different part of themselves. The part that moves the eyes and the hands. Woodworking, chemistry, bookbinding, bricklaying, painting. Anything that drags the body into a problem the mind can't solve by itself. Modern psychology now calls this behavioral activation. It's one of the most-studied depression treatments out there. Depression sets a behavior trap. You feel bad, so you stop doing things, and doing less means less to feel good about. Feeling worse makes you do even less. The loop tightens until you can't breathe inside it. Behavioral activation breaks the loop from the action side. You schedule the activity first, even when every part of you doesn't want to. Doing it produces small rewards: a wall gets straighter, a painting fills in, a messy room gets clean. Those small rewards slowly rewire the brain. Action comes first, and the feeling follows. Researchers at the University of Washington put this to the test in 2006. They studied 241 adults with major depression and compared three treatments: behavioral activation, regular talk therapy, and antidepressants. For the people who were most severely depressed, behavioral activation matched the drugs. It beat the talk therapy. A 2014 review of more than 1,500 patients across 26 trials backed up the result. Physical work like bricklaying does something extra on top of this. It crowds out rumination, the looping bad thoughts that grind people down during the worst stretches of depression. Bricklaying needs both hands and gives feedback brick by brick: each one is straight or crooked. After an hour you can see exactly how much wall you built. No room left for the mental chewing. The line George Mack used in his post, "depression hates a moving target," is good poetry. The science behind it is sharper. Depression hates a brain that has somewhere else to be.

Konec levných balíčků z Číny - Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 EUR ze třetích zemí budou od července roku 2026 podléhat jednotnému clu ve výši 3 EUR. - Týká se všech balíčků do EU. - Jak to bude fungovat? 3 EUR za každou položku, tedy třeba tričko (5 EUR), náušnice (2 EUR), kryt na mobil (3 EUR) = 10 EUR + 3 EUR za každou položku - V červnu byste za zásilku zaplatili 10 EUR - V červenci 19 EUR Co vy, fandíte těmto opatřením? 🤠

Happy birthday to Libuše Jarcovjáková, singular photographer and super lady, who is 73 today.

Zas ten zasraný Microsoft. Sorry za ta silná slova, ale tohle je 20+ let jeden ze silných vektorů útoku na hesla, opakovaně.

This is the IQ 151, a Czechoslovak 8-bit computer from the mid-1980s, made by ZPA Novy Bor. It was mainly used in schools and other institutions rather than as a typical home computer. Fun fact: This machine was modular, and you had to add different expansion modules to make it fully useful. The base machine was pretty minimal "out of the box". The mainboard only contained the CPU, supporting ICs, and memory. This looks like it's incredibly heavy. How hot do you think this ran? #RetroTech #ComputerHistory #VintageComputing

Dne 2.května 1519 zemřel ve věku 67 let Leonardo da Vinci, italský všeumělec, jeden z největších géniů lidstva. Jedině on se může poměřovat s naším Járou (da) Cimrmanem.

Před 22 lety (2004) Česko vstoupilo do EU.

Dnes je svátek práce. Tedy toho, co vykonáváme, abychom měli na živobytí i lenošení. Naštěstí má ale tento svátek protiváhu, a sice 16. leden - Den nicnedělání… kdy jdeme paradoxně do práce (pokud to nevychází na víkend). Obraz Nicnedělání, Auguste Toulmouche.

❗️Polovina posudků, díky nimž si Agrofert přijde na miliardy z dotací, dosud zůstává utajena veřejnosti. ❗️Státní fond žadatele posílá na své webové stránky, kde však posudky vůbec nejsou. Dle expertů tak jedná nezákonně. ❗️Veřejně zase fond tvrdil, že zveřejnění neumožňuje smlouva s autory. Ti za posudky dostali 700 tisíc. ❗️Až po našich dotazech, proč jedná nezákonně, zveřejnění fond nakonec slíbil. Tak v pondělí? seznamzpravy.cz/clanek/domaci-…

