Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace

📊 Pomoc se často zastaví u diagnostiky, chybí kapacity Školská poradenská zařízení mají poskytovat nejen diagnostiku, ale i dlouhodobou podporu dětem, rodičům a školám. Právě návazná práce je přitom klíčová pro to, aby nastavená opatření skutečně fungovala v praxi. Zjištění České školní inspekce ale ukazují, že prostor pro tuto podporu je často omezený. Kvůli kapacitním limitům a administrativní zátěži se činnost poraden soustředí především na diagnostiku, zatímco pravidelná práce s klienty není vždy zajištěna. Z konkrétních dat vyplývá: 🔹28 % klientů PPP absolvuje pouze jednorázové vyšetření 🔹dalších 21 % klientů PPP má intervenci pouze jednou za 14 dní 🔹v některých krajích končí po diagnostice bez další péče až přibližně 50 % klientů Rozsah a pravidelnost podpory se přitom mezi regiony výrazně liší. Například ve Zlínském kraji a Kraji Vysočina zůstává po diagnostice bez navazující péče přibližně polovina klientů pedagogicko-psychologických poraden. Podpora tak v praxi často končí u posouzení situace, místo aby pokračovala systematickou prací s dítětem a školou. 👉 Pokud má poradenský systém skutečně pomáhat, nestačí děti pouze vyšetřit. Klíčová je pravidelná intervence a dlouhodobá spolupráce se školami – tedy podpora, která se promítá do každodenního vzdělávání. Podrobnější informace a další souvislosti nabízí tematická zpráva České školní inspekce zde: 1url.cz/7ewDi #ČŠI #ŠPZ

📊 Na pomoc dětem zbývá méně času, převažuje administrativa Školská poradenská zařízení mají pomáhat dětem, rodičům i školám zvládat vzdělávací obtíže a nastavovat podporu tam, kde je potřeba. Zjištění České školní inspekce ale ukazují, že realita jejich práce se od této role často vzdaluje. Stále větší část kapacit poraden dnes zabírá diagnostika a administrativa spojená s nastavováním podpůrných opatření. Tyto činnosti jsou nezbytné, zároveň ale výrazně omezují prostor pro přímou práci s klienty a dlouhodobou podporu. Z inspekčních zjištění vyplývá: 🔹diagnostika a administrativa tvoří převážnou část činností 🔹na přímou práci s klienty a školami zbývá omezený prostor 🔹12 % pracovišť uvádí, že přímé práci s klienty věnují méně než polovinu času To se promítá i do podoby poskytované péče – místo systematické podpory často převažují jednorázová vyšetření a administrativní úkony. Systém tak v praxi více „posuzuje“, než poskytuje dlouhodobou podporu. Bez snížení administrativní zátěže a posílení kapacit hrozí, že se tento trend bude dál prohlubovat. 👉 Pokud má poradenský systém plnit svou podpůrnou a preventivní roli, je potřeba vytvořit podmínky pro to, aby odborní pracovníci mohli věnovat více času přímé práci s dětmi, rodinami a školami. Podrobnější informace a další souvislosti nabízí tematická zpráva České školní inspekce zde: 1url.cz/7ewDi #ČŠI #ŠPZ

📊 Poradny potřebují posílit – chybí lidé Pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra pomáhají dětem, rodičům i školám zvládat vzdělávací obtíže, řešit poruchy učení či chování a nastavovat podpůrná opatření tak, aby děti mohly ve škole uspět. Jejich role přitom v posledních letech výrazně posiluje. Přibývá dětí, které potřebují podporu, a zároveň rostou nároky na rozsah i odbornost poskytovaných služeb. Právě tato zařízení dnes významně ovlivňují, zda se daří naplňovat rovný přístup ke vzdělávání. Zjištění České školní inspekce ale ukazují, že systém naráží na své limity: 🔹67 % zařízení uvádí potřebu personálního posílení 🔹podmínky se výrazně liší mezi jednotlivými kraji 🔹roste počet klientů i složitost jejich potřeb 👉 Tlak na systém tak roste – nejen z hlediska kapacit, ale i schopnosti poskytovat podporu včas a v potřebném rozsahu. Bez posílení kapacit a úprav v organizaci práce hrozí, že se poradenská zařízení budou dál soustředit především na diagnostiku a administrativu, zatímco na přímou práci s dětmi a školami bude zbývat méně prostoru. Jak to vypadá v praxi? Podrobnější informace a další souvislosti nabízí tematická zpráva České školní inspekce zde: 1url.cz/7ewDi #ČŠI #ŠPZ

