Adam Karaba

16.2K posts

Adam Karaba banner
Adam Karaba

Adam Karaba

@KarabaAdam

* Profession: Technologist * Assistant Professor, Department of Organic Technology, UCT Prague * Expert consultant, Unipetrol Centre for Research and Education

Hlavní město Praha, Česká repu Katılım Ekim 2020
378 Takip Edilen255 Takipçiler
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@Vitekschindy Jsem překvapen, že to ještě stojí. Myslel, že na Strahov už se řítí buldozery.
Čeština
0
0
1
8
prof. Orfanik
prof. Orfanik@Vitekschindy·
Já jsem piča! Já si dobyl credit do menzy a šestidemolice zrušila dotaci. 😭😭 Dneska bude na Strahově královská večeře xddd
Čeština
3
0
7
222
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@Gromo Když je to formou stupendia, tak z toho nejsou odvody ani daně. Pokud má mít úvazek, tak na to VŠ potřebuje úplně jiný badget. A kdopak ho VŠ "dá"? Aby ho mohla dát doktorandovi? Bek dal pokyn vyplácet víc, ale peníze nedal, resp. dál míň než předtím.
Čeština
0
0
0
2
Petr Hromádko
Petr Hromádko@Gromo·
A to jste věděli, že když studujete interně PhD, tak se vám ten příjem nepočítá jako mzda a tudíž nedostanete žádnou mateřskou podporu? Moje dcera to například nevěděla. Inu, taková podpora vzdělání i rodinné politiky v jednom balíčku. 🤮
Tom Fu@TomFu31706783

@tkapler Generace strejců, co si všechno vzali zadarmo, teď zavádí Ameriku mladým.

