Alexandra Kala

Poctěna. V anketě TOP ženy Česka jsem zvolena Podnikatelkou roku. 🙏 Ocenění patří stejnou měrou lidem, kteří se mnou tuhle cestu jdou. Týmu Profimed a těm nejbližším, kteří mě provází od začátku. Je to už 21. ročník této iniciativy. A poprvé v historii jsme se dostali k číslu 100 oceněných dam. 📈 Není to jen kulatá cifra. Je to důkaz, že silných, vlivných žen v Česku přibývá. 21 let pravidelného mapování a oceňování má svůj impakt. Ženy, které dnes zakládají firmy nebo vedou výzkumné týmy, vyrůstaly v době, kdy tohle ocenění už existovalo. Kdy vzory byly na očích. Za organizaci, za ten výběr a mimořádnou kontinuitu upřímné díky - @JaroslavMasek1, @hospodarky. Strávit večer ve společnosti takového počtu vzdělaných, schopných a odhodlaných žen… To je ocenění samo o sobě. 🏆

Letos Žárovky jedou pořádnou smršť! 😀 Ještě jsme ani nestihli vydechnout po další pražské talkshow v OPERO. A dnes už konference Fenomén ve Zlíně! I tady zazáří mladí odborníci, o kterých by měla vědět celá republika. Vědci a inovátoři, kteří posouvají svět dopředu. Ve Zlíně bude tématem DŮVĚRA. V sebe, mezi lidmi, v instituce, v budoucnost. Na pódiu FHS UTB se sejdou 3 hosté: 💡 Tomáš Dvořák (Oxford Economics) — ekonom, který dokáže z čísel vyčíst to, co jiní přehlédnou, a říct nahlas, kam se řítí česká i globální ekonomika. 💡 Markéta Hujerová (Klíčová) (Nanoflexion) — vědkyně a zakladatelka med-tech spin-offu, jehož nanonáplasti zachraňují životy po těžkých operacích. Živý důkaz, že špičková česká věda umí dobýt svět byznysu! 💡 Ondřej Stránský (centrum HiLASE) — vědec, který posouvá hranice laserových technologií. A o složitých věcech mluví tak, že vás to strhne. Debatu povede spoluzakladatel Žárovek Jan Lukačevič. 🚀 Akce je určena studentům SŠ a VŠ, vstup mají zdarma, stačí se registrovat: lnkd.in/d4SSWDnj

Z inaugurace prof. Dr. Ing. Michala Pěchoučka, MSc. do role nového rektora ČVUT. 🎓 „Neznám ekonomicky úspěšnou zemi, která nemá silnou startupovou bázi s úspěšnou technickou univerzitou ve svém středu. A neznám ani v transferu a technologiích úspěšnou univerzitu, která nevyniká ve vědě a základním výzkumu." O tom, jak dnes AI hýbe společností, snil už na studiích v Edinburghu v 90. letech. Po návratu do Česka prošel výzkumem, vlastním startupem, exitem za stamiliony, pozicí CTO v Avastu. A teď je oficiálně rektor největší české technické univerzity. Ztělesňuje celý cyklus. Od nápadu přes laboratorní výzkum až po komercionalizaci. Přesně ten profil, kterým může ČVUT posunout k větší dynamice a modernosti. Jeho zvolení (silným mandátem už v prvním kole) je mimořádně pozitivní zpráva pro českou vědu a vzdělávání. A tím pádem i českou ekonomiku. Obojí je v přímé úměře. 📈 Přesně proto děláme Žárovky, Spinoffy a pracovní skupinu Věda a výzkum při Druhé ekonomické transformaci. Aby ten cyklus ke komercionalizaci v Česku začal fungovat. Přeji Michalovi neutuchající energii při prosazování změn, které pocítíme všichni.

