František Lavička

@MartinStencel1 Já miluju, jak jdou na korunu přesně, jako by mělo jít o echt exaktní číslo. A pak nechají stejný číslo pro Prahu i Brno. Plus ta obecná suma platí pro zbytek republiky. Plzeň i Jeseník, Olomouc i Šluknov. Člověk se nemůže zbavit dojmu, že se výsledek podřizuje záměru.

>Aktivisti vymyslí propagační projekt >Média s nimi zachází jako s odborníky >Zmatení lidičkové jsou nadšení, že s nimi “vědci” souhlasí v nevědeckých otázkách >Kredibilita skutečné a vědy letí komínem >Surprised pikachu face, že máme epistemickou krizi a dezoláti se neočkujou

@_neobycejna @cvrcek_martin @CNNPrima @CT24zive V tlumočení Orbána se bohužel objevila produkční chyba. Přinesli jsme tak tiskovku Orbána už i s tlumočení asi o další 2 minuty později.

@cvrcek_martin @CNNPrima @CT24zive U Miloše Zemana jsem to nicméně přepnula, a chybělo simultánní tlumočení Orbána.

Jako teda musím říct, že dneska volební studio @CNNPrima mnohem lepší než @CT24zive.

Jak vychází přepočet zbytkových hlasů z jednomandátových obvodů na celostátní kandidátku?

Datamilci dnes večer koukají na @CNNPrima.

@ten_nerozhodny Není velká, souhlasím, ale je to kompromis, abychom tam vešli, co chceme, a zároveň aby nezavazela vizuálně.

@FranzLafka Dobrý den. Bylo by nějak možné zvětšit tu dolní lištu s procenty a daty? Je opravu malá.

Jak se volí v Maďarsku? Jednoduchý to fakt není. Zkusili jsme vysvětlit v necelých 2 minutách vč. příkladů.

Maďarský volební systém: Co je v něm unikátní a jak moc pomáhá Orbánovi. Volby jsou už za 3 dny, ideální čas si ještě přiblížit volební systém a Orbánovy změny v něm. Maďarský systém byl specifický už před Orbánovou úpravou, teď jsou v něm ale i světově unikátní prvky, které mu pomohly k ústavní většině. V mezinárodním srovnání není zas tak neproporční, zaručuje však, že by si Fidesz udržel většinu i kdyby o několik set tisíc hlasů prohrál (odhaduje se že až do rozdílu 4 %). 5 poznámek o volebním systému: 1. Kombinovaný systém Podstata systému se nezměnila, je to směs většinového a poměrného. 106 poslanců je zvoleno v jednomandátových obvodech, zbylých 93 na celostátní kandidátce. Zásadní rozdíl a zvýhodnění Fideszu však znamenalo zrušení druhého kola. Nyní je v obvodech zvolen vždy kandidát na prvním místě, bez ohledu na počet hlasů. Takže v minulosti Fideszu často stačilo, aby jeho kandidát měl 35 %, protože rozdrobená opozice měla několik kandidátů a všichni se seřadili za ním. Letos při souboji dvou velkých táborů to bude vypadat jinak. 2. Světový unikát: vítězná kompenzace Zvláštní prvek systému je tzv. vítězná kompenzace. Z obvodů se totiž hlasy přepočítávají do celostátních listin - hlasy pro kandidáty, kteří nevyhráli, se přesunou na listinu k jejich straně, podobně jako v Německu. Ale teď ta zvláštní věc: i za vítězného kandidáta se jeho straně připíše bonus, a to rozdíl v hlasech mezi ním a kandidátem na druhém místě. Takže kromě samotného mandátu z obvodu dostává strana ještě bonusové hlasy. Tento konkrétní prvek kompenzace pro vítěze Orbánovi minule zajistil 5-6 křesel navíc, tedy i ústavní většinu. 3. Překreslené obvody: je to už gerrymandering? Nakreslení obvodů je výhodné pro Fidesz, osobně bych ale řekl, že slovo gerrymandering se na Maďarsko nehodí, protože obvody jsou většinou relativně logické a nemají nějaké absurdní tvary jako vídáme v Americe. Lidnatost obvodů je pak daná tak, že žádný obvod nesmí mít voličskou populaci o 20 % větší či menší než je průměr všech obvodů. Platí však také, že nadreprezentovaný je spíš venkov. Budapešti byly v tomto období sebrány dva mandáty, má 16 ze 106, počtu voličů by ale odpovídalo přes 20. Typicky se pak děje, že opozičně laděné město se rozdělí napůl a ke každé půlce se přidá hodně malých obcí z okolí, a tím místo jednoho opozičního obvodu vzniknou dva venkovské, tedy fideszovské. 4. Může Orbán prohrát na hlasy a udržet většinu? Může, dle různých odhadů by se to stalo, kdyby Tisza vyhrála rozdílem do 3 procentních bodů. Od 4 p.b. nahoru už by nejspíš měla většinu Tisza. To je vidět v mnoha volebních systémech, v Maďarsku je však specifikum, že si to takhle konkrétně přizpůsobila jedna vládnoucí strana. 5. Hlasy z Uherska Asi 150 000 hlasů dorazí od Maďarů z bývalých území Uherska, už milionu z nich totiž Maďarsko pod Orbánem rozdalo občanství. Minule jich 94 % volilo Fidesz. Při těsnějším výsledku by mohli rozhodnout, jejich hlasy však jdou jen do poměrné části, ne do obvodů. Na druhou stranu, bývalá opozice jim chtěla to volební právo sebrat, kdežto Magyar udělal velkou kampaň hlavně mezi Maďary v Sedmihradsku a snaží si je vzít pro sebe. Tady teprve uvidíme, jaký význam to bude mít. Rovněž je letos obrovský zájem u Maďarů v západní Evropě, kteří volí na ambasádách a konzulátech. Volby jsou už za 3 dny 🔥