🗺️ Dostupnost podpory se v Česku výrazně liší. Kapacity jsou nerovnoměrné Školská poradenská zařízení mají zajišťovat dostupnou podporu dětem napříč Českem bez ohledu na to, kde žijí. Zjištění České školní inspekce ale ukazují, že podmínky jejich fungování se mezi kraji výrazně liší – a promítají se přímo do dostupnosti i podoby poskytované péče. Konkrétně: 🔹v některých regionech připadá na jednoho odborného pracovníka výrazně více klientů než jinde 🔹liší se dostupnost služeb i pravidelnost poskytované péče 🔹region ovlivňuje, jak rychle a v jakém rozsahu se dítě k podpoře dostane V praxi to znamená, že zatímco v některých krajích se děti dostanou k potřebné podpoře relativně rychle a mají k dispozici i navazující péči, jinde je čekání delší a podpora omezenější. Dostupnost podpory tak není v Česku rovnoměrná a rozdíly mezi regiony se promítají do reálných podmínek pro děti i školy. 👉 Pokud má poradenský systém naplňovat princip rovného přístupu ke vzdělávání, je klíčové tyto rozdíly systematicky snižovat a zajistit, aby kvalita a dostupnost podpory nebyla závislá na místě, kde dítě žije. Podrobnější informace a další souvislosti nabízí tematická zpráva České školní inspekce zde: 1url.cz/7ewDi #ČŠI #ŠPZ

📉 Poptávka roste, systém nestíhá Školská poradenská zařízení čelí v posledních letech rostoucímu tlaku. Přibývá dětí, které potřebují podporu, a zároveň se zvyšuje i složitost jejich potřeb – od vzdělávacích obtíží až po situace vyžadující dlouhodobou a systematickou práci. Zjištění České školní inspekce ale ukazují, že kapacity systému tomuto vývoji neodpovídají. Poradenská zařízení tak fungují pod stále větším tlakem, který se promítá do dostupnosti i podoby poskytované péče. 🔹roste počet klientů i náročnost případů 🔹velká část kapacit směřuje do diagnostiky a administrativy 🔹dostupnost služeb se liší mezi regiony V praxi to znamená delší čekací lhůty, méně prostoru pro pravidelnou práci s klienty a větší rozdíly mezi kraji. Systém tak čelí situaci, kdy rostou nejen počty klientů, ale i nároky na kvalitu a rozsah podpory – bez odpovídajícího posílení kapacit. 👉 Bez změn v organizaci práce a posílení personálních kapacit hrozí, že poradenská zařízení nebudou schopna plnit svou podpůrnou a preventivní roli v plném rozsahu. Klíčové je proto vytvořit podmínky pro skutečnou práci s dětmi a školami, nejen pro jejich posuzování. Podrobnější informace a další souvislosti nabízí tematická zpráva České školní inspekce zde: 1url.cz/7ewDi #ČŠI #ŠPZ

