Emil Liebl

@PetrosKecyaPoli narodni socialismus

Přenos skončil. Uzavřel bych to výkřikem: "Nikdo nemusíte nic dělat ani se o svůj život starat! ANO se o vás postará a všechno vám dá! Peníze na to mají zlodějští podnikatelé kteří vás okrádají. My jim zakroutíme krkem a pak bude ráj na zemi. Všechno bude levnější, krásnější a bude to lépe fungovat. Všichni budete mít vyšší platy, důchody a podpory. Všem vám dáme byty jaké budete chtít. Výměnou za to se nebudete ptát kolik peněz půjde do AGF, nebudete se ptát proč jsou v okolních zemích levnější potraviny a nikdo, opravdu nikdo se kurva nebude ptát proč mě nevydala Sněmovna k soudu!" Prostě normalizační ráj😀.

Už je to tady zase😉. Lithium 2. Andrej Babiš teď na zahájení kampaně slibuje všem podnikatelům a živnostníkům Daňový džihád, aby vybral imaginárních 1000 miliard z šedé ekonomiky které pak rozdá svým voličům😁. Všichni si to pamatujeme z let 2013-2021, kdy Schillerová s Janečkem šikanovali všechny kvůli kokotinám nebo likvidovali konkurenci AGF a výsledek byly zničené firmy a miliardy nikde😉. Možná by měl Babiš začít tím, že pošle daňovou kontrolu do AGF, aby se ukázalo kolik nákladu spojených s ANO uplatnil v přiznání AGF a tím krátil daně😉.

Tak pojďme v tom vzpomínání pokračovat... Česká republika mezi Ruskem a Čínou za vlády Andreje Babiše: pragmatismus, krize a limity malé mocnosti Politika vlády Andreje Babiše (2017–2021) vůči Rusku a Číně představovala typický příklad manévrování menší středoevropské země mezi ekonomickými příležitostmi, bezpečnostními hrozbami a závazky vůči EU a NATO. Přestože Babiš osobně nebyl silným aktérem zahraniční politiky a většinu agendy přenechával prezidentu Miloši Zemanovi či ministrovi zahraničí, právě jeho kabinet musel čelit několika krizím, které české postoje vůči oběma velmocem zásadně vymezily. Rusko: od pasivity k ostrému střetu Na začátku vlády Babiše se česká politika k Rusku nesla spíše v duchu evropského konsenzu: podpora sankcí po anexi Krymu, omezená diplomatická aktivita, opatrné kroky vůči ruským investicím. Občasné incidenty – jako vyhoštění tří diplomatů po otravě Sergeje Skripala v britském Salisbury v roce 2018 – byly v zásadě koordinovány s partnery v EU a NATO. Zlom přišel v dubnu 2021, kdy české tajné služby identifikovaly agenty GRU jako pachatele výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Babišova vláda reagovala vyhoštěním více než osmdesáti ruských pracovníků ambasády a otevřeným označením Ruska za zodpovědného aktéra. Tento krok byl jedním z nejrazantnějších v celé EU – výrazně tvrdší než reakce většiny západních členských států, které se omezily na deklarace solidarity. Česká republika se tak na krátký čas ocitla v první linii odporu vůči ruským hybridním operacím, a to i přes relativní diplomatickou izolaci. Čína: od iluzí k deziluzi V případě Číny byla Babišova vláda nucena konfrontovat ztrátu původních očekávání, že čínské investice přinesou Česku hospodářský zisk. Spory kolem cesty předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, na kterou reagovala čínská ambasáda výhrůžným dopisem, vedly k ochlazení vztahů. Babišův kabinet sice nikdy formálně neopustil politiku „jedné Číny“, avšak požadoval výměnu velvyslance a toleroval zřetelně pro-tchajwanskou linii českého Senátu a pražského magistrátu. Současně české bezpečnostní složky (NÚKIB) už od roku 2018 varovaly před riziky spojenými s technologiemi Huawei a ZTE. Babišova vláda toto stanovisko přijala, čímž se Česko ocitlo mezi prvními evropskými státy, které se veřejně vymezily proti čínskému technologickému vlivu. Symbolickým vyvrcholením se stala rezoluce českého Senátu z roku 2021, jež označila čínské zacházení s Ujgury za genocidu – krok, který EU jako celek učinila až mnohem později. Srovnání s EU a NATO V evropském kontextu byla česká politika v době Babišovy vlády ambivalentní. Ve vztahu k Rusku se pohybovala mezi zdrženlivostí a tvrdými zásahy: v klíčových okamžicích (Salisbury, Vrbětice) byla ČR přísnější než většina západoevropských států, ale dlouhodobě neudržovala aktivní diplomatickou linii jako Polsko či pobaltské země. Ve vztahu k Číně se naopak ocitla v čele evropské kritiky, a to především díky institucím mimo přímou kontrolu vlády (Senát, Praha). EU jako celek tehdy stále lavírovala mezi obchodními zájmy a hodnotovým tlakem, zatímco ČR už byla tlačena domácí politikou k jednoznačnějšímu vymezení. Závěr: pragmatismus narušený krizí Vláda Andreje Babiše nevstupovala do zahraniční politiky s ambicí měnit evropské postoje k Rusku a Číně. Spíše usilovala o pragmatickou rovnováhu, minimalizaci konfliktů a důraz na ekonomické zájmy. Krize – Vrbětice na jedné straně a diplomatický tlak Pekingu na druhé – ale tuto rovnováhu rozbily a přinutily ČR k postojům, které ji zařadily do předních řad evropských kritiků obou mocností. Český příběh tak dobře ilustruje dynamiku menší členské země EU a NATO: ve chvíli, kdy je přímo dotčena, může přijmout tvrdší linii než velké státy, jejichž politika je často zbrzděna ekonomickými vazbami a geopolitickými kalkuly. V případě Babišovy vlády se tak i pasivní a pragmatický aktér ocitl v roli nuceného lídra odporu vůči ruskému i čínskému vlivu. Ale podle TálibánuDobra je Babiš Putin 🤦🏻

