Jindřich Slovan

@DavidGrudl Teď ještě mám otázku: Fungovala ta Estado Nuovo? Měli Portugalci ten vybudovaný charakter? Je tato filozofie pravdivá?

(Až si tohle přečtete, nebudete tomu věřit. Budete se zdráhat tomu uvěřit i potom, co si to ověříte na Wikipedii!) Portugalsko je moje milovaná země. Portské, pastéis de nata a … další lahev portského. Tahle země má taky neskutečný talent na průsery. V roce 1755 si Lisabon zkusil tři biblické katastrofy v jednom dni (viz latrine.cz/1755-zemetrese…). Po takovém výkonu by si člověk řekl, že ten národ je už na všechno připravený. Jenže dějiny jsou rafinované. O necelá dvě století později si Portugalsko nadělilo katastrofu číslo dvě, a tentokrát bez pomoci tektonických desek. Hlavní rekvizitou bylo skládací lehátko na zahradě. . Mnich, který dostal stát ------------------------ Ta katastrofa se jmenovala António de Oliveira Salazar. Nejdéle vládnoucí evropský diktátor dvacátého století. (Ano, i západní Evropa měla diktátory, dva vedle sebe, kteří si mávali přes hranici.) Za jeho vlády se vystřídali čtyři papežové. V roce 1932 se stal premiérem a zůstal jím šestatřicet let. To je dvakrát víc Orbán než Orbán. Salazar byl profesor ekonomie. Což je detail, který se vám bude hodit, až budete vysvětlovat, proč svěřovat stát do rukou ekonomů nemusí být vždy úplně dobrý nápad. Byl asketa. Nepil, nekouřil, nikdy se neoženil, žil ve skromném domě se svou hospodyní a dvěma adoptovanými dcerami. Na rozdíl od většiny diktátorů, kteří si obvykle kupují diamantová záchodová prkýnka 🚽, se Salazar choval jako neobyčejně nudný úředník, který má jediný koníček. Tím koníčkem bylo udržovat celou zemi v chudobě. Ne jako vedlejší efekt. Jako životní cíl. Věřil totiž, že chudoba je pro Portugalce dobrá. Buduje charakter. Učí pokoře. A hlavně, chudí lidé nemají čas stávkovat, protože jsou zaneprázdnění tím, že nemají co jíst. Tomuto ekonomickému programu se říkalo Estado Novo, Nový stát. Portugalci se z něj vzpamatovávají dodnes. U nás o jeho zavedení usilují diktátoři-čekatelé z hnutí Nerůst. . A pak přišlo lehátko -------------------- Salazarův denní režim snesl srovnání s klášterním řádem: brzký oběd, jednoduchá strava, žádný alkohol, žádné ženy, žádné radovánky. Nic, co by vás mohlo nečekaně zabít. A pak přišla sobota 3. srpna 1968. Bylo mu devětasedmdesát a pobýval v letním sídle v São João do Estoril. V devět ráno usedl na zahradní lehátko, aby se nechal oholit. Lehátko pod ním ruplo. Hlavou narazil na kamennou dlažbu a ztratil vědomí. . Postdiktátorská hygiena ----------------------- Zhruba měsíc po pádu se Salazarův stav dramaticky zhoršil. Chirurgové mu z mozku odstranili sraženinu, načež přišla rozsáhlá mrtvice. Diktátor upadl do kómatu a lékaři se jednohlasně shodli, že už se neprobere. Portugalsko se tedy pustilo do běžné postdiktátorské hygieny. Prezident Américo Tomás oficiálně zbavil Salazara funkce, novým premiérem se stal loajální profesor práv Marcelo Caetano. Režim pokračoval dál, jen o kousek vlažněji. V novinách vycházely Caetanovy projevy. Státní aparát přecvakl na nového kapitána. Život šel dál. Jediný, kdo o ničem nevěděl, byl sám Salazar. Ležel v nemocnici a tiše dohasínal. Jenže. . Jenže Salazar otevřel oči ------------------------- Salazar se probral. A neprobral se napůl. Ožil jak svého času Zeman: mluvil, četl, přemýšlel, domáhal se novin a pudinku. To byl okamžik, kdy se portugalské vládě zastavil dech. Starý problém s diktátorem v kómatu byl totiž pohodinda. Člověk v kómatu je v podstatě velmi drahá pokojová rostlina 🪴. Nový problém s probuzeným diktátorem, kterému před třemi týdny sebrali zemi, byl ovšem úplně jiného kalibru. Nejjednodušší by bývalo mu říct: "Pane Salazare, vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu jsme vás museli odvolat. Vedení převzal Caetano, dělá to slušně, odpočívejte v pokoji." Jenže. Salazar právě přežil operaci mozku a mrtvici. Byl zesláblý, nerudný, formálně ale stále nejmocnějším mužem v zemi a nikomu se moc nechtělo riskovat, jestli mu druhá špatná zpráva nenadělá druhou mrtvici. Sáhli tedy po jiném řešení. Že mu to prostě neřeknou. . Paralelní Portugalsko --------------------- A teď přichází ta nejneuvěřitelnější část celého příběhu. Salazara přestěhovali zpět do jeho oficiální lisabonské rezidence. Tam za ním pravidelně docházeli ministři a předstírali u něj zasedání kabinetu. Debatovali, přikyvovali, nechávali ho podepisovat dokumenty, které potom cestou ze dveří končily v koši. Salazar vládl. 👑 Svému pokoji. Posílali mu i noviny. Přirozeně ne takové, jaké se skutečně tiskly. Pro Salazara vznikala jeho vlastní edice, ze které byl vygumován nový premiér Caetano, jeho projevy, fotografie i samotné jméno. Představte si tu logistiku. Každé ráno vytisknout zvláštní noviny pro jediného čtenáře. Hlídat, aby se do rádia neproplížil Caetanův hlas. Hlídat, aby se žádná návštěva neprořekla. Hlídat, aby Salazar z okna nezahlédl plakát s nesprávným premiérem. Tohle divadlo trvalo téměř dva roky. Slovy: DVA ROKY! 🎭 Salazar mezitím dělal přesně to, co dělá každý správný státník ve stáří. Sepisoval projevy (které nikdy nezazněly). Podepisoval zákony (které nikdy neplatily). Přijímal hosty (kteří z audience odcházeli s pocitem herce v ochotnickém představení). Korigoval rozpočty, které se jen předstíraly. Promýšlel reformy, které se nikam nedostaly. Posílal pozdravy Frankovi do sousedního Španělska a Caetanův kabinet trnul, jestli mu Franco neodpoví něčím, co by vystavěnou kulisu rozbilo. Ale nestalo se. Kulisa držela. . Konec bez rozloučení -------------------- Zemřel 27. července 1970. Do posledního dechu byl přesvědčený, že vládne Portugalsku. V roce 1974 přišla Karafiátová revoluce, Salazarův režim padl, vojáci si dali do hlavní pušek karafiáty a Portugalsko konečně objevilo, že dvacáté století opravdu existuje. Nejdéle vládnoucího evropského diktátora dvacátého století nesvrhla revoluce. Nesvrhly ho tajné služby. Nesvrhli ho Američané ani Sověti. Svrhlo ho skládací lehátko. A když bylo po všem, portugalská vláda zjistila, že nejtěžší na celé věci není diktátora odstranit. Nejtěžší je mu to říct.

