
vidmanworld
6.3K posts






















❗️Podávám interpelaci na premiéra. Vystupování „šéfa diplomacie” je přes čáru, dělá „emocionálního chyby” a musí skončit. Zajímá mě, co si Andrej Babiš myslí o tom, že jeho ministr nazývá lidi „méněcennými”, což evokuje slovník 40. let minulého století. Odporné. 📨@AndrejBabis


⚠️ Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) chce usnadnit legalizaci černých staveb. Seznam Zprávy nyní zjistily, že sama se už roky snaží vyřešit objekty na vlastní parcele, které jsou v rozporu s územním plánem města, jež sedm let řídila. seznamzpravy.cz/clanek/305091








Dnes je to přesně 22 let, co jsme se dobrovolně vzdali části své suverenity a přestali být plnohodnotným národním státem. EU nám tehdy slibovala místo u stolu. Ve skutečnosti tam máme čekat na zbytky. Dělení na my a oni nezmizelo. Čelili jsme přechodným omezením na pracovním trhu, české firmy a zemědělci narážejí na méně výhodné podmínky v dotační politice. Dělení na my a oni se také zvýraznilo mezi nevolenou byrokracií a občany národních států. Viděli jsme opakované obcházení pravidel: referenda, která nevyšla dle přání elit, se ignorovala nebo opakovala. Smlouvy se přejmenovávaly, aby prošly bez souhlasu občanů. Platí dvojí metr a pravidla se ohýbají podle politické potřeby. Evropská integrace se vzdálila původní myšlence hospodářské spolupráce a stala se nástrojem regulací, přerozdělování a omezování svobody. 22 let členství v EU znamená především 22 let rostoucí ztráty kontroly nad vlastní zemí, 22 let sociálního inženýrství a 22 let přesvědčování nás, že to, co kdysi bylo normální jako národní identita, vlastní zahraniční politika, vlastní měna, vlastní zákony nebo dokonce tradiční rodina, je najednou zpátečnické a extremistické. Kdo si tehdy v roce 2004 pomyslel, kam až se EU posune? Někteří tušili, mnozí jim dnes zklamaně dávají za pravdu. EU došla ke Green Dealu, k přerozdělování migrantů, k cenzuře, k woke ideologii, k faktickému oslabování demokracie. Není důvod k oslavám, že jsme se stali součástí nadnárodního projektu, který se stále více podobá tomu, jehož jsme se v roce 1989 radostně zbavili.