U prodeje starých věcí na Aukru je potřeba rozlišit, co přesně prodávám a proč to prodávám. 🙏 Pokud prodáváte vlastní použité věci z domácnosti, např. oblečení, boty, hračky, knihy, nábytek, běžnou elektroniku, dekorace: jde o prodej hmotných movitých věcí. Takový příjem je osvobozen, a to bez ohledu na to, že součet příjmů byl 80 000 Kč. Osvobození pro prodej movitých věcí řeší § 4 odst. 1 písm. c) ZDP (i zde máme výjimky viz níže). - A co limit 50 000 Kč? Limit 50 000 Kč se týká příležitostných příjmů podle § 10, například jednorázová výpomoc, nepodnikatelské příjmy apod. Kdy by to nebylo osvobozeno? - Nakupuji věci za účelem dalšího prodeje. Například nakupuji levně na bazarech, ve výprodejích nebo v zahraničí a pravidelně prodávám se ziskem. To už naplňuje znaky podnikání a příjmy budu řešit jako příjmy ze samostatné činnosti. - Prodávám věci z obchodního majetku. Pokud byla věc v podnikání nebo v obchodním majetku, osvobození se neuplatní stejně jednoduše (u movité věci je výjimka, pokud je nebo v posledních 5 letech byla zahrnuta v obchodním majetku, tak nebude osvobozeno dle § 4 odst. 1 písm. c). - Prodávám auto, motorku, loď nebo letadlo. U aut, lodí a letadel platí časový test 1 rok. Když se prodají do 1 roku od nabytí, osvobození se neuplatní, po roce už ano, pokud nejde o obchodní majetek . - Prodávám cenné papíry, podíly, krypto apod. Nespadají do této kategorie osvobození vůbec, mají vlastní pravidla. Přijde mi na prodeje Finančák? Ano. Aukro má podle DAC7 oznamovací povinnost. Platforma oznamuje, pokud za kalendářní rok přes platformu uděláte 30 a více prodejů, nebo překročí 2 000 EUR tržeb.

Natočili jsme s @tomasek2006 do @KlubRvacu epizodu o odchodu Spojených arabských emirátů z OPEC a dopadech, které to bude mít mj. na Evropu a Česko. Dekarbonizace je důležitá🌞 Sepsal jsem k tomu i Newsletter, nechybí mapky a čísla 👇 Video v 🧵 koutniko.substack.com/p/emiraty-konc…

Unikl Trumpův tajný dokument ohledně dalšího postupu v Hormuzském průlivu.

Nejlepší ❤️

Peter Sís is one of my favourite people to speak to and our latest interview is about his postage stamp for the 200th anniversary of the birth of Vojtěch Náprstek – PS's first ever stamp. english.radio.cz/a-wonderful-su…