Jak číst maďarské průzkumy a proč jsou v nich tak obrovské rozdíly? 🇭🇺📊 V době před maďarskými volbami tu koluje hodně průzkumů, jejich výsledky se zásadně liší. Někde vede i o 20 % Tisza, jinde o 5 % Fidesz. Maďarské průzkumy fungují po všech stránkách jinak než české a odvozovat od nich výsledek je náročnější. Zde v pěti bodech, co potřebujete vědět o maďarských průzkumech a jak je číst. 1. Provládní vs. protivládní V Maďarsku mají agentury na volební průzkumy tradičně afiliace. Jeden tábor je navázaný na Fidesz a vládu, třeba agentura Nézőpont, která od vlády dostala v posledních letech v přepočtu stovky milionů korun. Opačný příklad je agentura Médián, která přiznaně spolupracuje se stranami dosavadní opozice, hlavně s levicovou Demokratickou koalicí.  Zmíněné dvě agentury byly v minulých volbách nejblíže výsledkům, ALE: například provládní Nézőpont před volbou primátora Budapešti ukazoval vedení kandidáta Fideszu o 13 %, nakonec však vyhrál kandidát opozice o 6 %. Prostě u Nézőpontu vždycky vede Fidesz a vede tam i teď. Magyar vede u nezávislých/opozičních agentur, ale pozor: u těchto agentur 18 let v kuse (2006-2024) vedl Orbán. Rozdíl byl dosud jen v tom, že u provládních agentur vedl o víc. Tak markantní rozdíly jako letos nikdy předtím nebyly. 2. Stará metodologie/práce s nerozhodnutými Maďarské agentury ve většině případů používají starší metodiky, přičemž největší rozdíl je v práci s nerozhodnutými voliči. V maďarských průzkumech máte nejčastěji tři sloupečky: podpora strany v celé populaci, podpora u lidí co chtějí volit a podpora u těch, co jsou rozhodnutí. Jenže u nerozhodnutých se nezohledňuje, mezi jakými volbami se rozhodují. Takže buď nejsouu započítáni vůbec, anebo se započte jediná strana kterou jmenují. Oproti tomu české agentury se voličů ptají, mezi jakými stranami se rozhodují, a dle toho jejich hlas "rozdrobí." Nerozhodnutí jsou často třeba vlažní bývalí voliči Fideszu, kteří se teď rozhodují mezi Fideszem a neúčastí. 3. Volební systém + "uherské" hlasy To, co vidíme v maďarských průzkumech, je podpora stran při volbě celostátních volebních listin, které tvoří 93 mandátů. Zbylých 106 mandátů se rozděluje v malých jednomandátových obvodech, které jsou nakreslené výhodně pro Fidesz a zároveň tam kandidují i nezávislí kandidáti, kteří můžou drobit podporu (byť teď už opoziční kandidáti ve velkém odstupují a podporují Magyara). Z jednotlivých obvodů se objevuje málo průzkumů. Zadruhé, přijde cca. 150 000 hlasů od Maďarů v bývalých územích Uherska, kterým dal volební právo Orbán a kteří jej minule volili v 94 %. Ti v průzkumech vůbec nejsou. 4. Častější bias a neodpovídání Oproti českým agenturám mají ty maďarské častěji problém s tím, že jim celé skupiny obyvatel nechtějí odpovídat, což u nás už téměř neexistuje. Zároveň lidé často znají afiliace agentur a podle toho můžou přizpůsobovat odpověď. Například agenturu Médián, kde už dlouho vede Magyar, napadal Orbán i veřejně, takže je možné, že s ní už nekomunikují voliči Fideszu. 5. Co tedy lze vůbec číst z průzkumů? Čitelný je jeden trend: ve všech průzkumech nezávislých na vládě výrazně vede Tisza, kdežto předtím u nich 18 let nevedl nikdo jiný než Fidesz. Tedy není to tak, že by u nich opozice vedla i minule. Ne, teď je to skutečně průlomové. Maďarské průzkumy je tedy nutné číst obezřetně a s vědomím všech těchhle háčků. Trend je zřejmý, jestli se však ve volbách potvrdí, teprve uvidíme. Tento týden by ještě nějaké průzkumy měly vyjít. Volby jsou za 5 dnů 🔥