📊 Docházka dětí do mateřských škol v čase Předškolní vzdělávání v České republice navštěvuje většina dětí. Data ale ukazují nejen aktuální stav, ale také vývoj v posledních letech. Přiložená mapa zachycuje změnu podílu dětí ve věku 3–5 let, které navštěvují mateřské školy, mezi školními roky 2017/2018 a 2023/2024. Z dat vyplývá například to, že: 🔹ve většině regionů se podíl dětí v předškolním vzdělávání zvýšil, 🔹v některých mikroregionech nárůst dosáhl více než 6procentních bodů, 🔹rozdíly mezi regiony se tak postupně snižují. 📌 Rostoucí účast dětí v předškolním vzdělávání je důležitá nejen z hlediska dostupnosti služeb pro rodiny, ale také z pohledu připravenosti dětí na vstup do základní školy. Další regionálních souvislostí nabízí publikace České školství v mapách II zde 1url.cz/6e1Se #ČŠI #MŠ #zápisy

📊 Šestileté děti v mateřských školách: regionální rozdíly Většina dětí nastupuje do základní školy v šesti letech. Některé ale zůstávají ještě další rok v mateřské škole nebo přecházejí do přípravných tříd základních škol. Celorepublikové srovnání ukazuje podíl šestiletých dětí v mateřských školách a přípravných třídách v jednotlivých okresech. Z dat vyplývá například to, že: 🔹podíl šestiletých dětí ve školkách se mezi regiony výrazně liší, 🔹v některých okresech zůstává v mateřských školách větší část dětí, 🔹rozdíly mohou souviset například s odklady školní docházky nebo dostupností přípravných tříd. 📌 Odklad školní docházky může být v některých případech vhodným řešením. Zároveň ale jeho podíl v České republice dlouhodobě patří mezi relativně vysoké. Právě proto se odborná debata často zaměřuje na to, jak lépe podporovat připravenost dětí už v předškolním vzdělávání a jak zajistit, aby přechod z mateřské do základní školy probíhal co nejplynuleji. 📌 Další regionálních souvislostí nabízí publikace České školství v mapách II zde 1url.cz/6e1Se #ČŠI #MŠ #zápisy

📊 Začínají děti chodit do mateřské školy dříve než v pěti letech? To záleží kde Mateřské školy v České republice navštěvuje většina dětí už před nástupem do základní školy. Mezi regiony se ale liší, v jakém věku děti do mateřských škol nastupují. Přiložená mapa ukazuje podíl dětí, které začaly navštěvovat běžné třídy mateřských škol až ve věku pěti let (školní rok 2023/2024). Z dat vyplývá například to, že: 🔹ve většině regionů začínají děti chodit do mateřských škol dříve než v pěti letech, 🔹v některých okresech je ale podíl pozdějších nástupů výrazně vyšší, 🔹věk nástupu může souviset například se socioekonomickými podmínkami nebo vzdělávacími preferencemi rodin. 📌 Včasná účast na předškolním vzdělávání může pomoci s rozvojem jazykových, sociálních i dalších dovedností dětí a usnadnit jejich přechod do základní školy. Další regionálních souvislostí nabízí publikace České školství v mapách II zde 1url.cz/6e1Se #ČŠI #MŠ #zápisy

📊 Jsou mateřské školy plné? Záleží na regionu Dostupnost míst v mateřských školách je téma, které se pravidelně objevuje v souvislosti se zápisy. Data ale ukazují, že situace není ve všech částech České republiky stejná. Přiložená mapa ukazuje naplněnost mateřských škol v jednotlivých okresech ve školním roce 2023/2024. Z dat vyplývá například to, že: 🔹v některých regionech jsou mateřské školy téměř plně obsazené, 🔹jinde mají školy naopak určitou kapacitní rezervu, 🔹vyšší tlak na kapacity se často objevuje ve velkých městech a jejich zázemí. 📌 Dostupnost míst v mateřských školách přitom ovlivňuje více faktorů – například demografický vývoj, migrace rodin, věk nástupu dětí do MŠ nebo vzdělávací preference rodin v jednotlivých regionech. Mateřská škola je pro mnoho dětí prvním kontaktem se vzděláváním, a její dostupnost proto hraje důležitou roli jak pro rodiny, tak pro celý vzdělávací systém. Více regionálních souvislostí nabízí publikace České školství v mapách II zde 1url.cz/6e1Se #ČŠI #MŠ #zápisy