Sam Altman told the world exactly what skills will matter when AI takes over 30 to 40 percent of the global economy. He was asked what his own kids should do to survive it. His answer was surprisingly human. He said the single most valuable thing anyone can build right now is the meta-skill of learning how to learn. Not a degree or a certification but the raw ability to adapt when everything around you changes. He also said learning to understand what other people actually want and building useful things for them will be more valuable than almost any technical knowledge. That skill has never been automated and is not close to being automated. He said human creativity and the desire to express it are, in his words, limitless. Every major technological revolution increased the demand for creative, curious, and socially intelligent people, not decreased it. The Industrial Revolution is the clearest parallel. Machines replaced physical labor and people were terrified. The next generation took those machines and built industries, art forms, and institutions nobody had conceived of before. The people who thrived were not the ones who competed with the machines. They were the ones who learned to direct them toward something new. That dynamic is already playing out right now with AI. The practical implication is this, depth in a single rigid skill is becoming less valuable. The ability to move across domains, pick up new tools quickly, and apply judgment in ambiguous situations is becoming more valuable. Altman also pointed to something most career advice ignores entirely, learning how to interact with the world, build relationships, and earn trust from other people. Those are things AI can simulate but cannot replace. The honest opportunity in this moment is not to outrun AI. It is to focus on the things that make you irreducibly human. Curiosity, judgment, empathy and the ability to ask the right question before anyone knows what the right question is. The people who will matter most in an AI-driven economy are not necessarily the ones who understand the technology deepest. They are the ones who can figure out what the technology should actually be used for. Altman has spent his career betting on human potential in the face of technological disruption. Based on every historical precedent, that is still the right bet to make.

Kdybyste si měli tipnout: co je nejrozšířenější nepřenosná choroba na planetě? Je to onemocnění zubů a dásní, trpí na ně 3,5 miliardy lidí. To je minimálně 3,5 miliardy důvodů, proč si dnes připomínáme Světový den ústního zdraví. 🌍 Moderní diagnostika přitom zachytí problémy dřív než kdy předtím. Pomůcky jsou dostupné, účinné a pro každý typ potřeby. Stav našich zubů a dásní může být výborný. Není. Přesto, že známe vliv ústního zdraví na délku i kvalitu života. 🔬 Přesto, že špatný stav zubů a dásní prokazatelně zvyšuje riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Nebo přispívá k rozvoji diabetu a neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. ⚕️ Zdraví zubů a dásní je prostě takovým barometrem celkového zdraví. Jak si vedeme v Česku? Zubařů přibývá, na prevenci k nim chodíme relativně poctivě. Ale domácí péče pokulhává. Správnou techniku zvládá cca jen 20 % lidí, mezizubní kartáček používá denně jen třetina a většina nedodržuje minimální čas 2 minut při čištění. Problémy se zuby a dásněmi jsou v rozvinutých zemích z velké části nevynucené selhání. Jako nadváha. Dá se jim předejít, ale vyžaduje to znalosti a návyky. Proto v Profimedu z března děláme celý Měsíc ústního zdraví. Edukujeme, protože povědomí předchází každé změně. Letos pod patronátem značky GUM, která má jedno z nejširších terapeutických spekter v orální péči. 🦷 Na tento den vychází i moje narozeniny. Teď už pevně spojeny s oborem, kterému jsem zasvětila téměř 30 let života. Když v roce 2013 určovali datum pro celosvětovou osvětu o ústním zdraví, trefili zrovna mé narozeniny. Jestli tohle není osudové spojení, tak už nevím co. 😀