@BartosJohan @CernySlavek A chceš se teda 1:1 vsadit do konce Trumpova funkčního období (resp. do 20. 1. 2029)? Že Čína podnikne nevyprovokovanou vojenskou agresi vůči Guamu nebo jinému území spadajícímu pod USA? Já říkám, že ne, ty, že jo. Je mi jedno o co, baví mě konfrontace predikcí s dějinami.

@FranzLafka @CernySlavek 1:1 bych to viděl tak do konce Trumpova funkčního období. A tak polovina těch 50% že se to nestane jsou případy, kdy se USA rozhodnou/dohodnou Východní Asii vyklidit nebo bude v USA takový chaos/občanská válka, že nebudou schopní bránit čínské dominanci v regionu.

Já byl vždy skeptický k obavám ze 3. světové války, ale za současné situace je pravděpodobné, že Turecko a Ázerbájdžán vstoupí do války s Íránem, Rusko na obranu Íránu a s cílem zachránit zbytek svého vlivu na BV zaútočí na Ázerbájdžán a Čína využije příležitost a zaútočí na USA.

@BartosJohan @CernySlavek V jakým časovým horizontu seš ochotnej se 1:1 vsadit o nevyprovokovanou přímou vojenskou agresi Číny vůči USA? A můžeme se bavit o tom, jestli bychom počítali "jen" Taiwan, nebo i Guam ad.

@CernySlavek Masivní útok na americké síly napříč pacifikem, obsazení amerických ostrovů v západním pacifiku (Guam apod.) obsazení Taiwanu.

@MichalBNR32 Super, díky!

@FranzLafka Je to trochu bizar, ale C je spravne: zemedelec.cz/v-praze-jsou-n…

Koukám na mapu zákazu ohňostrojů a zarazil mě rozsah zakázaných zón z důvodu "stanoviště včelstev". Do těchto míst patří mj. i Staroměstské (označeno malým kroužkem), Václavské nebo Hradčanské náměstí. Je v tom nějaký chyták, úřední šiml nebo prostě chováme včely i v centru?

@wasyl1984 Jojo, na Alcronu taky. Tam jim musí být krásně.

@FranzLafka Nějaký včelíny jsou třeba na střeše Národního divadla, tak proč ne i jinde. 🙂

Mapa k zobrazení tady: agrigis.gov.cz/portal/apps/in…

Připomínal jsem si teď Hezuckýho a jeho Mrázka ústřednu. YouTube mi pak Patrika nabídl v pořadu Guinnesův svět rekordů (ČT1 2007). V 5 minutách padnou fóry na barvu pleti, asiaty, porno, stáří, postavu, zazní slovo fuck a vše to zakončí Hitler. Jiná doba. sorts.pro/FMREYV

@durcak_michael @strasak_cyril Tady máš. x.com/FranzLafka/sta…

@strasak_cyril Najdi pls ten paternoster. Mně se to nedaří. To byl klenot.