@owroot Když jsem se zeptal svýho táty jaký to bylo v devadesátkách, rovnou mi řek ať se ho neptám protože nedostanu pravdu. Bylo mu tehdá 20 a ať chce či nechce, bude prostě zaslepený nostalgií.

We need an (anti) nostalgia account dedicated to basically all the really gross 90s and 00s stuff just to really remind us about the nasty side.

@SolidKroket Hirohito, Hadjime Isajama

Nombra DOS personas famosas de Japón, sin usar Google

@franciscotrad_ Jestliže se Orbán opravdu držel u moci 16 let jen díky vůli většiny lidu, je načase se ptát, co dělal, že ho tam většina Maďarů chtěla. A co se stalo, že ho najednou nechtěli.

O estranho caso de um “ditador” que vai a eleições, concede o resultado e ainda congratula o adversário

@karatademada Z české republiky a vidím to v češtině

Grâce à la traduction automatique, X efface les frontières de la langue et nous connecte au monde entier. 🌍 Dis-moi dans quelle langue tu vois ce post et de quel pays tu viens 👇

@EuroDale Já to čtu v češtině

Nå som X automatisk oversetter innlegg kan jeg skrive oftere på norsk. Men jeg lurer: vil jeg nå like mange som før? Ser du dette innlegget på engelsk?

