Vědátor

13.1K posts

Vědátor

Vědátor

@Vedator5

Terminuju nevědomost a sířím osvětu - Popularizace Since 2016.

Katılım Kasım 2018
395 Takip Edilen5.4K Takipçiler
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
Upřímně bych ještě mrkl na nasírací nastavení algoritmu & přihodil bych i posílení obsahu od reálných přátel vůči stránkám... A třeba by se pak socky mohly zase stát trochu sociálnějšími místy, ne jenom mikrotelevizema ukazujícíma pársekundové klipy. But that's just me.
GIF
Čeština
0
0
0
152
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
Tím vším v důsledku navozují návykovost zejména u děcek. Kritizovány byly i beauty filtry a tlak na srovnávání, spojený s negativními dopady na psychiku. Rozhodnutí může mít dopad i u nás, kde regulace otevírá cestu k omezení těhle designových prvků, nejen samotného obsahu.
Vědátor tweet media
Čeština
1
0
1
158
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🔨 Myslím si, že kladiva jsou obecně užitečný vynález. Kdyby se ale po vzniku kladiv objevili lidií, kteří by jimi bouchali do hlav a tvrdili, že to přece "nedělám já, ale kladiva samotná, já to jen držím, dokažte mi opak", asi by bylo na místě pobavit se o MANTIELECH... 💅
Vědátor tweet media
Čeština
1
0
0
271
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
😅 Za prvního egyptologa a/nebo prvního archeologa je považovaný již Chamuaset, syn faraona Ramesse II., žijící ve 13. století před naším letopočtem!
Vědátor tweet media
Čeština
0
0
8
484
Vědátor retweetledi
Dr. Petr Brož
Dr. Petr Brož@Chmee2·
Nepřekvapí vás, že bakterie postupně získávají odolnost vůči běžným antibiotikům, kterými je masakrujeme - což je pěkná ukázka evoluce Ale možná nevíte, že v tom bakterie nejsou sami Evoluce totiž proti nám pracuje i u komárů a ti tak začínají být odolní vůči našim jedům 🧵
Dr. Petr Brož tweet media
Čeština
11
18
215
19K
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🦻 Jsme všichni jedno ucho pro výživné pikošky v komentech, přátelé (a rozdmýcháním diskuze zvyšujeme stránce viditelnost, neasi)! Ty nejlepší po verifikaci vykradu pro budoucí posty!
Vědátor tweet media
Čeština
5
0
2
638
Vědátor retweetledi
Nadační fond IOCB Tech / IOCB Tech Foundation
Náš program poskytující rychlé finanční dary v oblasti klinického výzkumu podpořil další projekt, tentokrát zaměřený na výzkum vzácného a agresivního typu rakoviny plic. Stojí za ním tým Dr. Ilony Tietzové z @1LFUK1 a @vfnpraha. Přečtěte si více o tom, proč je tento projekt důležitý. ⤵️
Nadační fond IOCB Tech / IOCB Tech Foundation tweet media
Čeština
1
2
8
370
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
A zdali se téhle tužbě po rychlém uzavření nebudeme za pár let smát stejně, jako se z roku 2026 smějeme statusům z roku 2022 očekávajícím brzký konec války na Ukrajině! 🫠 #ropa #ekonomika #iran
GIF
Čeština
0
0
0
164
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
Naopak u ropy může být situace ještě vážnější než v 70. letech, protože relativně jde o větší podíl globální spotřeby než při embargu v roce 1973. Takže furt je otázkou, jak rychle a jak bolestivě se podaří celou situaci uzavřít...
Čeština
1
0
1
177
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🥴 Krize je rekordní z hlediska objemu, ale to nemusí znamenat, že bude rekordní z hlediska dopadů... Podle IEA válka s Iránem skutečně i v nynější podobě vyvolala největší energokrizi v historii, s výpadky až 11 mil. barelů ropy denně a projekcí 140 mld. m³ plynu ročně.. 👌
Vědátor tweet media
Čeština
1
0
2
354
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🦿Unitree se za přibližně 13 000 dolarů, tedy zhruba 260 000 korunek. Jelikož je mašina furt závislá na lidském operátorovi, pořád to není úplně alternativa k průměrnému dělníkovi – ale zjevně se k takovému bodu začínáme blížit... #robot #wtf
Čeština
1
1
7
888
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
😍Vypadá to jako AI obrázek, ale fskutečnosti je to reálný národní park Lençóis Maranhenses v brazilském státě Maranhão!
Vědátor tweet media
Čeština
0
0
11
407
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🧐 Může za to kombinace 2 věcí: nerovnoměrné rozložení čípků v oku (na modrou jsme horší hlavně ve středu vidění) a tzv. simultánní kontrast, kdy mozek upravuje barvy podle okolí, aby je lépe odlišil. Jak pohybujete očima, iluze se přelévá, ač obrázek zůstává stejný. 🥴
Čeština
1
0
18
1.7K
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
OK, šokující odhalení: všechny tečky mají fskutečnosti STEJNOU barvu, ale ta, na kterou se díváte přímo, se zdá více fialová, zatímco ostatní působí spíš modře – a dokonce jakoby mizí. Bo to demonstruje, že barvy nevidíme objektivně, ale jako výsledek práce mozku.