🚨 ⚠️ Republikány ovládaný Nejvyšší soud USA (SCOTUS) zasadil obrovskou ránu voličským právům. Důsledky budou prakticky okamžité. SCOTUS včera rozhodl poměrem 6:3, že volební mapa Louisiany z roku 2024 představuje protiústavní rasový gerrymandering. Pokud tenhle termín neznáte, mrkněte nejdřív sem, pro pochopení dalšího povídání je to naprosto zásadní: vladafoltan.substack.com/p/gerrymanderi… Aby bylo jasné, o co v tomhle sporu vlastně šlo, musíme začít úplně od základů. Ve Spojených státech se volební obvody "kreslí" politicky, jednotlivé státy je po každém sčítání lidu (zhruba každých 10 let) upravují, přičemž se celé desítky let vede spor o to, jak zajistit, aby tento proces systematicky nepoškozoval menšiny. S něčím takovým si teď SCOTUS poradil po svém. Dosavadní praxe vycházela z jednoduché logiky. Pokud by se obvody kreslily bez ohledu na rasové složení obyvatel, v řadě států by se menšinoví voliči v podstatě rozmělnili mezi většinové bílé voliče a prakticky by nikdy nedokázali prosadit svého kandidáta. Proto soudy na základě zákona Voting Rights Act z roku 1965 umožňovaly (a někdy i přímo nařizovaly) státům vytvářet "majority-minority districts", jinými slovy obvody, kde menšina (například afroameričtí voliči) tvoří většinu. Než budeme pokračovat, chci si s vámi dát lehký výlet do historie, protože pro pochopení důsledků toho, k čemu došlo, to určitě pomůže. Zkuste se mnou vydržet. :) Vracíme se nějakých 60 let zpátky. Volební práva Afroameričanů jsou především na jihu USA systematicky potlačována. Čistě formálně sice měli černošští Američané právo volit už od 19. století (po 15. dodatku ústavy), v praxi jim ho ale státy různými způsoby znemožňovaly nebo jim co nejvíc házely klacky pod nohy tak, aby jejich hlas v záplavě hlasů většiny zanikl. Běžně se používaly třeba testy gramotnosti (nastavené tak, aby běloši prošli a černoši ne), vybíraly se poplatky za účast ve volbách, probíhalo otevřené zastrašování a podobně. A přestože na jihu černoši tvořili velkou část populace, ve volbách jich díky zmíněným restrikcím volilo jen pár procent. Tohle se změnil v šedesátých letech s příchodem hnutí za občanská práva, kdy tohle téma začala řešit celá země. Klíčovým momentem byl konkrétně rok 1965 a brutální zásah policie proti pokojným demonstrantům během pochodu za volební práva. Z8běry zásahu obletěly USA a vytvořily obří politický tlak na tehdejší vedení země. Prezident Lyndon B. Johnson téměř obratem v reakci prosadil Voting Rights Act. Ten zakázal diskriminační praktiky, umožnil federální vládě dohlížet na volební proces v problémových státech a dal soudům silné nástroje, jak zasahovat tam, kde byly menšiny systematicky vyřazovány z voleb. Zpátky k aktuálnímu dění. Je mi jasné, jaké námitky se mohou ozvat, takže rovnou dodám, že tady nešlo o pozitivní diskriminaci v běžném smyslu, ale o nápravu situace, kdy by jinak menšina jednoduše neměla reálnou šanci na zastoupení na federální úrovni a to vůbec. Takže ano, státy díky tomu v některých případech úmyslně kreslily obvody tak, aby v nich menšinoví voliči měli vysokou pravděpodobnost zvolit si svého zástupce. Bez toho by jejich hlas v systému jednoduše zanikl. Klíčové na celém dosavadním systému bylo, že soudy neřešily, co si politici při kreslení a schvalování map mysleli, ale co jejich mapa opravdu ve skutečnosti dělá. Pokud se ukázalo, že kvůli rozdělení obvodů mají například černí voliči reálně menší šanci zvolit si svého zástupce (třeba proto, že jsou rozděleni do více okrsků, kde je většina vždycky bez problémů přehlasuje), soud mohl zasáhnout a mapu změnit. Nebylo potřeba dokazovat, že to někdo udělal schválně kvůli rase, což by se dokazovalo dost těžko. Jednoduše stačilo ukázat výsledek, v podstatě že systém v praxi nefunguje férově a určitou skupinu voličů znevýhodňuje. Netvrdím, že to byl dokonalý systém, ale bylo to něco, co se tu nedokonalost snažilo mírnit. To je teď pryč a důsledky si umíte všichni představit. Podklady pro nynější rozhodnutí SCOTUS napsal nechvalně známý MAGA soudce Alito (má za sebou řadu skandálů, jeho žena byla namočená v pokusu o převrat po volbách 2020, on sám se nechává dlouhodobě vydržovat konzervativními miliardáři), přičemž ho při hlasování podpořili všichni ostatní konzervativní členové soudu. Princip, o kterém jsem psal, se díky tomu zásadně mění. Do téhle chvíle stačilo ukázat, že volební mapa v praxi znevýhodňuje určitou skupinu voličů. Hotovo, vyřešeno, předělat. Podle nového výkladu soudu tohle ale už stačit nebude. Nově bude potřeba prokázat, že to někdo (autoři volební mapy) udělal kvůli rase schválně. Jak jsem už zmínil, to je teda sakra zásadní rozdíl, protože tohle dokázat prakticky není možné. Dosud jste prostě ukázali soudu následky (např. výsledky minulých voleb, kde se to jasně ukázalo) a bylo jasné, že tam je někdo extrémně znevýhodněný. Nově musíte prokázat, že rasa je důvodem, proč autoři map nakreslili ten