📚 Začínají zápisy do mateřských škol. Kolik dětí je navštěvuje? Zápisy k předškolnímu vzdělávání pro školní rok 2026/2027 letos probíhají od 15. března do 15. dubna. Termín se změnil na základě novely školského zákona – dříve se zápisy konaly v květnu. Mateřské školy přitom hrají důležitou roli v rozvoji dětí. Pomáhají rozvíjet jazykové a sociální dovednosti, pracovní návyky i schopnost spolupráce a připravují děti na vstup do základní školy. Jak vypadá účast dětí v předškolním vzdělávání? 🔹přibližně 90 % dětí ve věku 3–5 let navštěvuje mateřskou školu 🔹předškolní vzdělávání je povinné pro děti od 5 let 🔹účast pětiletých dětí dosahuje přibližně 99 % 🔹obce mají povinnost zajistit místo v mateřské škole pro děti od tří let 📍 Přiložená mapa ukazuje, jaký podíl dětí ve věku 3–5 let navštěvuje mateřské školy v jednotlivých okresech České republiky. Je z ní patrné, že účast dětí v předškolním vzdělávání je v Česku dlouhodobě vysoká, zároveň se ale mezi regiony liší. Mateřské školy přitom nehrají roli jen v péči o děti, ale také v jejich přípravě na úspěšný přechod do základního vzdělávání. Další regionální souvislosti nabízí publikace České školství v mapách II zde 1url.cz/6e1Se #ČŠI #MŠ #zápisy

📊 Co rozhoduje o kvalitě výuky na základních školách? Kvalita vzdělávání není dána jen obsahem učiva, ale způsobem, jakým je žákům zprostředkováno. Česká školní inspekce hodnotí výuku prostřednictvím hospitační činnosti přímo ve třídách. Ve školním roce 2024/2025 realizovala ČŠI tisíce hospitací v základních školách, které umožňují sledovat konkrétní znaky kvalitní výuky napříč předměty i stupni vzdělávání. Z inspekčních zjištění vyplývá, že: 🔹ve většině sledovaných hodin metody výuky a zadané úlohy podporovaly dosažení vzdělávacího cíle (v řadě předmětů kolem 90 % hospitací), 🔹téměř všichni žáci byli po většinu hodiny aktivně zapojeni do výuky, 🔹učitelé zpravidla dokázali vysvětlit význam zvolených metod pro dosažení cíle, 🔹rezervy přetrvávají v systematičtější práci s individuálními potřebami žáků a v reflexi vlastního učení. 📌 Rozdíly mezi školami přitom často souvisejí s kvalitou pedagogického vedení a systematickou prací se zpětnou vazbou. Data tedy neukazují plošný problém kvality výuky, ale spíše rozdílnou míru využívání náročnějších pedagogických postupů. Kvalita výuky je dlouhodobý proces – ovlivněný podporou učitelů, řízením školy i profesním rozvojem. 📘 Podrobnosti ve výroční zprávě ČŠI: 1url.cz/veLl4 #ČŠI #ZŠ

📊 Individuální vzdělávání na ZŠ: Jak funguje dohled školy? Individuální či domácí vzdělávání je zákonnou možností v základním vzdělávání. Žák zůstává zapsán ve škole, která nese odpovědnost za ověřování jeho výsledků. Počet žáků i škol v posledních letech pozvolna roste, stále se však jedná o relativně malou část základního vzdělávání. Z inspekčních zjištění dále vyplývá, že: 🔹školy pravidelně ověřují výsledky těchto žáků přezkoušením, 🔹kvalita spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci je klíčovým faktorem úspěšnosti, 🔹výsledky žáků v individuálním vzdělávání jsou rozdílné a výrazně závisí na podmínkách a podpoře v rodině. 📌 Individuální vzdělávání tedy neznamená „vzdělávání mimo systém“. Škola zůstává garantem kvality i plnění rámcového vzdělávacího programu. Z praxe vyplývá, že tam, kde je komunikace mezi školou a rodinou funkční a pravidelná, probíhá vzdělávání stabilně. Rizikem je naopak oslabený kontakt a nedostatečné průběžné sledování pokroku. Podrobnosti nabízí výroční zpráva ČŠI: 1url.cz/veLl4 #ČŠI #ZŠ #Individuálnívzdělávání

