Miloš Augusta 🇨🇿 🇺🇦🇬🇱🇮🇱 retweetledi

Včera jsem tu psal o mé cestě za rodinou. Během pár hodin měl tweet přes tisíc lajků. Těší mě to, ale i děsí. Tweet už neexistuje, protože některé věci v něm pro mě byly citlivé.
Ale protože některé z vás baví číst o Cigánovi který utekl před romským prostředím, budu v tom lehce pokračovat.
Včera jsem navštívil svou nemocnou sestru. Jeden syn se jí povedl, druhý ale ne. Ocitl jsem se v prostředí do jakého bych normálně nevkročil. Nejraději bych jim všem vynadal, ale držel jsem hubu a v duchu si říkal: tohle je úplně jinej svět. Byla puštěná televize a když mi bylo nejhůř, začala se z ní ozývat hudba Antonína Dvořáka. Snad nikdy jsem ji nepotřeboval víc. Cítil jsem silnou energii, která mi říkala že tam nejsem sám ❤️
Brzy jsem odešel a šel ke svým českým přátelům, kde mi bylo líp a mohl jsem jim všechno říct. Porušil jsem dietu, dělali kvůli mě gril. Ještě jsem navštívil rodiče a potom jsem si půjčil auto a odjel domů.
Cestou jsem se stavil u památníku A. Dvořáka ve Zlonicích a pak jsem strávil večer s jeho hudbou a Ellie. Sklenka vína nesměla chybět. Narazil jsem na nahrávku houslového koncertu, kterou jsem neznal. Zastavoval jsem, analyzoval...byly v ní totiž místa, která v partituře normálně nebývají. Nebylo jich mnoho, ale přece. Rozbilo to mojí vystavenou zeď, která existovala od mého dětství. I když vím, že koncert není úplně původní, byl předělán, protože Dvořák asi zešílel když ho psal. Napsal ho tak, že nebyl hratelný.
Houslista na nahrávce hrál jako Bůh. Byl to Váša Příhoda, který koncert natočil celkem asi 4x.
Dnes dopoledne mě ve škole čekala porada. Hlas paní ředitelky na mě působil jako balzám. Nikdy jsem jí to neřekl, protože nelezu nadřízeným do zadku, ale ta paní je můj vzor. Je klidná, lidská, ale i přísná samozřejmě. Učitelský sbor... naprosto jiné prostředí. Moje, sem teď patřím!
Po poradě jsem šel do krámu pro oběd. Šla se mnou starší kolegyně. Přidala se ke mě na chodníku. Během cesty jsem si říkal: ona jde fakt se mnou! Víte, když jste Cigoš, někdy se za vás lidi stydí, občas to tak prostě je. Proto se ke známým nehlásím za každou cenu. Počítám s tím, je to takovej cigánskej pragmatismus. 😁
Kolegyni jsem jednou tiše vyškolil, naběhla si. Takže i proto jsem se divil. Kdysi jsme se potkali ve sborovně u tiskárny. Když vyjely moje papíry, ona hysterčila že jsou její. Zkontroval jsem je před ní, ale asi jí to bylo málo. Tak jsem jí nabídl ať si moje papíry zkontroluje sama a ona to vážně udělala! 🙈😁 Nalízla si prst a jela baba... Vypadala před kolegy jako kráva. A mně se udělalo zle, nesnáším to nalizování prstů pokud to není v posteli. Štítil jsem se pak na ty papíry sáhnout. Jsem prostě takový.
V krámě jsem chtěl šunku, ale když jsem viděl, že prodavač si odkašlal do rukavice kterými sahal na jídlo, frontu jsem opustil a koupil si raději balenou sračku.
A teď čekám na žáky, kteří mi pomůžou vrátit se do mého světa na 100%.
Čeština









