@BlanikZ Radovane já vás mám celkem naposloucháno a teď když vás čtu, tak si vzpomenu na "raději bych vykrvácel než abych to hodil Andrejovi" 😀

@mzvcr fronta.cz/plakat/zachvat… moc pekne vam to jde

❗️Rusko nemá právo nám diktovat, kde je naše místo. To je totiž jasné – v Severoatlantické alianci po boku našich spojenců.

Krátký prodemokratický apel.

tohle je TOP …

Tak si pojďme společně oživit paměť: Průzkumy březen–květen 2013 (cca 6 měsíců před volbami) •ČSSD – jasně vedla, kolem 28–32 %. •KSČM – druhá nejsilnější, 14–18 %. •ODS – po sérii skandálů klesala, 12–15 %. •TOP 09 – zhruba 10–12 %. •KDU-ČSL – těsně kolem hranice volitelnosti, 4–6 %. •SPOZ (strana Miloše Zemana) – také kolem 4–6 %. •Hnutí ANO – tehdy nový hráč, pohyboval se jen na 3–5 %, takže ještě nebylo jasné, zda překročí 5% hranici.

Je to tak zjevne a rozsirene, az je to jedno.

to se Honzovi v cervenem svetru povedlo, cinanovi jednomu …

@_MartinDvorak Rakusan, Nerudovi, vystreleny Sikela, a majacek seladon Bek. Prachy a moc. Diky, myslim, ze to celekem stacilo. Co jste realne pro prijeti Eura udelali ?

@thygerhard Abychom nebyli ve vládě slabí a jen do počtu, musíme být silnější. O to nám jde v těchto volbách. Po prvních 4 letech ve vládě jsme se leccos naučili a chceme to předvést.