📊 Přechod z MŠ do ZŠ: První ročník je velmi důležitý Jak se žákům daří adaptace na 1. ročník základní školy? Úspěšný vstup do základního vzdělávání výrazně ovlivňuje další vzdělávací dráhu dítěte. Česká školní inspekce sleduje, jak školy podporují adaptaci žáků na první ročník. Z inspekčních zjištění vyplývá, že: 🔹většina škol věnuje adaptačnímu období zvýšenou pozornost, 🔹důležitou roli hraje spolupráce s mateřskými školami a rodiči, 🔹školy, které systematicky sledují pokrok žáků a pracují s individuálními potřebami, dosahují stabilnějších výsledků. Přechod z mateřské do základní školy není jen administrativní změna. Je to zásadní vývojový moment. Kvalita podpory v prvních týdnech a měsících může rozhodnout o vztahu dítěte ke škole na celé další roky. 📘 Více se tématu věnuje celá kapitola Základní vzdělávání ve výroční zprávě ČŠI 1url.cz/veLl4 #ČŠI #MŠ #ZŠ

📊 Rizikové chování ve školách: Jak se situace vyvíjí v čase? Diskuse o bezpečnosti ve školách bývá často formována jednotlivými, mediálně výraznými případy. Ty jsou bezpochyby závažné. Pokud však chceme posoudit, zda dochází k plošnému zhoršování situace, je nezbytné pracovat s dlouhodobými a systematicky sbíranými daty. Česká školní inspekce sleduje výskyt rizikového chování v časové řadě. Výroční zpráva tak umožňuje porovnat vývoj v posledních letech – a ukazuje, že obraz není černobílý. U některých jevů došlo k nárůstu, současně ale můžeme vidět i pozitivní posuny: 🔹podíl škol s výskytem užívání návykových látek (mimo kouření) klesl z 20,8 % na 15,6 %, 🔹výskyt šikany po předchozím nárůstu mírně poklesl (z 44,5 % na 40,4 %), 🔹u části sledovaných jevů dochází po pandemickém období ke stabilizaci. 📌 Uvedená procenta představují podíl škol, kde byl daný jev zaznamenán – nikoli podíl žáků. Intenzita i závažnost jednotlivých případů se přitom mohou výrazně lišit. Data ukazují proměnlivý vývoj, který je ovlivněn širšími společenskými faktory, změnami v digitálním prostředí i dozníváním pandemického období. Právě proto je klíčová dlouhodobá prevence, práce se školním klimatem a cílená podpora škol působících v náročnějších podmínkách. Systematické sledování dat umožňuje reagovat věcně a s oporou v evidenci, nikoli pouze na základě dojmu. 📘 Výroční zpráva ČŠI ukazuje další podrobnosti: 1url.cz/veLl4 #ČŠI #bezpečnéprostředí

📊 Agrese vůči učitelům: Jak častý je to jev podle dat ČŠI? Případy napadení učitelů vyvolávají silné emoce a oprávněné obavy. Každý takový incident je závažný. Zároveň je ale důležité odlišit jednotlivé, mediálně viditelné události od celkového obrazu toho, jak bezpečné prostředí ve školách skutečně je. Česká školní inspekce dlouhodobě sleduje výskyt rizikového chování ve školách. Podle výroční zprávy za školní rok 2023/2024: 🔹Fyzická agrese vůči učiteli byla zaznamenána v 8,7 % ZŠ 🔹Verbální agrese vůči učiteli v 47,7 % ZŠ 🔹Šikana ve 40,4 % ZŠ 🔹Záškoláctví v 55,5 % ZŠ Z dat vyplývá, že fyzické násilí vůči pedagogům je ve srovnání s jinými projevy rizikového chování výrazně méně časté. Častěji se objevují projevy verbální nekázně, nerespektování pravidel nebo vyrušování ve výuce. Data zároveň neukazují na plošné zhoršování bezpečnosti ve školách. Ve většině škol jsou vztahy mezi žáky a učiteli hodnoceny jako dobré a školní klima jako stabilní. 📘 To neznamená, že jednotlivé incidenty lze bagatelizovat. Znamená to však, že debata o bezpečnosti ve školách by měla vycházet z dlouhodobých a systematicky sbíraných dat. Více dat a kontextu je ve výroční zprávě ČŠI: 1url.cz/veLl4 #ČŠI #bezpečnéprostředí