@neolatyno Ano

Quindi ora che twitter traduce automaticamente, questo tweet che ho scritto in italiano voi lo state leggendo nella vostra lingua?

@CZ_Nuclear_1 Kolik verzí tohoto vtipu jsem už četl? Už jsem to čet se Starmerem, Orbánem, Ficem, Rakušanem, Fialou, teď i s Babišem. Už to přestává být vtipný.

Babiš umře a objeví se před Nebeskou bránou, kde ho vítá Svatý Petr. Svatý Petr: „Dobrý den, pane Babiši, vítejte. Víte, my tady máme takovou novinku. Nově příchozím nyní dáváme na výběr, zda chtějí do nebe, nebo do pekla.“ Babiš: „To je nějaká hloupost, ne? Kdo by chtěl dobrovolně jít do pekla?“ Svatý Petr: „Ne, vážně. Nabízíme vám nejdříve možnost podívat se na obě varianty a pak se rozhodnout.“ Babiš: „Zní to hloupě, ale dobrá.“ Svatý Petr: „Tak si nejprve pojďte prohlédnout nebe.“ Projdou společně Nebeskou branou a Babiš se může rozhlédnout. Všude svítí příjemné sluníčko, fouká svěží vánek, na obláčcích tancují malí andílci v plenkách a roztomile se smějí. Okolo vidí spokojené lidi, důchodce, jak hrají piškvorky, jak si tiše povídají ve stínu nebeských stromů, a celkově cítí pohodu a klídeček. Babiš: „To není vůbec špatné. Proč by někdo dal přednost peklu před tímhle?“ SP: „Takže do pekla, můžeme?“ Babiš: „OK.“ Nastoupí společně do Nebeského výtahu, Svatý Petr stiskne tlačítko „Peklo“ a jedou dolů. Výtah se zastaví, otevřou se dveře a před Babišem se objeví obrovská jeskyně. Jsou v pekle. Babiš vystoupí z výtahu a kouká kolem sebe, nestačí se divit. Vidí bar, kde teče alkohol proudem, a spousty lidí, jak se nezřízeně baví. Kousek dál sedí u velkého kulatého stolu parta a mastí poker. Vidí tam Zemana, Klause, Mrázka, Markvarta, Havlíčka, Schillerovou, Kájínka, Protopopova – ti si ho všimnou a hned na něj volají: „Andrejko! Brácho náš zlatý, čau! Na co čekáš, přidej se k nám, je to tu úplná pecka.“ Babiš absolutně nechápe. Rozhodne se, že se mrkne ještě kousek dál. Vidí obrovský palác připomínající fabriku na chemikálie, celý ze zlata. U vchodu stojí dva velcí bodyguardi a volají na něj: „Vítejte, mistře Babiši, čekali jsme na vás. Ještě že jste tady. Tohle je celé vaše, dokonce jsme vám uvnitř postavili i Čapí hnízdo.“ Babiš naprosto překvapený a v šoku. Najednou mu do obličeje přistane papírový prospekt. Vezme jej a na něm je napsáno: „50 miliard dotací pro Babiše jako odměna za vstup do pekla.“ Babiš je absolutně u vytržení, téměř se slzami na krajíčku. Jde zpět za Svatým Petrem. SP: „Tak co, synu, můžeme jet zpět nahoru, abys mohl učinit svou volbu?“ Babiš: „ANO!“ Jedou tedy zpět nahoru. Na pultíku u Nebeské brány na ně už čeká otevřená Kniha osudu a Svatý Petr pokyne Babišovi: SP: „Tak co, Andreji? Rozhodl ses? Nebe, nebo peklo?“ Babiš chvíli váhá a poté odpovídá: „No, nechce se mi tomu ani věřit, ale asi… asi se mi víc zamlouvá to peklo.“ SP: „Nuže dobrá, prosím tedy o podpis do naší knihy a můžete vyrazit.“ Babiš se podepíše, rozloučí se se Svatým Petrem, nastoupí zpět do Nebeského výtahu a vyjíždí směr peklo. Dorazí, dveře se otevřou a Babiš je opět v té stejné pekelné jeskyni. Udělá krok, výtah ho sám „vykopne“ ven, zavře za sebou dveře a zmizí. Babiš zvedne hlavu a v jeskyni vidí zase ten bar, ale místo tekoucího alkoholu teče láva a lidé, kteří se předtím bavili, se v ní topí a škvaří zaživa. Místo stolu na poker vidí točící se cirkulárku a rozházené kousky těl v tratolišti krve a vnitřností. Všude křik, smrad, až ho to štípe v očích. Najednou kolem něj proběhne obrovský hořící páv a za sebou táhne do rozžhaveného řetězu zavázanou Schillerovou, která v bolestné agónii křičí tak hrozně moc, až jí z toho padá z obličeje instagramový filtr. Vše fotí odporný čert a chechtá se tomu. Babiš v hrůze koukne na tu zlatou fabriku, ale ta tam není. Místo ní je jen vyhořelý kráter a z něj vychází smích tónem připomínající Petra Fialu. Babiš zamrzne. Nechápe nic. Najednou k němu přijede obrovský démon na hořícím baziliškovi, kterému z tlamy kape černá kyselina. Babiš v totální paralýze a strachu křičí: „CO TO JE?! TOHLE JSTE MI PŘECE NESLIBOVALI !!!!!“ A démon se mu jen se šíleným úsměvem od ucha k uchu vysměje do ksichtu: „TO BYLA JEN KAMPAŇ, TY PÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝČO!“