AI pohledem člověka, který ji zkoumá desítky let 🤖 Profesor Vladimír Mařík je jedna z největších oborových kapacit v Česku i Evropě. Jeho pohled na současnou AI revoluci? Žádné proroctví zkázy o vědomých strojích. Ani naivní technooptimismus. Jen střízlivě fundovaná analýza od člověka, který vidí obor v dlouhé perspektivě. 1️⃣ Vědomí strojů bude sci-fi ještě po několik dekád 💭 Ray Kurzweil předpovídal singularitu už v roce 2005. Dnes sám připouští, že umělého vědomí nedosáhneme ani v tomto století. Proč? Dnešní počítače simulují vědomí, ale neprožívají ho. Umělé vědomí pravděpodobně nemůže probíhat bez živé hmoty. 2️⃣ Největší riziko? Nikoli zotročení, ale nereálná očekávání ⚠️ LLM halucinují a degenerují, když do nich začnete vkládat jejich vlastní výstupy. Mají limity dané trénovací množinou. Nejsou všelék. Každý systém AI potřebuje lidský dohled. Vždycky. 3️⃣ Český paradox: Světový talent v cizích službách 🇨🇿 Slovo "robot" jsme dali světu. Brněnský tým zpracování řeči patří k pěti nejlepším na planetě a Praha je mekka AI výzkumu v Evropě. Jenže plody tohoto úspěchu často sklízejí zahraniční giganti jako Microsoft. Máme potenciál patřit ke světové špičce. Znalosti tu vznikají, ale hodnota uniká. Problém není v nedostatku talentu. Problém je, že nemají, kde vyrůst. Chybí ekosystém, který je provede "údolím smrti" – tou nejkritičtější fází mezi laboratorním objevem a skutečným produktem na trhu. Právě proto jsme založili Spinoffy – první český technologicko-transferový fond s inkubátorem pro mladé talenty s podnikatelskými nápady. Chceme se postarat o to, aby v Česku bylo vůbec do čeho investovat. Aby se tady nápady dostaly na trh. A aby hodnota zůstala doma. Umělé inteligence není potřeba se bát. Ale ani ji zbožšťovat. Jsem stále víc přesvědčená, že nejvíce z ní budou těžit ti, kdo pochopí její základní podstatu. Že jde o nástroj. Šikovný a mocný. Ale stále jen nástroj. A čím více lidí ji takto pochopí, tím lépe pro všechny. Proto také tento rozhovor sdílím. 😉 👉 academixrevue.cz/na-rozcesti-sm…

Když začnou chodit takové zprávy, vím, že to má dopad. 🙏 V pořadu K věci CNN Prima NEWS jsem plnila svou ambasadorskou povinnost 😉 a za @2ET_CZ jsem dala naše odpovědi na základní otázku: co musíme udělat, aby se v Česku za 10-15 let žilo stejně dobře nebo ideálně ještě lépe? Mluvily jsme o pozitivech nové hospodářské strategie vlády, propojení akademie s byznysem, Chairs a o podmínkách pro smysluplný transfer znalostí do praxe. Zásadní číslo, které v té debatě zaznělo a málokdo ho zná: podle Czexpats máme v zahraničí až 5 000 českých vědců. Přibližně 1 000 z nich se chce vrátit. Vytvořme jim prostředí, ve kterém budou moct realizovat své vize (a že je mají!)… Bude to nejlepší možný krok pro konkurenceschopnost Česka. 👍 Děkuji za pozvání a Lucii Čermákové za kvalitně vedený rozhovor. Těší mne, že se tato témata nesou veřejnou debatou čím dál hlasitěji i v masmédiích! 🔊 Rozhovor najdete ve vláknu.