Čeština
2
0
21
1.8K
Vědátor
Vědátor@Vedator5·
🫠 Vstávej, pusíku, dropnula nová OPTICKÁ ILUZE! Ergo mám na vás otázku: KOLIK teček a JAKÉHO ODSTÍNU na obrázku vidíte? 😏 Počkám, až si to ujasníte... 🤔
Vědátor tweet media
Čeština
23
6
76
14.9K
Vědátor retweetledi
Učená společnost ČR
Živá Masterclass Martina Loebla o výpočtech a nesmyslech je v refektáři MFF na Malostranském náměstí v Praze v plném proudu.
Učená společnost ČR tweet mediaUčená společnost ČR tweet media
Čeština
0
1
1
251
Vědátor retweetledi
Marián Hajdúch
Marián Hajdúch@marian_hajduch·
Tento text míchá dohromady reálné vědecké debaty s dezinterpretacemi a několika zásadními omyly. Je proto dobré oddělit fakta od interpretací: 1) Studie z Clevelandu (preprint) Ano, jde o observační, nerandomizovanou studii, takže sama o sobě nemůže prokázat kauzalitu, pouze statistickou souvislost. U takových studií je vždy zásadní problém možného zkreslení: například očkovaní zdravotníci mohou být více exponovaní pacientům, mohou mít jiné pracovní zařazení nebo odlišné chování při testování. To vše může výsledek významně ovlivnit. Navíc jde o preprint, tedy práci, která neprošla standardním peer review, takže její závěry rozhodně nelze brát jako definitivní důkaz. 2) Co skutečně říkají Jefferson a Cochrane review Jeffersonovy přehledy jsou legitimní a v odborné debatě důležité. Jenže jsou často citovány selektivně. Ano, u zdravých dospělých bývá účinek očkování proti laboratorně potvrzené chřipce spíše střední až skromný v absolutních číslech, zvlášť v sezonách s nižším výskytem. To ale neznamená, že vakcína „nefunguje“. Znamená to, že u populace s nízkým základním rizikem je absolutní přínos menší. To je normální epidemiologická skutečnost, ne důkaz neúčinnosti. 3) Zaměňování relativního a absolutního efektu Číslo typu „je potřeba očkovat 71 lidí, aby se předešlo jednomu případu potvrzené chřipky“ zní dramaticky jen tehdy, když se vytrhne z kontextu. Ve skutečnosti odráží hlavně to, že potvrzená chřipka není v dané populaci extrémně častá. Relativní snížení rizika přitom může být stále významné. Navíc u zdravotníků není cílem jen osobní prospěch, ale také omezení přenosu na pacienty, zejména zranitelné. 4) Tvrzení, že očkovaní byli nemocní více Jedna observační studie nestačí k převrácení širšího souboru důkazů. Pokud někde vyjde asociace, že očkovaní měli více infekcí, první otázka musí znít: proč? Ne automaticky „vakcína škodí“, ale zda šlo o jinou expozici, výběr lidí, testovací chování nebo další zkreslení. Přesně proto mají v medicíně největší váhu systematické přehledy, metaanalýzy a souhrn více sezon, ne izolovaný preprint. 5) T-regulátory a údajně „zblblý“ imunitní systém Tohle je typický příklad, kdy se složitý imunologický pojem používá jako rétorická zbraň bez odpovídajícího klinického důkazu. Ano, imunitní systém je komplexní a fenomény jako imunitní imprinting nebo regulační mechanismy existují. Ale z toho neplyne, že opakované očkování proti chřipce „utlumuje obranu“ nebo způsobuje horší průběh nemoci. Taková silná tvrzení by vyžadovala velmi robustní klinická data, ne spekulativní interpretace mechanismů. 6) Antigenní hřích a mismatch vakcíny Ano, u chřipky existuje problém, že vakcinační kmen nemusí vždy dobře odpovídat cirkulujícím variantám. Ano, v imunologii se diskutuje koncept antigenního imprintingu. Ale dělat z toho závěr, že očkování může být proto obecně škodlivé nebo že očkovaní budou „paradoxně zranitelnější“, je přehnané a neodpovídá tomu, jak se tento fenomén hodnotí v seriózní literatuře. Nejde o jednoduchý argument typu „vakcína nesedla, takže škodí“. 7) Etická rovina u zdravotníků Text se snaží vykreslit zdravotníky jako oběti nátlaku a zároveň jim podsouvá, že vakcíny potají „vylévají do umyvadla“. To je bez důkazů a profesně urážlivé. Debata o doporučeném očkování zdravotníků se nevede proto, že by někdo chtěl někoho šikanovat, ale protože zdravotníci pracují s pacienty, pro které může být chřipka závažná až smrtelná. To je legitimní etický i veřejnozdravotní argument, pan @TCikrt i další kolegové mají naprostou pravdu. 8) Argumentační styl textu Dalším znakem dezinformačního stylu je, že autor střídá odborně znějící jména a pojmy s emotivními výrazy typu „očkofanatici“, „Neználci“ nebo osobními útoky na konkrétní osoby. To není známka síly argumentu, ale snaha dodat textu zdání odvahy a odbornosti, zatímco se oslabuje věcná úroveň debaty.
Angelika Bazalová - emko@GeGvendy