Čeština
18
6
308
34.6K
Simmar
Simmar@Simmar_cz·
3/ Za přibližně 15 minut přijíždíme k Homolce, na vrátnici nám automaticky zvedají závoru, míříme ke služebnímu vjezdu pro sanitky, vykládáme lehátko s panem Romanem a jedeme rovnou na kardiochirurgický sál, tam už na nás čeká anesteziologický tým (Dr. Rzyman), předáváme si klíčové informace a dokumentaci, doktor Rzyman se pana Romana ptá na bolesti a v rychlosti vysvětluje, co všechno se teď bude dít. Přejeme panu Romanovi hodně štěstí a říkám mu, že je v nejlepších rukách. Je cca 15,40 a pan Roman odjíždí na sál k nejdůležitějšímu výkonu jeho života. Druhý den píšu Jarkovi Benedíkovi, jak to dopadlo. Odpovídá mi, že to šlo moc dobře a že kolem půlnoci byli hotoví. Když se to dozvídám, mám obrovskou radost :-) Jestli jste dočetli až sem, rád bych ještě dodal a svým textem jsem to chtěl zdůraznit: medicína není o jednotlivých hrdinech. Je to doslova řetězec zdravotnických profesionálů, kdy každý z nás má své vymezené úkoly a zodpovědnosti, které máme zrutinizované a tím bezpečné pro pacienta. A pokud každý z nás svou práci udělá v klidu, správně a pečlivě, dojdeme k výsledku, kterým je přežití pacienta a úzdrava. S panem Romanem jsme se nedávno zkontaktovali, vyprávěl mi ten příběh i ze svého pohledu a dovolil mi ten příběh vyprávět i Vám. Byl štastný a vděčný, že přežil a že se cítí dobře, že vídá dceru, rehabilituje a začíná zase normálně fungovat a měl by i zase pracovat. Mějte se hezky, hlídejte si krevní tlak a buďte na sebe hodní :-)
Čeština
53
22
1.3K
15.1K
Simmar
Simmar@Simmar_cz·
1/ Je pátek, venku duje studený vítr, od rána jezdíme na standardní věci, které tak nějak člověk ve službě na záchrance na začátku ledna očekává – starší lidí s horečkami způsobené chřipkou, což jim způsobí srdeční oběhovou dekompenzaci, dušnost, bolesti celého těla, kolapsy atakdále. Když kolem jedné po poledni zazvoní telefon s dalším výjezdem, působí to jako další podobná rutinní záležitost v pořadí: "muž 60 let, bolesti zad, stenokardie?, naléhavost 2". Jedeme do běžného kladenského činžáku, cestou s řidičem kecáme o počasí, peskujeme kvalitu kladenských silnic a já si v duchu sumíruju, co tak nějak nejspíš budeme dělat pacientovi za vyšetření, tj. jaké vybavení si vezmeme s sebou. U vchodu do domu na nás čeká dcera pacienta, po cestě nahoru do bytu se jí začínám vyptávat, co se vlastně stalo. Tátu začalo bolet v zádech, když se šel sprchovat, motá se mu hlava. Přicházíme do domácnosti, pacient je pan Roman, 61letý štíhlý vitální muž, leží na posteli v ložnici a kromě mírné pobledlosti vypadá vlastně úplně normálně. Vypráví, že se šel sprchovat a najednou ho rozbolelo silně v zádech (úvodní intenzita dle verbální škály bolesti tak 7/10, pak zeslabila na cca 4/10), taky se mu malinko motala hlava. Dýchá se mu normálně, nezvracel, vědomí neztratil. Bere léky na tlak a cholesterol, ale v poslední době tlak zlobil a zkoušeli s praktičkou jinou medikaci. Od třiceti nekouří. Ptám se na charakter bolesti – stálá nebo přichází ve vlnách? Bodavá nebo tupá? Vyzařuje někam? Měl už podobnou bolest někdy? Co bere za léky? Mezitím točíme 12svodové EKG, měříme pulzní oxymetrii, teplotu, tlak. Všechny hodnoty jsou prakticky normální, na EKG nic zajímavého. V hlavě mi bliká někde vzadu kontrolka, že tohle nebudou jen tak obyč bolesti zad, jaké každý doktor vidí tisíckrát do roka. Prostě nějaká léty nabytá intuice, kdy kouknete na člověka a víte, že to je „divný“ – myslím, že každý zdravotník tenhle pocit moc dobře zná. Pána si pečlivě vyšetřuju, poslouchám, koukám, ťukám, prohmatávám. Celkově si všímám takové zvláštní popelavější barvy v obličeji a teď i diskrétního opocení (opocení je pro mě takový univerzální signál, že mám zpozornět); taky mám pocit, že pulsace radiální arterie je na jedné ruce o malinko slabší než na druhé (v mozku se mi rozsvěcí další kontrolka). Prosím tedy kolegyni záchranářku, aby změřila tlak i na druhé paži. Rozdíl tam je, ale jen asi 5 milimetrů rtuťového sloupce (nicméně svítí další kontrolka v mém mozku). Když si pána opatrně posadím, začne popisovat „poruchu vidění a stroboskopický efekt v očích“. To už začínám mít opravdu reálnou suspekci na diagnozu, z níž máme všichni velký respekt – aortální disekce. Neboli hlavní trubka v těle se v jednom místě natrhne a začne se odtrhávat její vnitřní vrstva a s každým úderem se krev dostává dál a dál a odtrhává další a další části vnitřní vrstvy. Obávaná, ale opravdu ne častá věc - v životě jsem řešil do té doby jen tři pacienty s touto diagnozou a z toho dva mi doslova umřeli pod rukama :/. V hlavě mi začíná běžet několi věcí: 1) jestli je to fakt disekce, musíme spěchat, protože každá minuta zvyšuje riziko úmrtí 2) s pánem musíme manipulovat s maximální opatrností, protože každý prudší pohyb zhorší stav 3) mít pod plnou kontrolou tlak a bolest – podáváme tedy intravenozní medikaci a jedeme. Pokyn našimřidičům: rychle, ale jemně, prosím. Na kladenském urgentu pacienta předáváme kolegyni Janě s tím, že mám suspekci na disekci, byla tam taková a maková anamnéza, předáno, odjíždíme na základnu, případ pouštím z hlavy. 🧵
Jaroslav Benedik@Jarosla21101663

Vážení sledující, od srdce vás zdravím z Homolky. To máte tak klidné odpoledne, 3. princ je spokojený po operaci, a z ničeho nic zazvoní hot-line telefon, kterému říkáme něžně „Mazlík“. Nabídka akutní disekce tentokráte z Kladna.🧵

