Jiří Hrebenar@gisat
⚠️ Věděli jste, že 10–20 % sudetských Němců se aktivně podílelo na protinacistickém odboji? Přitom byli po válce vyhnáni spolu s nacistickými kolaboranty.
Bojovali proti Hitlerovi. Skončili v koncentrácích. A pak je vyhnali jako “nacisty”. Sudetoněmečtí antifašisté jsou “zapomenutí hrdinové” - a jejich příběh začali historici psát teprve deset, jedenáct let nazpět. Někdy spravedlnost přijde pozdě.
Do roku 2006 si vědci mysleli, že na aktivním odboji se sudetští Němci podíleli 5 %. Výzkumný projekt „Zapomenutí hrdinové” byl vládou podpořen teprve v roce 2006 - Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem a Národním archivem zkoumal aktivity sudetoněmeckého protinacistického odboje teprve od té doby. A zjistil, že ten podíl je vyšší - minimálně 10-20 %. Je ale dost pravděpodobné, že skutečný podíl byl ještě vyšší, než dosud odhadujeme.
⚠️ Jak již bylo řečeno, velmi, ale opravdu velmi hrubé odhady tedy říkají, že sudetští Němci se aktivně podíleli na odboji přinejmenším srovnatelně - ne-li více - než Češi v Protektorátu.
🇨🇿 Na straně Čechů je situace s čísly složitější, než u sudetských Němců. Od začátku okupace českých zemí v březnu 1939 zahájila velká část českého obyvatelstva živelný i organizovaný odboj - od pomalé práce v továrnách a sabotáží přes ilegální propagandu až po vytváření odbojových a partyzánských skupin a otevřený boj.
Aktivní odbojáři v přísném slova smyslu (tj. organizovaná ilegální činnost, ne pouhé pasivní formy odporu) tvořili přibližně 1–3 % české populace protektorátu. Pokud zahrneme širší formy odporu (přechovávání, logistická podpora, sabotáže na pracovišti), odhaduje historiografie číslo výše, kolem 5–10 %.
🇨🇿 Česká vláda v prohlášení z 24. srpna 2005 ocenila přínos sudetoněmeckých bojovníků v odporu proti nacismu a omluvila se za to, že i vůči některým těmto odpůrcům nacismu byla po druhé světové válce použita protiněmecká diskriminační opatření.