Přijetí eura do roku 2030 je naší prioritou! 🇨🇿

@von_Elbogen jako dite jsem to mel rad :)

Major Zeman II A na Seznamu

@BlanikZ Díky @BlanikZ za kultivovaný a vyargumentovaný názor… Je normální je posuzovat vlády podle výsledků a volit podle zájmu. Není normální hledat v politice morální spásu a mlátit lidi berlou do hlavy.

Od vděku ke změně volby Před minulými volbami do Poslanecké sněmovny jsem byl aktivním členem TOP 09. Vznik projektu SPOLU jsem tehdy vnímal jako výjimečnou šanci: nabídnout voličům pozitivní alternativu, ukázat, že demokratické strany dokážou spolupracovat a že společným postupem lze překonat tehdy dominantní postavení hnutí ANO. Byl jsem za to mimořádně vděčný a SPOLU jsem s přesvědčením a nadšením volil. Moje očekávání ale nikdy nesměřovala k tomu, aby se politika redukovala na „boj proti Babišovi“. Nebyl jsem motivován žádnou touhou po deagrofertizaci, debabišizaci nebo kriminalizaci konkrétních osob. Tyto věci jsou pro mě vedlejší. Šlo mi o něco jiného: aby nová vláda začala řešit známé a v zásadě dobře ohraničené problémy české ekonomiky – především ve sféře veřejných služeb. Měl jsem za to, že právě v kontrastu s vládou Andreje Babiše se podaří nastartovat kroky, které Česká republika nutně potřebuje: stabilizovat financování školství, nastavit dlouhodobě udržitelný systém zdravotnictví, udělat pořádek v důchodové politice a vnést do veřejných financí alespoň základní rozpočtovou disciplínu. Nečekal jsem zázraky, ale očekával jsem začátek – jasné signály, že se vláda vydává cestou strukturálních změn. Čtyři roky poté musím říci, že na mých metrikách SPOLU nedodalo nic podstatného. Problémy, které jsem považoval za klíčové, zůstaly nedotčené. Namísto toho se politická energie příliš často soustředila a do teď soustřeďuje🤦🏻 na boj s „Babišem“ jako symbolem, nikoli na konkrétní reformy. Tím se pro mě vyprázdnil samotný smysl projektu, který jsem původně s takovou nadějí podporoval. Proto jsem dnes dospěl k rozhodnutí, že v nadcházejících volbách budu volit Andreje Babiše. Není za tím žádná osobní fascinace, žádný obrat k agrofertismu ani potřeba revanše. Je to čistě jednoduchý závěr: pokud SPOLU nedokázalo na poli, které pro mě bylo rozhodující, ukázat skutečné výsledky, nemá už můj hlas. Pan prezident mne říjnovým termínem překvapil. Myslel jsem, že volby budou v září a na 1/10 mám letenku do pouště. Nechám ji propadnout a k volbám půjdu hned v pátek odpoledne. Na sobotu jsem pozval domů partu kamarádů na volební guláš. Budeme jíst, pít pivo a čekat na Marcelu až oznámí výsledky. Vůbec netuším koho mí přátelé budou volit a určitě se k tomu dostaneme, možná i vášnivě🤣. Akorát se teda kvůli tomu nebudeme mlátit berlou po hlavách i když někomu už ty nohy tak neslouží... Hlavy zatím naštěstí jo.

@Aaronalf5 to je nejaka hybridni predatorska operace ?

@thygerhard youtu.be/OvMkqVMVL3M?si…

Jehovista

nova strana ? Kolar. to je TOP posilaji migrati 🤪

Rekonstrukce napadení Andreje Babiše francouzskou holí😁👌.

Google keeps Chrome and Apple deal but must share data in big antitrust ruling reut.rs/4lSmaBb reut.rs/4lSmaBb

@jura_haczek budete muset Fialovi a Lipanovi nekde muset poradne namydlit schody, aby ho trumfli v knuceni

Nic mu není. Je to sigma.