daný okrsek tak, jak ho nakreslili. Soud k tomu všemu ještě říká jednu dost zásadní věc. Pokud stát dokáže vysvětlit podobu mapy jako čistě politické rozhodnutí (např. snahu zvýhodnit jednu partaj před druhou), je mnohem těžší ji napadnout jako rasově diskriminační. Jinými slovy pokud někdo řekne, že změny nedělal kvůli rase, ale politice, pro soudy bude díky rozhodnutí SCOTUS tenhle argument mnohem přijatelnější. Co to znamená v praxi? Státy dostávají výrazně volnější ruku při kreslení obvodů. Nově můžou snadno vytvářet mapy, které ve výsledku oslabí nebo téměř vynulují vliv menšinových voličů, čímž se v podstatě vracíme do situace, která panovala před víc jak 60 lety. Pokud to pak v případě napadení u soudu dokážou obhájit jako běžnou politickou strategii, bude nesmírně obtížné zajistit, že tahle podoba map nebude přijata. Proč to dělá starosti všem, kromě republikánů, si nepochybně umíte domyslet. Jde o zásadní posun, protože na americké scéně dlouhodobě platí, že rasa a politika jsou dost úzce propojené. Jinými slovy platí, že např. Afroameričané dlouhodobě v poměrně solidní většině podporují demokraty. Stát se teď tak snadno může to, že státy pod kontrolou republikánů, kde o podobě volebních obvodů nerozhodují nezávislé komise, ale přímo politici, můžou jít a překreslit obvody tak, že vliv menšin oslabí nebo v podstatě vynulují. Celou věc si obhájí tím, že je to legitimní politické rozhodnutí a strategie. Nazdar. Federální soudy navíc nejpozději od roku 2019 odmítají zasahovat do čistě stranického gerrymanderingu, takže tenhle argument republikánům snadno projde. Ve velmi kritické reakci, kterou k názoru soudce Alita napsala liberální soudkyně Elena Kagan, se mj píše, že pokud musíte nově dokazovat úmysl diskriminovat voliče na základě rasy při kreslení volebních obvodů, zákon (Voting Rights Act, o kterém jsme se už bavili) prostě přestává fungovat. Kagan upozorňuje, že politici téměř nikdy otevřeně nepřiznají, že mapu nastavili tak, aby oslabili hlas např. černých voličů, takže takový důkaz je v praxi skoro nemožné získat. Podle ní to znamená, že ochrana menšinových voličů zůstane na papíře, ale v reálném světě se jí lidé jen velmi těžko dovolají. Dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu se můžou projevit a taky projeví hodně rychle. Louisiana už naznačila, že mapy znovu překreslí a něco podobného se dá čekat i v dalších státech. Zásadní je, že neexistuje povinnost tyhle změny odkládat (do doby dalšího sčítání obyvatel), takže se snadno může stát, že už zasáhnout do podzimních midterms. Konkrétně Louisiana, Alabama, Georgia, Severní Karolína nebo Jižní Karolína mají minimálně jeden okrsek vytvořený tak, aby si v něm zástupci menšin mohli zvolit svého zástupce. 5 křesel, které ovládají demokraté, si teď nepochybně republikáni beztrestně a bez ohledu na voliče prostě vezmou. A aby bylo jasno, jak nehorázná nahrávka republikánům to je, tak většina odhadů různých médií a odborníků zmiňuje celkový rozdíl až desítek křesel ve Sněmovně reprezentantů ve srovnání s dosavadním stavem. Že v takovém případě reálně miliony menšinových voličů přijdou o jakékoliv zastoupení na federální úrovni, nikoho napravo netrápí. O tom, jak strašně důležitý Voting Right Act byl a je, jsem psal. Konzervativní část Nejvyššího soudu ho ale v posledních letech soustavně oslabuje a snaží se ho maximálně vykuchat. Tahle nová prasečina proto není novinka, protože už v roce 2013 SCOTUS zrušil pravidlo, podle kterého musely některé státy s historií diskriminace mít volební mapy předem schválené federální vládou, v roce 2019 to pak vylepšil tím, že soudy nově nebudou řešit čistě politické manipulace s volebními obvody. Výsledek je jednoduchý. Federální ochrana volebních práv se krok za krokem oslabuje a státy mají větší a větší možnost doslova řádit a s menšinovými voliči si vytřít. Podzimní volby díky celé věci dostávají nový náboj. Řada republikánů dala najevo, že státy pod jejich kontrolou urychleně překreslovat budou (nejvyšší čas ty otravné menšiny zadupat do země, že ano) a demokratům a lidskoprávním organizacím nezbývá nic jiného, než se změny pokoušet napadat u soudu a doufat, že se jim podaří prokázat rasový motiv. K tomu, aby demokraté dokázali na podzim překonat i tuhle novou překážku, ovládnout Sněmovnu a připravit tak fakticky Donalda Trumpa o moc, bude potřeba masivní mobilizace voličské základny. Na další vývoj jsem vážně zvědavý, protože současná MAGA parta už mockrát ukázala, že pokud se jim rozvážou ruce, umí provádět parádní prasečiny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA si sami můžete přečíst tady (PDF): supremecourt.gov/opinions/25pdf… ___ Baví a zajímá vás podobný info s kontextem? Pak můžete zvážit mou podporu přes buymeacoffee.com/vfoltan Díky těm, kteří to kafe pošlou, mám na psaní čas a můžu se tomu rozumně věnovat. Vaší podpory si moc vážím. 🙂 Díky za to, že mě čtete! #StayTuned ✌️