@VxalCZ Prapraděda byl z jedenácti sourozenců co se usadili u nás na vesnici nebo v okolí. A ještě vim že jeden z mých příbzných se odstěhoval do Amerického Clevelandu, nejspíš za prací.

Pokaždé když se řeší kdo je a kdo není Čech, tak si vzpomenu na ex jako typický příklad české populace... Část rodiny na konci devanenáctého přišla z Itálie Část rodiny ve dvacátem z Kazachstánu Praděda železný kříž z Ruska, když tam byl na poznávacím výletě s Wehrmachtem...

Proč Babiš nikdy nebude českým Orbánem? 👉aktln.cz/w5utYP Jenže Babiš je „Orbán z Wishe“. Babiš nemění systém. Babiš chce, aby ho systém přijal, ale pořád nechápe, proč se tak neděje. Připomíná nepříliš sociálně zdatného chlapce, který si nedokáže vysvětlit, proč ho jeho vysněné děvče stále odmítá. Chtěl zrušit muniční iniciativu, ale cuknul. Chtěl mít jako poradkyni krajně levicovou ekonomku, ale cuknul. Chtěl vycouvat z nákupu F-35, ale cuknul. Cuknul i před Hradem v otázce Filipa Turka (za Motoristy). I to je premiér Andrej Babiš (ANO) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jiný, než ho znáte. Opatrný a oportunistický. Nebo chcete-li, alibistický a zbabělý.

WHEN ITS A FREE TRIAL FOR A PRODUCT, LET IT ACTUALLY BE A FREE TRIAL. DONT FORCE ME TO ENTER MY CREDIT CARD INFO SO YOU HOPE I FORGET AND TAKE MY MONEY

@TomKos25 @chmelamar Tak Trump je západní elita

@chmelamar Pedofilní satanisté? Co to zas meleš, ty klaune. :D počítáš i Trumpa?

@ShitpostRock Was good, bu not only.

@Drolltic @Minions_Fanboy Me neither

@Minions_Fanboy I don't understand

Staying up late because I don't want my free time to end and tomorrow to start

@nostalgiaa Wait, this isn't The regular show?

The signature beat drop was perfect too

@SphereVos @ShitpostRock From what series is this comes from

@ShitpostRock The type of antagonist not even the power of Friendship can defeat

@GavinnyOriginal Já si víc užívám vítězství, než abych se vysmíval poraženým.

Já tak moc zbožňuji dívat se na totálně frustrované, nenávistné a vyřazení nezvládající Kanaďany. Rozdíl mezi kanadským a ruským hokejistou je jen v tom, že ten kanadský zná splachovací záchod. To je takový balzám na duši. Záběry si vždycky ukládám a pouštím, když jsem smutný.