Gek 🤪

@Lucinda90964714 @PetrNov67863974 Nene! To nejde. Děláte si legraci. Ony jsou totiž šišaté nekoulejí se. Zkoušel jsem to. 🤔 🤪

@PetrNov67863974 Uložím a když jich máme dost, cvrnkáme s dětmi kuličky a ještě ušetříme za hry. 😂😂

Pro děti ano, pro manžela ne, nemá potom tak brzy hlad 😇😂😂😂... co vy, sundáváte, nebo ne?

@JanaEnergie Prodávají se po jedné nebo po dvou ? Plnou sklenici jich nepotřebuji. Nó. 🤪

Já jen, kdyby náhodou někdo potřeboval...kvalitka 😂👌

@Jablonecak30362 Až na ty feferonky super. Po nich bych dostal megaškytavku na pár hodin. 😡 Přát teď dobrou chuť je asi s křížkem po funuse. Tak aspoň příjemné zažití. 🤪

Královská snídaně. Dobré ráno. 😜😉👍🙋

@Jablonecak30362 Guláš, pak tu uzenku. 🤔 . Tak dobrou chuť. 🤪

Co si mám dát k jídlu? 🤔😉🍻👍

@Jablonecak30362 Jo a u nás se velelo: "Mám rád muže stejných tváří, proto velím PLÝN". 🐘🐘🐘🐘 🤪

@Jablonecak30362 Jenom naši slonečci měli chobot tam, kde má ten na obrázku filtr. U našich slonečků byl filtr na konci chobůtku. Nó.😀 🤪

Tento vtip už málokdo pochopí. 🤔😄 #vtip

@Jablonecak30362 Neznám. To u nás na vesnici v Jednotě nemáme. 😏 🤪

Co lidi nevymyslí. Znáte? 😱🤔🤦

@PanHradu @wambudambu79 A hlavně ručně a perem. Sice mohla použít plnicí pero, ale násadka s perkem je taky dobrá. Žádný počítač, nebo mobilní telefon. Nó. 😀 🤪

@wambudambu79 Líbí se mi, když se žena umí obléci i k psaní dopisu, a nepíše ho nevkusně v teplácích, vytahaném triku a crocsech.

@Janes555 Stačí křiknout "TICHO". Jednou jsem to zkusil. Těch pár vteřin ticha za to opravdu stojí. Ovšem o to je to pak horší kravál. 😀 🤪

Neratov kostel. Žádná pokora…lidi uvnitř kecaj, překřikují se a nahlas smějí. Já to nechápu. A to jsem se opravdu těšila😔

@wambudambu79 Mám ten film rád. Nechoďte k tomu zábradlí. 😀 🤪

@HoncuKatka @Jablonecak30362 A vynikající zmrzlina na náměstí. 😋 🤪

Nové Město nad Metují. 🙂

@FornalPavel I vám Pavle. ☕️ 🤪

Happy Sunday, world💮

@Jablonecak30362 Přidám gratulaci. Jeho "Holka modrooká", to je tůze hezká věc. 😀 🤪

Poznáte chlapečka na fotografii? Dnes má 52. narozeniny. Všechno nejlepší. 😉🤗🍀🎻

@sousedovicMirek Já bych prosim chtěl knihu. S podpisem a věnováním. Hrad tento je v soukromém vlastnictví a taky nás vyhnali. 🤔🫣 🤪