Svářečovi k šedesátinám... 👨‍🏭 Nejlepší dort, co jsem kdy viděl...! 🤩👌

Je tikání metronomu hudba? György Ligeti: Poème symphonique pro 100 metronomů 😁 Jde o skladbu z roku 1962 pro 100 mechanických metronomů, které obsluhuje 10 hráčů. Všech sto metronomů se natáhne, nastaví na různá tempa, na pokyn dirigenta se spustí najednou a hráči odejdou ze scény. Jak metronomy postupně dobíhají a zastavují se, zvuk se mění z chaotického šumu do rytmických vzorců, až nakonec zůstane tikat poslední osamělý metronom. Ligeti to napsal během své krátké epizody s hnutím Fluxus, které spojovalo hudbu, výtvarné umění, happeningy a konceptuální umění. Skladba je vlastně kritikou hudebních ideologií, podle Ligetiho ji odmítali jak „maloměšťáci“, tak „radikálové“, protože oba tábory mají své vlastní klapky na očích. Nizozemská televize měla připravený záznam této skladby k vysílání ale po premiéře se rozhodla, že ho raději neodvysílá. Místo Ligetiho experimentu pustila fotbal. 🤭 Městská rada Hilversumu dokonce žádala, aby se záznam nešířil, protože to prý není hudba, ale provokace. 😆

Před 30 lety, v úterý 30. dubna 1996, spustil @ilblog svůj @seznam_cz: youtube.com/watch?v=DA1Hnf… earchiv.cz/b16/b0430001.p… earchiv.cz/b05/b0811002.p…

Král Karel III.: Nedávno jste, pane prezidente, řekl, že kdyby nebylo Spojených států, evropské země by dnes mluvily německy. Dovolím si říct, že kdyby nebylo nás, mluvili byste vy francouzsky. 😄