Čeština
59
125
1.3K
171.8K
Adam Karaba retweetledi
Martin Stránský
Martin Stránský@meme12555·
Takže studentům končí úplně poslední přímá finanční studijní podpora u nás.. Děkujeme, @RobertPlaga, opravdu jste vládou pro důchodce. Od roku 2013 jste to bylo 17,95 korun na porci… beze úprav. Tak doufám, že si to aspoň zrušíte recipročně v Sněmovně. Ale to ne, pokrytci.
Martin Stránský tweet media
Martin Stránský@meme12555

Musím Vás @dan_prokop opravit u Života k nezaplacení. Podpora menz existuje. Ovšem, volně parafrázována odpověď MŠMT „… nepanuje shoda mezi MŠMT a rektory, zda-li studenti musejí jíst…“. Podpora je od roku 2013, tj. přes 10 let, nevalorizována a nikdo ani neřešil cokoli.

Čeština
17
22
346
60.5K
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@Katarin89005789 @JachymVrecion Nechtěl bych vidět, jak by počáteční fáze pandemie dopadla pod Brněnskou klikou. Zejména pod strejdou Válkem. Fakt ne. S cenami pohonných hmot fakt nemá nic společného český premiér.
Čeština
1
0
3
39
Katarina S
Katarina S@Katarin89005789·
@JachymVrecion Nechapu, ze to jejich volici nepochopili v covidu. Nekompetence, amaterismus a navic blamaz na mezinarodni scene.
Čeština
13
0
3
1.1K
Jáchym Vrecion
Jáchym Vrecion@JachymVrecion·
Současná vláda je banda amatérů, hochštaplerů a proruských košťat vedena absolutně neschopným a slabým premiérem. Tak jednoduchý to je ‼️
Jáchym Vrecion tweet media
Čeština
295
70
798
46K
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@bares_michal To bych mohl pkracivat stovkami produktů. Naštěstí je tato výrobní infrastruktura poměrně robustně navržená a je odolná proti výpadkům. Týden nebo měsíc, ok. Měsíce už bude určitý problem. Nemůže to být trvalá uzávěra.
Čeština
1
0
3
50
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@bares_michal V ČR se bavíme o rozsahu 1-2 Mt/rok. Produkty jsou všude. Namátkou. plasty, nemrznoucí směsi, tenzidy, akryláty, barvy, laky, lepidla, změkčovače, kaučuky, pryže, aditiva do paliv a polymerů, a spec. aromatické látky na organickou syntézu (neuveritelne pestré portfolio produktů)
Čeština
1
0
3
52
Michal Bareš
Michal Bareš@bares_michal·
Dneska mi jeden člověk řekl, že nedostatek ropy pomůže přírodě a místo aut budeme jezdit na kole. Tak přidávám jeden úryvek z Typového plánu narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu.
Michal Bareš tweet media
Čeština
1
0
4
323
Ivan Barvik
Ivan Barvik@ibarvik·
@FORUM_24 Podle Igorova posudku ji určitě může i předsedat. António Costa možná v pondělí zjistí, že si Filip oblíbil jeho kancelář a že se má přestěhovat do sekretariátu.
Ivan Barvik tweet media
Čeština
1
0
1
33
Martin Stránský
Martin Stránský@meme12555·
V téhle debatě je pan @konvalinka_jan nepoměřitelně kvalifikovanější než libovolný stomatolog. Mimochodem: o lékařské erudici k těmhle věcem se lze začít bavit poté, co začnou tělo řešit místo svých oddělení mnohem více kompartmentově, což je pro mnohé z nich děsivé…
Roman Šmucler@smucler

Konvalinka ale také není lékař. Neřeší informované souhlasy. Nebalancuje pro pacienta pro a proti. Je to o řád složitější medicínsky i psychicky, než si teoretici představují. Čím více debat, tím míň očkovaných- důvěra mizí.Je to intimní věc- ne politika na billboardy