K očkování zdravotníků proti chřipce: Lékařům a sestrám asi už neuniklo, že na ně bude vyvíjen největší tlak. Už si to zažili jednou při covidu, kdy bylo namále povinné očkování. Asi se utěšují tím, že je jejich stejně málo, takže s odpůrci očkování jejich šéfové stejně nic nesvedou, ale ten tlak bude sílit. A my nevíme, co mají očkofanatici v rukávu, aby prosadili svou. Nechápu, proč si to zdravotníci nechávají líbit a neohradí se? Jestli si myslí, že tak jako za covidu se "naočkují" tím, že obsah ampulky vylijí do umyvadla? Mezi lékaři a sestrami je prý tento způsob očkování velmi populární. Na jednu stranu to chápu, na druhou stranu mi to - jako člověku, který se snaží říkat věci přímo - přijde poněkud nízké. Zdravotníci mají dost velkou sílu na to, aby se tomu tlaku postavili a obhájili se. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli pacientům. Zde jsou výsledky studie v Clevelandu kde se v jedné nemocnici zkoumala nemocnost očkovaných a neočkovaných zaměstnanců. Výsledek? Očkovaní byli nemocní o 27 procent (!) VÍCE. medrxiv.org/content/10.110… Jasně, je to stále preprint, proč asi? :-D Debaty o smysluplnosti očkování proti chřipce se přitom vedou už dvacet let. V roce 2006 epidemiolog Tom Jefferson zveřejnil v prestižním časopise BMJ pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC16…) hlavní článek s názvem „Influenza vaccination: policy versus evidence“. V něm popsal, jak oficiální zdravotnické politiky (zejména v USA a Británii) masově doporučují očkování proti chřipce každému, ale systematické přehledy dat (včetně jeho vlastních Cochrane reviewů) ukazují jen velmi slabé nebo žádné důkazy o skutečném přínosu u zdravých lidí – vakcíny prý ovlivňují jen málo případů a nemají prokázaný vliv na komplikace ani úmrtí. Jen o dva týdny později na to přímo zareagoval Peter Doshi (tehdy mladý výzkumník, dnes senior editor BMJ) krátkým dopisem v témže časopise s podtitulem „Policy is in the lead“. Doshi plně souhlasil s Jeffersonem, citoval jeho závěry a ještě víc zdůraznil, že data z dlouhodobých studií (včetně NIH) nepodporují oficiální tvrzení o poklesu úmrtí díky vakcínám – naopak ukazují, že politika jede napřed bez solidních důkazů o účinnosti a bezpečnosti. V roce 2018 byly publikovány tři zásadní aktualizace týkající se zdravých dospělých, dětí a seniorů. Jefferson a jeho tým potvrdili, že vakcíny mají u zdravých dospělých jen velmi skromný efekt. U zdravých dospělých (včetně těhotných žen) vakcína sníží riziko onemocnění potvrzenou chřipkou z cca 2,3 % na 0,9 %. To znamená, že je potřeba očkovat 71 lidí, aby se předešlo jednomu případu potvrzené chřipky. Jefferson je epidemiolog, koordinátor Cochrane Vaccines Field, recenzent Cochrane pro akutní respirační infekce , senior associate tutor na