TEAMBUILDING S PANEM M. - 1. část Jak už bylo napsáno mnohokrát, pan M. se vyznačuje tím, že je mimořádně oblíben všemi, kteří měli tu čest jej poznat a dokonce se někdy stane, že jsou lidé ochotni se do jeho blízkosti dostat omylem i znova. Nejinak je to i v pracovních vztazích. Když jej tehdy služebně přemístili na jiné, odloučené pracoviště, všichni kolegové propadli takovému smutku, že ze zoufalství objednali několik beden sektu, který pak celý zbytek týdne v pracovní době konzumovali společně s majitelem firmy, který oběžníkem vyhlásil, že tento den už bude navždy ve společnosti slaven jako významný, bude při něm přítomen ohňostroj a povolil užívání omamných látek. Své kolegy tedy pan M., usazen v opuštěné kanceláři v opuštěné budově na úplně jiném konci města od té doby vídá už jen buď na vánočních večírcích, kde je mu taktéž vyhrazeno čestné místo u samostatného stolu hned vedle vstupu na toalety, nebo na společných akcích, americky nazvaných teambuilding, kdy si pana M. mohou hravou formou jeho kolegové dostatečně užít, aby zase tolik netesknili. Zážitkový den organizuje pokaždé někdo jiný. Vždy jde o příjemnou akci, ale největší úspěch byl zaznamenán nepřekvapivě minulý podzim, kdy rozvernou zábavu (prý tedy údajně omylem, protože zapomněli jeho jméno vymazat ze seznamu), svěřili právě panu M. Pan M. je v úspěšném organizování čehokoliv jako ryba ve vodě a hned měl nápad. Protože Slovensko je prakticky za lesem, rozhodl se naplánovat poznávací výlet právě do těchto krajů, do míst, která celkem dobře zná, protože tam jednou tři dny bloudil lesem poté, co po cestě domů z návštěvy výčepu ve vedlejším městě, omylem nastoupil do vlaku Břeclav - Trnava a na příliš dlouhou dobu usnul. Plán byl tedy jasný. Pan M. vezme kolegy na výšlap lesem a při té příležitosti navštíví několik dominant kraje. Teplé letní počasí se slibovalo nepokazit, takže se dalo čekat, že na stupnici oblíbenosti bude pan M. atakovat nejvyšší hranici. Jako den D zvolil pan M. pondělí ve snaze se kolegům ještě více zavděčit příjemně prodlouženým víkendem. Na místo byla zvolena přeprava po skupinkách auty, kdy si pan M. co nejdříve zarezervoval místo ve vozidle jednoho z kolegů s vychytralým plánem slíbit příspěvek na benzín a pak to nějak šikovně zakecat. Chytrost prostě člověk nenatrénuje. Tu už musí v sobě mít. Bohužel, po důkladném přepočítání to vyšlo tak, že se na jednu osobu nedostalo v autech místo a chvíli to začalo vypadat, že snad bude muset pan M. také zprovoznit svého naleštěného miláčka a toho jednoho nešťastníka naložit a odvézt. Situaci naštěstí zachránil tajemný cizinec, který den před výletem zastřeným hlasem telefonicky informoval kolegovu manželku o té blonďaté kolegyni, co pojede také, a které v práci až příliš často půjčuje psací potřeby, takže se nešťastník na poslední chvíli z výletu omluvil kvůli zdravotní indispozici. Počty osob a míst tedy přesně seděly a mohlo se vyrazit. Cesta uběhla docela rychle, ale aby pan M. ukázal, že dokáže být i zábavným společníkem, uspořádal v autě kolegům poutavý kvíz ze znalostí slovenských slovíček. Jak se dalo předpokládat, vítězem byl nepřekvapivě sám pan M., protože kolegové záhadně hned na začátku cesty upadli do jakési strnulosti, až by se možná dalo říci, že předstírali spánek, včetně řidiče. V cíli pan M. vychytrale navedl vozidlo do ideálního místa pod statnými stromy, slibujícími všechny výhody stínu po celou dobu parkování. Bohužel se až příliš brzy ukázalo, že statné stromy jsou lípy a ty jsou plné mšic, takže ještě než pan M. nastínil všem účastníkům instrukce a plán výletu, bylo vozidlo pokryto nepříjemnou vrstvou lepivého čehosi, což jeho majitel nenesl s přílišným nadšením, ovšem naopak s přílišnou agresivitou, nehodnou přátelského družení kolektivu. Není holt každý stromolog, že ano. První na programu byla návštěva známého zámku, který byl ale ve skutečnosti hrad, protože ho Slováci v průběhu historie zapomněli přejmenovat. Cesta k dominantě byla klikatá a docela z kopce, což se některým účastníkům akce nelíbilo, ale pan M. je uklidňoval, že nemusí smutnit, protože cesta bude přece trvat jen pár desítek minut a hned po návštěvě půjdou stejnou cestou zpět, tentokrát do kopce. Aby trochu obrousil vzrůstající nespokojenost, dal se pan M. do vyprávění o bohaté historické minulosti stavby, kterou dostavěli již v roce 1953 a líčením pověstné krásy interiérů. Radost z návštěvy ozdoby kraje ovšem poněkud zčeřilo zjištění, že je pondělí, což hlásala taktéž cedule na zamčených vratech, společně s nápisem, že v pondělí je zámek uzavřen. To bylo mrzuté a jediné, co pana M. zachránilo od pevných podrážek turistických bot kolegů, byl jeho slib, že toto malé zklamání bude několikanásobně vynahrazeno zážitkem z další atrakce, kterou jsou známé jeskyně, ležící jen nepatrný kousek odsud. Panu