Je načase představit naši první investici ve Spinoffy: PangeAI. 🌍 Když nám Marek Miltner (mimochodem člen komunity Nadační fond Žárovky) a Johanna von der Leyen dělali pitch, absolutně nás přesvědčili, že mají na to dělat světový byznys. A přepsat pravidla svého segmentu. 👍 Svůj záměr měli tu čest prezentovat i na výročním setkání nobelových laureátů v Lindau – což je trochu jako předstoupit před Michelangela s vlastním návrhem fresky. 😉 Těší mne, že jsme mezi pre-seed investory vedle Stanfordské univerzity a předních amerických fondů jako Plug and Play, Vocal VC či RTP Global. Co vlastně PangeAI dělá? Představte si, že stojíte před rozhodnutím, kde postavit nový výrobní závod. Potřebujete vědět všechno. Kvalitu půdy, dostupnost energie, riziko povodní, dopravní infrastrukturu, lokální regulace. Normálně by vám sesbírání a analýza všech těchto dat zabraly měsíce a na konci by byla "pěkná" faktura od konzultantské firmy. PangeAI to dokáže mnohem rychleji, levněji a především srozumitelněji pomocí virtuálních agentů, kteří efektivně analyzují relevantní datové sady z celého světa. Uživatel zadá dotaz podobně jako do chatbota a systém během chvíle vytvoří mapu rizik – například záplavových nebo dopravních nehod. 🌍 Měsíce due diligence nahradí dny inteligentní analýzy. Už po prvních měsících mají mezi klienty přední japonskou pojišťovnu, banky, developery, důlní společnosti a také progresivní českou pojišťovnu. Jsem přesvědčena, že to je jen začátek. Držím palce! 🚀 Článek najdete zde: forbes.cz/cech-zalozil-s…

Držitelka titulu Vševěd – nejlepší popularizátorka vědy v ČR – doplní březnovou talkshow Žárovek! 💡 Eva Bílková v roce 2022 získala titul Vševěd jako první v historii. Teď se jako 3. potvrzený host přidává ke Kamile Dvořák a Vítu Svobodovi. Program březnových Žárovek máme kompletní! 💡 Eva je bioložka a ochranářka přírody. Propojuje terénní výzkum, laboratorní experimenty a práci ve volné přírodě. Věnuje se hydrobiologii, ochraně mořských želv a aktivně usiluje o lepší podmínky pro mladé výzkumníky. Zkoumá vážky jako ukazatele stavu ekosystémů. Jsou pro ni „živé měřicí přístroje". Tam, kde vážky mizí, se vodní ekosystém hroutí. Tam, kde se vrací, se uzdravuje. Terénní výzkum doplnila stáží v Jihoafrické republice u jednoho z předních světových odborníků na bioindikaci hmyzu. Ale Eva dělá ještě něco, co mi přijde stejně důležité jako samotný výzkum: vědu vysvětluje a zasazuje do kontextů, kterým rozumí úplně každý. Bez lidí jako Eva by věda zůstala zavřená v laboratořích a akademických časopisech. „Je potřeba vysvětlovat lidem, jak příroda funguje, aby ji neničili," říká Eva. Výstižněji to říct nejde. Na březnových Žárovkách tak vedle medicíny budoucnosti a attosekundové chemie zazní i hlas přírody. Těšíte se? Já moc! 📅 16. března 2026 🕖 19:00–21:00 (open door 18:30) 📍 OPERO - rezervujte si místo, už mizí: luma.com/zarovky1603

Už ne „montovna pro cizí nápady“. Česko má na víc. Industrial Chairs jsou cesta, jak to dokázat. 🪑 Věda a byznys u jednoho (kulatého) stolu. S @2ET_CZ a @TACR_cz táhneme program Chairs dopředu měsíce. Teď už známe termín vypsání - třetí čtvrtletí tohoto roku. I základní podmínky: 📌 Celkem 0,5 miliardy korun, projekty na 5 až 7 let, až 42 milionů na projekt, maximálně ale 60 % nákladů, zbytek pokryje kofinancování, u kterého se počítá se zapojením firem. Propojení vědy a byznysu je přímo vetkané do podmínek. 📌 Samotný „Chair“, musí mít minimálně 5letou zahraniční zkušenost a alespoň 2 roky zkušenost s vedením týmu. Hlavní ambice: umožnit českým výzkumným institucím přivést excelentního vědce se zahraniční zkušeností na dlouhodobý projekt propojený s privátním sektorem. 🎯 Dokud nepropojíme průmysl s akademií, budeme vyrábět pro jiné jako druhý nebo třetí článek v řetězci. Toto je cesta, jak v Česku vyvíjet a exportovat unikátní high-tech produkty, které nikdo jiný nemá. V živé diskuzi bylo cítit, že téma není už „jen na papíře“. Těší mne, že se jí zúčastnila silná jména, která k tématu mají co říct. Rektor ČVUT Michal Pěchouček, Vladimír Velebný z Contipra, Tomáš Krsek z BHM group, nový předseda TAČR Petr Sklenička s členem představenstva Pavlem Dolečkem. Moderoval Martin Bunček. Zúčastnil se i ministr školství @RobertPlaga, který použil trefné přirovnání k fotbalu: „Nejlepší hráči chodí do klubů, kde mají dobré podmínky a skvělé spoluhráče. Přesně tak funguje vědecká excelence. A přesně proto tenhle program děláme.“ Pilot je připraven ke vzletu. 😉 Znáte někoho, kdo by měl být příštím „Chairem“? Dejte mu o programu vědět. Detaily ve vláknu. 🧵