Zajímavý 👍

„Vždyť se byty staví, staví se víc než dřív, a ceny pořád rostou!“🤷‍♀️ Leckdo z tohoto vyvozuje chybný závěr, že zvýšení nabídky bytů nevede k nižším cenám.🙈 Proč chybný? To, že se staví víc, vůbec nemusí znamenat zvýšení nabídky. A v Česku a hlavně v Praze až donedávna neznamenalo. Jádro argumentu vysvětlí obyčejný model nabídky a poptávky po nově stavěných bytech. (Omlouvám se fajnšmekrům, ideálně bych měl použít složitější model provázaných trhů s byty k nájmu a ke koupi. Ale logika i závěry jsou stejné.) 1) Je jednoznačná shoda, že růst cen bytů je tažen rostoucí poptávkou, za níž je růst příjmů a vyšší zájem ukládat úspory do nemovitostí namísto jiných aktiv. 2) Nabízené množství nových bytů logicky roste s cenou. Nabídku určuje množství pozemků vhodných k výstavbě, jejich zregulování územními plány (tj. kolik bytů z pozemku můžete „vytěžit“), ceny stavebních prací, kapacity stavebních firem, délka povolovacích procesů, alternativní příležitosti (např. nakolik se vlastníkům vyplatí kanceláře předělat na byty nebo nakolik se stavebním firmám vyplatí stavět byty namísto veřejných zakázek). 3) Co se děje, když roste poptávka? Viz graf vlevo. Cena roste, a tím roste i počet nově stavěných bytů. Cena neroste navzdory tomu, že se staví víc, ale staví se víc, PROTOŽE roste cena. Hantýrkou ekonomie, posunujeme se po křivce nabídky. Samotná nabídka, tedy kolik stavebníci nabízejí nových bytů při různých cenách, nevzrostla. 4) Více výstavby snižuje cenu bytů pouze tehdy, když je způsobena růstem nabídky. Tedy že stavebníci budou stavět více bytů při stejné ceně. A ideálně, že nová nabídka bude navíc i víc elastická, tj. že při růstu ceny více vzroste počet stavěných bytů. Hantýrkou ekonomie, křivka nabídky v grafu vpravo se posune doprava a bude plošší. Když v této situaci roste poptávka, tlačí ceny vzhůru, ale posun nabídky tento náraz tlumí, ceny rostou méně (teoreticky mohou i klesnout, pozn). Pro dostupnost bydlení je důležité, zda posun nabídky je dostatečně velký, aby poměr cena/příjem klesal nebo aspoň nerostl. 5) Jak může dojít ke skutečnému růstu nabídky, tedy posunu nabídkové křivky? Mimo jiné: ↗️ Uvolněním územních regulací, umožňující postavit více bytů. Tedy otevřením nových ploch pro výstavbu nebo umožněním hustější výstavby, více bytů na hektar. (To druhé je mnohem lepší pro přírodu i ekonomiku, btw). ↗️ Poklesem cen stavebních materiálů. ↗️ Technologickým pokrokem a růstem produktivity ve stavebnictví. ↗️ Zmírněním regulačních požadavků na stavby, pokud jsou přísnější, než si žádá trh. ↗️ Usnadněním přístup k financování pro stavebníky, zejména ty malé. ↗️ Urychlením povolovacích procesů. ↗️ Aktivní výstavbou a opravami bytů veřejným sektorem, pokud nevytlačuje 1:1 soukromou výstavbu. ↗️ Přísunem nových pracovních síl do stavebnictví. Co z toho plyne pro vysvětlení cen bydlení v Česku? V dekádě 2013-2022, kdy se růst cen raketově rozjel, se nic z výše uvedeného nestalo (myslím ve větším měřítku). Toto je klíčová pointa. Rostla poptávka, proto se stavělo (okolo 30-35 tisíc bytů ročně), ale nerostla nabídka. Z tohoto vývoje nelze vyvodit nic k otázce, jestli více výstavby dokáže snížit ceny, protože jsme viděli obrácenou kauzalitu, že vyšší ceny dokážou vyvolat výstavbu. Asi lze pochopit, že laici si z této pozorované zkušenosti chybně vyvodí, že „více stavět“ nepomáhá. Věta „pomůže více stavět“ však dává smysl pouze v tom významu, že se posune nabídková křivka. A k tomu potřebujete změnu zvnějšku: buď pozitivní šok na trhu, nebo změnu veřejné politiky ze strany města nebo státu. Pak ta kauzalita jde od vyšší výstavby k cenám. Poslední poznámka: je třeba velmi rezervovaně číst studie, které jen korelují realizovanou výstavbu a ceny bytů, byť třeba velmi sofistikovanými metodami, ale nekladou si otázku, odkud se ta výstavba bere a nesnaží se rozklíčovat kauzality. (Mezi ně bohužel patří i v Česku hojně zmiňovaná studie IDEA/CERGE-EI, že ke snížení cen by bylo třeba stavět 100,000 bytů, která má navíc další metodické chyby). Otázku „pomůže více stavět?“ dokáží zodpovědět pouze studie, které kauzálně zkoumají dopady změn nabídkové křivky na ceny. Takové studie typicky zkoumající dopady deregulace výstavby, nebo porovnávají růsty cen na trzích se silně omezenou a volnější výstavbou v reakci na růst poptávky. A nepřekvapivě zjišťují, že více nabídky opravdu snižuje ceny. (Odkaz na přehled pod tweetem.)

@Topinka222 Čísla vychází z odhadů U.S. Public Health Service, U.S. Census Bureau a hlavního soudního lékaře NYC Charlese Norrise a jeho toxikologa Alexandera Gettlera. Lepší zdroje pro tuto metriku v tomto období neexistují.

@FranzLafka Na co mám jako útočit? Na ten tvůj generátor náhodných čísel? Už se nedivím, že ve vašich zprávách vysiláte samé sračky, jestli si tímto způsobem sbíráte a ověřujete informace...

Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima News své zdroje čerpá z... ChatGPT......