Michal Říha 🇨🇿🇪🇺

Včera jsem se při jedné debatě dozvěděl, jak je možné, že čeští politici v Bruselu nakonec prakticky vše "odkejvou". Včetně třeba naprosto přelomové legislativy jako Fit for 55 či té zavádějící emisní povolenky na pohonné hmoty, fakticky je zdražující až o 15 Kč/l. Tedy jak je možné, že přijmou už detailní legislativu, od níž se ale pak, před domácím publikem, třeba i snaží distancovat, či ji doslova zatracují a vyzývají k její revizi, ba zrušení. Nebo se ji do českého právního pořádku snaží propašovat potajmu. Do Bruselu nejprve jezdí takovou legislativu předjednávat níže postavení úředníci. Ti často sami pošilhávají po hezky placeném bruselském místečku, a kdoví zda v rámci svých výjezdů do metropole EU už tam rovnou neabsolvují i pohovory. Každopádně tuší, že jejich šance na "flek" v Bruselu stoupá, když nebudou dělat jakékoli problémy a přijmou předloženou legislativu bez sebemenších okolků. Upevňují si tak své vazby v Bruselu, takže když nezískají místo hned, později třeba ano. Takoví úředníci dokonce často vyslovují jakýsi předběžný souhlas s Bruselem předloženou legislativou. Když se tam pak vydá vrcholný volený politik - ministr či premiér -, aby legislativu finálně dojednal a podepsal, už je mu mnohdy trapné z předběžného souhlasu vycouvávat, i kdyby chtěl. Takže také přikývne. Když navíc přijatá legislativa často vstupuje v platnost až za horizontem jeho stávajícího funkčního období, po jehož skončení může sám hledat uplatnění třeba právě v Bruselu, je přikývnutí ještě o to snazší... Pokud se toto zásadně nezmění, Česko nemůže v Bruselu nikdy své zájmy účinně hájit. Zájmy jednotlivců nemohou převážit zájmy celé země, jejíž daňoví poplatníci si je platí. Platí si je, aby hájili zájmy jejich - daňových poplatníků -, nikoli zájmy své!