Článek v Hospodářských novinách: byznys.hn.cz/c1-67850420-v-…

Spouštíme Spinoffy – první český technologicko-transferový fond s inkubátorem zaměřený na deeptech 🚀 Věda mě provází celou kariéru. V oboru péče o zdraví musíte každé rozhodnutí opřít o kvalitní studie. Poslední roky se angažuji v modernizaci české vědy a zaráží mě jedna věc: Každý rok se v Česku dokončí přes 500 projektů aplikovaného výzkumu v přírodních a technických oborech. Náklady přesahují 10 miliard korun. Ve spin-off firmu se přetaví jen 2 až 6 z nich. 📊 Proč to tak je? Odpověď má jméno. Údolí smrti. Nastává, když má vědec v rukou perspektivní technologii, ale co dál… Jde za venture kapitálem, ten však chce vidět hotovou firmu – kompletní tým, jasně definovaný trh, business plán. Technologie tak často uvízne v meziprostoru – v údolí smrti. Rozhodli jsme se přes něj postavit most. Pracujeme na tom více než rok s Janou Soukupovou a Alešem Bělohradským. Jana s Alešem připravili Reformu transferu znalostí, která měla nakopnout český transfer – součástí bylo i vytvoření transferového fondu. Kvůli politickým změnám však byla zastavena. Jana mezitím založila v NTK Akademii transferu a Aleš spoluzaložil Centrum veřejných financí. Potkali jsme se při práci na Druhé ekonomické transformaci a rozhodli se myšlenku fondu zrealizovat anyway – jako private-driven iniciativu. Jako první fond v Česku se zaměříme na projekty na univerzitách a v Akademii věd ještě ve fázi proof of concept spadající do oblasti strategických technologií – kvantové technologie, AI, polovodiče, robotika, pokročilé materiály a chemie, energetika a cleantech. Přicházíme dříve než klasický venture kapitál. Pomůžeme s ověřením konceptu, patentovou ochranou, byznys plánem a přípravou CEO. Až poté vzniká spin-off, ve kterém původci nápadu drží majoritu. Funguje to? V zahraničí ano. ETH Zürich sledovalo 429 akademických spin-offů – technologických firem vznikajících z výzkumu. Pětiletý survival rate dosáhl 92,9 %. Tyto spin-offy dohromady dosáhly valuace v řádu miliard švýcarských franků. Těší mě, že do toho s námi půjdou vizionáři jako Jan Bárta, Martin Vohánka, Marek Hájek, Jiří Kabelka, Libor Winkler, Václav Dejčmar, Tomáš Dudák, Jiří Krb a další. 🤝 Fond spravuje Amista z finanční skupiny J&T, která nás velmi podpořila – nebude účtovat poplatky za správu fondu, aby maximum likvidity šlo přímo do projektů. První investici jsme už uzavřeli. Podpořili jsme startup PangeAI founderů Marka Miltnera a Johanny von der Leyen, který analyzuje geoprostorová data pomocí AI. Marek Miltner je mimochodem Žárovka. 💡 Záleželo mu na tom, aby jeho startup měl českou stopu a nezmizel hned v Silicon Valley. „Skenujeme“ projekty z oblasti čištění vody, kvantových senzorů nebo využití mionů pro neinvazivní průzkum strategických staveb. Každý řeší problém, na který stávající technologie nestačí. 🔬 Věřím, že za 10 let může z českého výzkumu vzejít až 50 úspěšných spin-offů ročně. Dnes jich není ani desetina. Je čas začít. 😉 Celý náš příběh i vizi si přečtěte v Hospodářských novinách.