M. na jeho předchozí večer pečlivě ručně nakreslené mapě ale pravděpodobně trochu nevyšlo měřítko, protože kousek znamenal asi šest kilometrů zpátky do kopce. Kolegové šli většinou mlčky, ale ke konci se již dost často zdržovali mimo sluchový dosah pana M., začali o něčem vášnivě diskutovat a mávat kapesními noži. Aby je pan M. uklidnil, vedl je léty prověřenou zkratkou, kterou by poznal i v noci po slepu, která tam tedy vždycky byla, ale tentokrát jakoby záhadně zmizela a místo ní bylo nutno přelézt i pár skal. Patrně ji pracovití Slováci přemístili o pár set metrů jinam. Konečně byli u vstupu do jeskyní! Bylo to tam moc krásné a také podezřele moc prázdné. Pan M. pojal jisté podezření a šel pro jistotu kousek napřed, že vyřídí potřebné formality pro vstup ale bohužel ho odhalili, když se snažil ukrýt v houští ceduli, jako vejce vejci podobnou té na hradní bráně. V PONDĚLÍ ZAVŘENO. Ke smůle pana M. se v okolí jeskyní často vyskytuje poměrně značná zásoba uvolněné horniny a tak by se dalo říci, že z vědeckého hlediska došel ke zjištění, že ač je vápenec klasifikován na Mohsově stupnici tvrdosti poměrně nízko, jeho nárazy na nekryté části těla tomu příliš nenasvědčují a nejvíce bolí údery stalagmitem do rozkroku. Situace ještě nebyla ztracena, protože panu M. zbývalo eso v rukávu. Mezi svištěním letících kamenů nalákal kolegy na návštěvů úchvatné scenérie zdejších světoznámých, nepříliš dalekých lesních vodopádů, které i přes již dosavadní dokonalé zážitky z výletu je rozhodně nutné vidět. Co čert nechtěl, cesta byla pro změnu opět do kopce. Pan M. se ale chytře dokázal držet v dostatečné vzdálenosti od skupiny, mimo dostřel sprostých slov, kamenů a flusanců. A už byli na místě! Skupině se otevřel neopakovatelný, dechberoucí pohled na tu přírodní nádheru! Přírodní nádherou byla již dobře známá cedule, tentokrát s textem, že vodopády sice vodopádují, ale jen v dubnu a možná trochu i v květnu a mimo sezonu si návštěvníci mohou prohlédnout malou kapličku vytvořenou ve skále a zašeptat tichou, srdečnou modlitbu. Kolegové ovšem byli neočekávaně málo duchovně založeni, ale naštěstí jich nebyl dostatek na to, aby se jim následující půl hodinu zápasu podařilo procpat pan M. kovovou mříží dovnitř kapličky, zadusit jej zbytky vosku z vyhořelých svíček a přetnout mu krční tepnu střepy ukořistěnými z rozbité porcelánové sošky Panny Marie Když se skupina po marném boji částečně uklidnila, slíbil pan M. že už je všech krás zdejšího kraje více než dost a že kolegy tedy neomylně dovede zpět na parkoviště. Cestou ovšem neopomenul kolegy obohatit ještě jednou zastávkou a to na skalní vyhlídce, která slibovala nádherný výhled do krajiny. To mělo konečně veliký úspěch, zvláště, když kolegové zjistili chatrnost zábradlí a všimli si varovných nápisů o nebezpečí smrtelného pádu dolů ze skály. V té chvíli se začali podezřele shlukovat a provádět činnost velmi podobnou losování a po dotazu pana M., mu bylo sděleno, že zrovna vybírají dobrovolníka, který jej na památku vyfotí na okraji skály, ovšem raději na místě, kde již není zábradlí, aby na fotografii nerušilo. To pana M. naplnilo radostí, že se přece jen kolegům výlet líbil a odnesou si z něj nezapomenutelné zážitky. V ten moment ale zjistil, že je naplněn nejen radostí, ale i včerejší vydatnou večeří a neméně bohatou snídaní a toto břímě již nejspíš nedokáže nést po zbytek zpáteční cesty a rozhodl se tedy, že se půjde podívat po nějakém opravdu hustém houští, tvořeném ideálně rostlinou s co největšími listy. Pobyt v keřích trval pan M. neplánovaně dlouho, protože se po dokončení “kontroly” porostu, pokoušel zanechané zbytky co nejvíce zamaskovat okolními větvičkami a mechem, aby zbytečně nelákal okolo číhající, všudypřítomné slovenské medvědy. Když se konečně dostal zpět na cestu, kolegové byli pryč. Pan M. měl zato, že šli napřed a budou na něj čekat na parkovišti a s očima plnýma veselých jiskřiček si budou navzájem sdělovat zážitky z nezapomenutelného dne. Ale nečekali. Ani telefon nebrali. Panu M. tedy nezbylo, než se zkusit zeptat některého z místních starousedlíků, jaké jsou možnosti dopravy domů, ale zřejmě narazil na místního vyloženého morouse, protože napohled vetchý stařík jej hnal holí až na kraj vesnice s výkřiky připomínajícími něco o Čehúnoch, ktorí tu iba serú pod konáre. Zbytek dne strávil pan M. cestováním na povozu z přilehlé romské osady, kde s veselými lidmi dokonce čerstvou koninu ochutnal a protože po tomto zážitku bohužel přišel o mobil a peněženku, byl nucen pak ještě několikrát využít autostopu, maskován za Poláka, protože česky se již mluvit bál a kamufláž za Maďara se bolestivě osvědčila ještě mnohem méně. Pan M. byl ale spokojen. Zase toho spoustu zažil, ukázal, že dovede být v kolektivu oblíben a těšil se na další teambuilding. A o něm se dozvíme v příští části…