📊 Aktuální data k přihláškám na střední školy jsou venku Na portálu Vzdělávání v datech jsou nově dostupná aktuální data o přihláškách k jednotné přijímací zkoušce na střední školy. Zajímá vás, kolik uchazečů se hlásilo na konkrétní školu nebo obor? Jaká byla kapacita? Kolik bodů bylo potřeba k přijetí? A jak si škola vede dlouhodobě? Vizualizace nabízí přehled o: 🔹počtech přihlášených uchazečů a kapacitách oborů, 🔹počtech přijatých žáků, 🔹minimálních a průměrných dosažených bodech v testech JPZ (1. i 2. kolo). Data lze filtrovat podle školy, oboru i regionu a porovnávat jednotlivé školy mezi sebou. K dispozici jsou také údaje z předchozích let, takže je možné sledovat vývoj v čase. Součástí portálu jsou navíc i informace o výsledcích maturitních zkoušek, které umožňují získat širší přehled o vzdělávacích výsledcích školy. Jak používat portál se můžete podívat na videu, samotná mapa je pak přístupná na Vzdělávání v datech zde 1url.cz/SJSm0 #ČŠI #JPZ #Vzdělávánívdatech

📊 Bezpečné prostředí ve školách: Co říkají data ČŠI? Téma agrese, šikany nebo záškoláctví je v poslední době velmi viditelné. Jednotlivé případy vyvolávají silné reakce – a je to pochopitelné. Je ale důležité oddělit jednotlivé incidenty od systémového obrazu. Česká školní inspekce sleduje školní klima dlouhodobě v rámci inspekční činnosti a pravidelně jej vyhodnocuje ve výroční zprávě. Z aktuálních zjištění vyplývá: 🔹Většina škol hodnotí vztahy mezi žáky a učiteli jako dobré. 🔹Fyzické násilí vůči pedagogům je jevem ojedinělým. 🔹Častější jsou projevy verbální nekázně či vyrušování. 🔹Závažnější rizikové projevy jsou koncentrovány především v některých regionech. 🗺 Mapová analýza ukazuje, že vnímaná závažnost rizikových a nežádoucích projevů chování není v celé republice stejná. Data tedy neukazují na plošný rozpad bezpečnosti ve školách. Ukazují na regionálně diferencovaný jev, který souvisí i se širšími socioekonomickými podmínkami. Ve většině škol zůstává klima stabilní. Současně je však nezbytné systematicky podporovat školy, které působí v náročnějším prostředí. 📄Výroční zpráva ČŠI: 1url.cz/veLl4 🗺 České školství v mapách II: 1url.cz/6e1Se #ČŠI #bezpečnéprostředí