YouTube: youtube.com/watch?v=NsKHho… Spotify: open.spotify.com/episode/2gAvVs… Apple Podcasts: podcasts.apple.com/us/podcast/pot…

Nečekala jsem, že se u rozhovoru s jaderným fyzikem budu bavit! 👏 „Malé modulární reaktory." Vsadím se, že to sousloví jste slyšeli aspoň desetkrát. A vsadím se taky, že byste ho jen obtížně vysvětlili svému dítěti. Ondřej Kořistka to zvládne během pár vět. A vy po tomto rozhovoru taky. 😉 Fyzik a popularizátor vědy je přirovnává k Legu. Chcete výkon pro větší město? Přidáte modul. Menší region? Stačí jeden. Zároveň se ale dozvíte, že žádný komerčně využitelný zatím neexistuje. Velký trend to je, zatím ale jen na papíře. V energetice je ještě jeden, mnohem větší sen. Jaderná fúze. Neomezená čistá energie, minimum odpadu, bez rizika havárií. Takový „svatý grál“. A stejně jako ten legendární, ani k této se nám nedaří najít cestu. Proč? Uvnitř tokamaku - zařízení, které fúzi testuje, existuje pravděpodobně největší teplotní rozdíl ve vesmíru. 😮 Plazma se zahřívá na miliony stupňů Celsia, těsně vedle jsou magnety chlazeny na teploty blízké absolutní nule. Udržet tyto dva extrémy pohromadě stabilně je zatím za hranicí toho, co materiálová fyzika zvládne. Zdaleka ne poslední věc, u které se nevěřícně zastavíte. Zmíním ještě jednu: největším zdrojem radiace pro průměrného Čecha není nemocniční rentgen, ani Temelín. Je to radon z podloží pod vlastním domem. Zhruba polovina roční dávky. ☢️ Když jsme pořad Žárovky pro Český rozhlas vymýšleli, chtěli jsme představovat vědu i lidi, kteří za ní stojí. Jejich příběhy. Těší mne, že se to tak daří. Pořad patří k tomu nejinspirativnějšímu, co lze v Česku odebírat. Díl co díl získáváte pocit, že světu rozumíte trochu víc. Nejen dnes, ale i v budoucnu. Kromě webu Rozhlasu ho najdete i v podcastových aplikacích nebo na YouTube kanálu „Český rozhlas Dvojka – Podcasty“. Skvěle investovaných 25 minut. 👍

Česká věda přináší důležitý objev! 🔬 Pamatujete na Shimona Sakaguchiho? Nedávno jsem psala o skvělém rozhovoru, který s ním vedla Pavla Hubalkova ve WIRED Czech Republic & Slovakia. S. Sakaguchi získal Nobelovu cenu za objev nového typu imunitních buněk: regulačních T-lymfocytů. 🧬 Aktuální česká studie jeho práci posouvá dál! Přichází s ní český tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Studie vyšla ve vědeckém časopisu Nature Communications. Když vědci zkoumali děti s čerstvě diagnostikovaným diabetem 1. typu, čekali, že najdou hyperaktivní imunitní systém. Jenže realita byla jiná. Imunitní systém těchto dětí není agresivní rebel. Je to spíš nezralý učeň, který pořádně neví, co má dělat. A právě ty „Sakaguchiho buňky“ u nich nedozrávají, jak by měly. A to může přispívat k rozvoji autoimunitního onemocnění. „Očekávali jsme známky aktivace. Místo toho jsme viděli opak – systém byl překvapivě utlumený a nezralý," říká Veronika Niederlová, první autorka studie. Problém je v tom, že celý systém nedozrává správným směrem. A pak se stane, že začne napadat vlastní buňky produkující inzulin. Tento nečekaný objev může v budoucnu změnit životy tisíců dětí s diabetem. Otevírá dveře dalšímu poznání a možná i novým typům léčby. Je skvělé, že česká věda je takových objevů schopna! 🌍 Teď abychom se v Česku naučili ještě jednu věc – umět kolem objevů budovat úspěšné spinoffy, přenášet je do praxe a komercionalizovat. 😉