@Lucinda90964714 Jojo. Přesně. To jsem si jednou nechal vytisknout na triko. Super hláška. Hezký víkend i vám. 🌹 🤪

Jojo, je to tak 😇😂😂😂... a kdybychom se neviděli, tak přeji všem báječný víkend. 🙋‍♀️😊☀️🍀🍀🍀🕺💃

@MpPardubice @MestoPardubice @prezidentpavel Chtěl jsem jít na Perštýňák, ale asi bych stejně nemohl panu prezidentovi podat ruku. Jsem rád, že s paní v Pardubicích byl. A koně máte krásné. Mějte se dobře. ☕️ 🤪

Prezident republiky s první dámou dnes navštívili @mestopardubice. A náš jízdní oddíl jako čestná stráž nemohl chybět. @prezidentpavel a Eva Pavlová se setkali se zástupci města i kraje. Cílem jejich návštěvy byl i @zamek_pardubice a @upce_cz.

@macomix1 No potěš koště. Tuhle nemoc asi mám. Asi určitě. 🫣 Zrovna sedím v čekárně, tak se zeptám doktorky. 🤔 🤪

@wambudambu79 Nojo, středa. Ale co slečna říká. Snad není němá. Já vím. Řeknete, doplň si to sám, ale já nemám tak vtipné nápady jako vy. Teď na to budu myslet celý den v čekárně u doktora. 🤔 🤪

@sousedovicMirek Chápu. Jednou jsem k vynikajici česnečce dostal misku opečený kostiček chleba. A ty já rád. Měli říct, že je to pro všechny. Ale ostatním to bez nich taky chutnalo. 🤪

@Gek_Mor Popcorn byl pro tři lidi. Ale neměli to stavět před mně. 😁

Již dost bylo tučných jídel a nezdravého přejídání! Chutný oběd je možno vytvořit i z tělu prospěšných surovin, především tekutého charakteru, které člověka nezalepí, neucpávají a mají pozitivní vliv na mozkovou činnost. Ode dneška je pan M. úplně jiným, zdravým člověkem!

@FornalPavel Škoda. Ale člověk ma jen jedny nervy. Mějte se moc hezky a někdy příště nanačtenou. 🙋‍♂️☕️ 🤪

Nemám TL. A už mě to přestalo bavit. Bye. See You in better times.