📊 Úspěšnost u přijímacích zkoušek souvisí s kvalitou výuky i řízením školy Výsledky jednotných přijímacích zkoušek souvisejí s tím, jak základní škola pracuje v klíčových oblastech vzdělávání. Vyšší průměrnou úspěšnost dosahují častěji uchazeči ze škol, které dosahují výborného hodnocení v pedagogické práci i ve způsobu vedení školy. Vyšší úspěšnost vykazují častěji žáci ze škol, které: 🔹systematicky sledují výsledky žáků a aktivně s nimi pracují 🔹využívají účinné vzdělávací strategie a zohledňují individuální potřeby žáků 🔹mají kvalifikovaný a spolupracující pedagogický sbor 🔹podporují otevřenou a funkční komunikaci mezi aktéry školy 🔹jsou koncepčně řízené a zaměřené na rozvoj kvality vzdělávání 📈 V matematice souvisí vyšší úspěšnost zejména s kvalitou organizace a realizace výuky a využíváním vhodných vzdělávacích strategií. V českém jazyce je silněji spojena s naplňováním očekávaných výsledků vzdělávání a systematickou prací s pokrokem žáků. 📉 Naopak nižší úspěšnost je častěji spojena se školami, které vykazují horší než očekávané hodnocení v oblastech, jako je kvalita výuky, práce s výsledky žáků, spolupráce pedagogů nebo podpora samostatnosti žáků. Výsledky přijímacích zkoušek tak souvisejí nejen s individuálním výkonem uchazečů, ale také s kvalitou výuky, pedagogické práce a celkovým fungováním školy. Podrobnější souvislosti ukazuje zpráva zde: 1url.cz/JeKIp #ČŠI #JPZ

🏫 Kvalita fungování základní školy souvisí s tím, zda její žáci odcházejí na víceletá gymnázia Školy, které vytvářejí podporující školní prostředí a dosahují výborného hodnocení v oblastech, jako je školní klima, komunikace nebo podpora samostatnosti žáků, vykazují nižší podíl žáků hlásících se na osmiletá gymnázia. Žáci těchto škol častěji pokračují ve vzdělávání na druhém stupni téže školy. Nižší podíl uchazečů o víceletá gymnázia je spojen zejména se školami, které: 🔹vytvářejí pozitivní a bezpečné školní klima 🔹mají kvalitní komunikaci mezi pedagogy, žáky a rodiči 🔹podporují samostatnost a odpovědnost žáků Naopak vyšší podíl uchazečů vykazují častěji školy s horším než očekávaným hodnocením v oblastech, jako je: 🔹koncepční a strategické řízení školy 🔹personální podmínky a profesní rozvoj pedagogů 🔹respektování individuálních potřeb žáků Zároveň platí, že vyšší celková kvalita fungování školy souvisí s lepší průměrnou úspěšností uchazečů v přijímacích testech a vyšším podílem přijatých žáků. 📊 Data tak ukazují souvislost mezi kvalitou fungování školy, vzdělávacími aspiracemi žáků a jejich další vzdělávací dráhou. Podrobnější souvislosti ukazuje zpráva zde: 1url.cz/JeKIp #ČŠI #JPZ

📍 Data ukazují souvislost mezi prostředím školy a volbou další vzdělávací dráhy Zájem o gymnázia ani výsledky uchazečů v přijímacích zkouškách nejsou mezi základními školami rozloženy rovnoměrně. Analýza České školní inspekce ukazuje souvislosti mezi charakteristikami školy, jejím prostředím a vzdělávací dráhou žáků. Vyšší zastoupení žáků s přihláškou na víceletá i čtyřletá gymnázia a vyšší průměrnou úspěšnost v testech vykazují častěji: 🔹školy v příznivějším socioekonomickém prostředí 🔹soukromé a církevní školy 🔹větší základní školy Zároveň platí, že větší vzdálenost školy od gymnázia je spojena s nižší účastí žáků v přijímacím řízení, uchazeči z těchto škol však po zohlednění dalších faktorů dosahují v průměru lepších výsledků. Naopak školy v méně příznivém socioekonomickém prostředí vykazují vyšší zastoupení žáků, kteří podávají přihlášky výhradně do nematuritních oborů vzdělání, a nižší zastoupení žáků s přihláškou na gymnázia. 📊Data tak ukazují souvislost mezi socioekonomickými charakteristikami prostředí školy, vzdělávacími aspiracemi žáků a jejich výsledky v přijímacím řízení. Podrobnější souvislosti ukazuje zpráva zde: 1url.cz/JeKIp #ČŠI #JPZ