Libor Rechtorik

Na hřišti velcí rivalové, v zákulisí teď ale spojili síly. Majitel Liberce Ondřej Kania a jeho protějšek Jakub Střeštík z Jablonce pokračují v debatě o zlepšení hracích ploch v české lize. Jaké jsou náklady na položení hybridního nebo umělého povrchu? 🏟️⚽️

Řekněme prosím umělkám jasné NE. Tak a teď dál. Liberec přišel s návrhem, aby se v české lize mohlo hrát na umělých trávnících. To je nejen podle mě krok vyloženě špatným směrem. Stačí se podívat do Nizozemska. Tam si tuhle debatu už odbyli a výsledek je, že od sezony 2025/26 je UMT v Eredivisie zakázaná. A není to náhoda ani „trend“. Je to reakce na konkrétní problémy. 1) Zdraví hráčů Dlouhodobý tlak přišel přímo od nich. Umělé povrchy znamenají větší zátěž na klouby, jinou práci s tělem, jinou rotaci nohy v podkladu. Výsledkem je vyšší riziko zranění, zejména kolen a vazů. A to je v profesionálním sportu naprosto zásadní argument. 2) Férovost soutěže Umělý trávník mění chování míče. Jiný odskok, jiná rychlost, jiný skluz. To znamená, že se fotbal hraje jinak než na přírodní trávě. A tím pádem vzniká neférová výhoda domácích týmů, které jsou na ten povrch zvyklé. Kapitáni klubů jako Ajax nebo Feyenoord to říkali otevřeně: tohle není stejný fotbal. 3) Kvalita hry Nizozemsko je postavené na technickém, kombinačním fotbalu. A právě ten umělka deformuje. Pokud chceš vychovávat hráče pro evropský fotbal, nemůžeš je učit hrát na jiném povrchu než zbytek Evropy. Zároveň se v Holandsku řešily i studie o toxických látkách v granulátu z pneumatik, který se na UMT používá nebo přehřívání, mikroplasty a další dopady na okolí. I to hrálo roli. Kluby se navíc na zákazu dohodly jednomyslně. A to je klíčové. Nešlo o to, že by si všechny kluby mohly dovolit ideální podmínky. Liga jim pomohla. Finančně i organizačně. Zároveň nastavila jasné pravidlo: standard je přírodní nebo hybridní trávník. Bez výjimek. Pokud nemáš - nehraješ. My dnes řešíme, že se hraje na špatných trávnících. Ale řešením není přejít na umělku. To není upgrade. To je degradace. Pokud dnes otevřeme dveře umělým povrchům, říkáme tím jediné: nevadí nám, že liga nemá jednotné podmínky. Nevadí nám, že se fotbal hraje pokaždé jinak. Nevadí nám, že hráče připravujeme na jinou realitu, než jaká je venku. Nevadí nám, že se budeme čím dál častěji potýkat s vážnějšími zraněními hráčů. A to je slepá cesta, protože všechny relevantní ligy jdou opačně. Nizozemsko to pojmenovalo naprosto jasně: kvalita povrchu je součást integrity soutěže. A pokud ji nejsi schopen zajistit, nebudeš hrát ligu. Možná bychom si z toho měli vzít ponaučení. Nehledejme výmluvy, ale hledejme způsoby, jak český fotbal posunout. Ne jeden nebo dva kluby, ale celý český fotbal. PS: Tak jako na přiložené fotce může vypadat každý trávník v lize. Stačí jen opravdu chtít.

Řekněme prosím umělkám jasné NE. Tak a teď dál. Liberec přišel s návrhem, aby se v české lize mohlo hrát na umělých trávnících. To je nejen podle mě krok vyloženě špatným směrem. Stačí se podívat do Nizozemska. Tam si tuhle debatu už odbyli a výsledek je, že od sezony 2025/26 je UMT v Eredivisie zakázaná. A není to náhoda ani „trend“. Je to reakce na konkrétní problémy. 1) Zdraví hráčů Dlouhodobý tlak přišel přímo od nich. Umělé povrchy znamenají větší zátěž na klouby, jinou práci s tělem, jinou rotaci nohy v podkladu. Výsledkem je vyšší riziko zranění, zejména kolen a vazů. A to je v profesionálním sportu naprosto zásadní argument. 2) Férovost soutěže Umělý trávník mění chování míče. Jiný odskok, jiná rychlost, jiný skluz. To znamená, že se fotbal hraje jinak než na přírodní trávě. A tím pádem vzniká neférová výhoda domácích týmů, které jsou na ten povrch zvyklé. Kapitáni klubů jako Ajax nebo Feyenoord to říkali otevřeně: tohle není stejný fotbal. 3) Kvalita hry Nizozemsko je postavené na technickém, kombinačním fotbalu. A právě ten umělka deformuje. Pokud chceš vychovávat hráče pro evropský fotbal, nemůžeš je učit hrát na jiném povrchu než zbytek Evropy. Zároveň se v Holandsku řešily i studie o toxických látkách v granulátu z pneumatik, který se na UMT používá nebo přehřívání, mikroplasty a další dopady na okolí. I to hrálo roli. Kluby se navíc na zákazu dohodly jednomyslně. A to je klíčové. Nešlo o to, že by si všechny kluby mohly dovolit ideální podmínky. Liga jim pomohla. Finančně i organizačně. Zároveň nastavila jasné pravidlo: standard je přírodní nebo hybridní trávník. Bez výjimek. Pokud nemáš - nehraješ. My dnes řešíme, že se hraje na špatných trávnících. Ale řešením není přejít na umělku. To není upgrade. To je degradace. Pokud dnes otevřeme dveře umělým povrchům, říkáme tím jediné: nevadí nám, že liga nemá jednotné podmínky. Nevadí nám, že se fotbal hraje pokaždé jinak. Nevadí nám, že hráče připravujeme na jinou realitu, než jaká je venku. Nevadí nám, že se budeme čím dál častěji potýkat s vážnějšími zraněními hráčů. A to je slepá cesta, protože všechny relevantní ligy jdou opačně. Nizozemsko to pojmenovalo naprosto jasně: kvalita povrchu je součást integrity soutěže. A pokud ji nejsi schopen zajistit, nebudeš hrát ligu. Možná bychom si z toho měli vzít ponaučení. Nehledejme výmluvy, ale hledejme způsoby, jak český fotbal posunout. Ne jeden nebo dva kluby, ale celý český fotbal. PS: Tak jako na přiložené fotce může vypadat každý trávník v lize. Stačí jen opravdu chtít.