University of Oxford. Dlouholetý autor systematických přehledů (Cochrane reviews) o chřipkových vakcínách – jeho práce jsou považovány za nezávislé a vysoce kvalitní a Cochrane je považován za nejlepší a nejspolehlivější zdroj v medicíně. Doshi je je americký vědec a editor, který se specializuje na kritickou analýzu medicínských dat a politik. Je to associate professor na University of Maryland School of Pharmacy a zároveň senior editor v prestižním časopise The BMJ. Exministr @vlvalek Válek by vám asi ale řekl, že to jsou nějací plochozemci, i když jim pokud jde o znalosti a vědomosti nesahá ani po paty. Ale zpět ke studii v Clevelandu - ta studie je prospektivní kohortová. Tzn není randomizovaná, takže oponenti ji vyčítají, že tam mohou být ruzné biasy. Což by mohlo být, ale autoři se s nimi vypořádavají se ctí. Například aby se vyhli podezření, že očkovaní se testovali více a proto u nich bylo více chřipky, netestovali je jen na chřipku. A vyšel jim zajímavý výsledek: V celkovém počtu všech respiračních nemocí (včetně rýmy a jiných virů) se skupiny skoro nelišily. Jinými slovy, pokud by očkovaní chodili na testy s každým prdem, pak by musli mít i víc rhinovirů a jiného svinstva. Což se nepotvrdilo. Data z Clevelandu navíc naznačují, že nejvyšší riziko infekce měli ti, kteří se očkují každý rok pravidelně! Ano, všechno, co jsme se zde naučili během covidu - tedy, že očkovaní mohlou být paradoxně nakonec náchylnější na nákazu, to všechno už se leta ví o očkovaných proti chřipce. O roli T regulátorů jsem psala: Jak upozorňuje (australský profesor imunologie) Robert Clancy ...opakovaným očkováním učíme T regulátory aby reagovaly tlumením zánětu. Říkáme systému - "zvykni si, že se nic neděje”. ...Když se to totiž s vakcínami přežene, zánět se utlumí i tehdy, když už imunitní systém reagovat má! Výsledkem je nepříjemný, komplikovaný a mnohdy dlouhý průběh onemocnění, a to jenom proto, že vakcínami zblblý imunitní systém nezareagoval, jak měl. forendors.cz/p/7285dd0568bd… Stejně tak se leta ví, že když se v dané sezoně nenasadí vakcína na kolující kmen (což se ne vždy podaří předem odhadout), tak očkovaní mohou být mnohem horší průběh. Říká se tomu imunitní interference (antigenní hřích): Pokud je člověk očkován proti kmeni A, ale v přírodě zrovna koluje kmen B (který je podobný, ale ne stejný), imunitní systém se může „zaměřit“ na starou verzi z vakcíny a hůře reagovat na tu novou, skutečnou. To by vysvětlovalo, proč v sezóně se špatnou shodou kmenů (mismatch) mohou být očkovaní paradoxně zranitelnější. To všechno se leta ví, studuje a popisuje. Ale vyprávějte Válkovi, Cikrtovi, Konvalinkovi, Smejkalovi a podobným Neználkům něco o T regulátorech a antigenním hříchu. Oni jsou tím naprosto nepolíbeni.

Čeština
9
21
117
7.9K