Rezervace místa: luma.com/zarovky1603?lo…

Její metody převzala Mayo Clinic, nejprestižnější zdravotnické pracoviště na planetě. On porazil vědce z Harvardu a jako první Čech získal Dream Chemistry Award. Na březnových Žárovkách ukážou, jak vypadá budoucnost medicíny a výpočetního výkonu. 🎤 💡 Kamila Dvořák je bioinženýrka a CTO startupu Neurona Lab. Pracuje na něčem, co může v příštích dekádách zachránit miliony rodin od jedné z nejkrutějších nemocí. Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence dnes trpí zhruba 60 milionů lidí. Podle WHO toto číslo do roku 2050 vzroste na 139 milionů. Na takový náraz nejsme připraveni. Kamila a její algoritmy mění způsob, jak tuto nemoc diagnostikovat. AI snímky mozku nejen čte, ale kvantifikuje postup choroby do jediného objektivního čísla. Forbes ji zařadil do 30 pod 30. Její práce zanechala v Mayo Clinic tak silný dojem, že tamní tým dodnes staví na jejích metodách. 👏 💡 Vít Svoboda je chemický fyzik, který loni vyhrál prestižní Dream Chemistry Award. Historicky ji získávali vědci z Oxfordu, Cambridge nebo Harvardu. Jeho nápad? Úplně mění pravidla hry. Dnešní kvantové počítače potřebují chlazení kapalným heliem téměř k absolutní nule. Vítův koncept s využitím chirálních molekul funguje při pokojové teplotě. Kvantové počítače může zpřístupnit a masově rozšířit. Složité úkoly, jako vývoj nových léků, by na kvantových počítačích šly vyřešit milionkrát rychleji (a to není hyperbola). Doktorát obhájil na ETH Zürich. Prošel Německem i Amerikou. A vrátil se domů. Protože, jak sám říká: tady to má rád. Jen houšť! 👏 Přesně o takových lidech bychom měli mluvit co nejhlasitěji. Pokud chceme, aby v Česku rostl optimismus jako palivo pro náš další rozvoj, zaslouží si tito lidé záři reflektorů. Nebo Žárovek. 😉💡 📅 16. března 2026 🕖 19:00–21:00 (open door 18:30) 📍 OPERO

Ze zákulisí @2ET_CZ a pracovní skupiny Věda a výzkum... Pracujeme průběžně a 1x za měsíc se scházíme na poradě, kde si často zveme různé hosty - odborníky. Tentokrát nám zasedací prostory zapůjčil CIIRC, děkujeme. A co probíráme? Nejsme žádná “kecárna”. 😉 Jdeme po tématech s dopadem na český průmysl. Agenda byla nabitá: •  AI Gigafactory – jak vyčíslit její přínos pro Česko, •  Příprava na kulatý stůl s @TACR_cz ohledně technologických chairs, •  AI virtuální institut a naše podpora •  Daňové odpočty pro firmy a právní jistota - ex ante potvrzení, že FÚ bude odpočet akceptovat ⚠️ Vloni jsme pomohli prosadit legislativu přinášející největší změny v českém vědeckém prostředí za 20 let. Letos pokračujeme v práci se stejnou energii a budeme se průběžně hlásit s výsledky. 📢