Čeština
2
0
10
859
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@stanogajdos To samé.. od včera. něco to neodešle a a nejde to ani při dalších pokusech. Jiný to odešle a za chvíli hlásí, že se nezdařilo. A už dýl se mi občas stává, že nejdou načíst tweety.
Čeština
0
0
0
10
Standalf Šedý
Standalf Šedý@stanogajdos·
tweetnu - odeslání postu se nezdařilo někdo mi odpoví - posty se nedají načíst zavřu apku, lajknu odpověď - lajk se neobjeví odpovídám - odeslání postu se nezdařilo
Čeština
4
0
17
532
Radek Blažíček
Radek Blažíček@blazicek_radek·
Tohle ne mě teď vyběhlo. Já si prvně myslel ,že je to taková ta hra " Najdi psa" nebo něco takového 🤣🤣🤣🤣
Radek Blažíček tweet media
Čeština
29
0
83
7.2K
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
Nápověda: Všimněte si dvou částí příspěvku 1) Pozooor! My chceme zabránit preseneni pravomocí ČR na WHO - každej větší vlastnec už má rudo 😡 ----- střih ----- 2) očkování musí zůstat dobrovolné a bez nátlaku. A kopa keců Vidíme kam cílí?
Čeština
0
0
0
37
Adam Karaba retweetledi
Marián Hajdúch
Marián Hajdúch@marian_hajduch·
Tento text míchá dohromady reálné vědecké debaty s dezinterpretacemi a několika zásadními omyly. Je proto dobré oddělit fakta od interpretací: 1) Studie z Clevelandu (preprint) Ano, jde o observační, nerandomizovanou studii, takže sama o sobě nemůže prokázat kauzalitu, pouze statistickou souvislost. U takových studií je vždy zásadní problém možného zkreslení: například očkovaní zdravotníci mohou být více exponovaní pacientům, mohou mít jiné pracovní zařazení nebo odlišné chování při testování. To vše může výsledek významně ovlivnit. Navíc jde o preprint, tedy práci, která neprošla standardním peer review, takže její závěry rozhodně nelze brát jako definitivní důkaz. 2) Co skutečně říkají Jefferson a Cochrane review Jeffersonovy přehledy jsou legitimní a v odborné debatě důležité. Jenže jsou často citovány selektivně. Ano, u zdravých dospělých bývá účinek očkování proti laboratorně potvrzené chřipce spíše střední až skromný v absolutních číslech, zvlášť v sezonách s nižším výskytem. To ale neznamená, že vakcína „nefunguje“. Znamená to, že u populace s nízkým základním rizikem je absolutní přínos menší. To je normální epidemiologická skutečnost, ne důkaz neúčinnosti. 3) Zaměňování relativního a absolutního efektu Číslo typu „je potřeba očkovat 71 lidí, aby se předešlo jednomu případu potvrzené chřipky“ zní dramaticky jen tehdy, když se vytrhne z kontextu. Ve skutečnosti odráží hlavně to, že potvrzená chřipka není v dané populaci extrémně častá. Relativní snížení rizika přitom může být stále významné. Navíc u zdravotníků není cílem jen osobní prospěch, ale také omezení přenosu na pacienty, zejména zranitelné. 4) Tvrzení, že očkovaní byli nemocní více Jedna observační studie nestačí k převrácení širšího souboru důkazů. Pokud někde vyjde asociace, že očkovaní měli více infekcí, první otázka musí znít: proč? Ne automaticky „vakcína škodí“, ale zda šlo o jinou expozici, výběr lidí, testovací chování nebo další zkreslení. Přesně proto mají v medicíně největší váhu systematické přehledy, metaanalýzy a souhrn více sezon, ne izolovaný preprint. 5) T-regulátory a údajně „zblblý“ imunitní systém Tohle je typický příklad, kdy se složitý imunologický pojem používá jako rétorická zbraň bez odpovídajícího klinického důkazu. Ano, imunitní systém je komplexní a fenomény jako imunitní imprinting nebo regulační mechanismy existují. Ale z toho neplyne, že opakované očkování proti chřipce „utlumuje obranu“ nebo způsobuje horší průběh nemoci. Taková silná tvrzení by vyžadovala velmi robustní klinická data, ne spekulativní interpretace mechanismů. 6) Antigenní hřích a mismatch vakcíny Ano, u chřipky existuje problém, že vakcinační kmen nemusí vždy dobře odpovídat cirkulujícím variantám. Ano, v imunologii se diskutuje koncept antigenního imprintingu. Ale dělat z toho závěr, že očkování může být proto obecně škodlivé nebo že očkovaní budou „paradoxně zranitelnější“, je přehnané a neodpovídá tomu, jak se tento fenomén hodnotí v seriózní literatuře. Nejde o jednoduchý argument typu „vakcína nesedla, takže škodí“. 7) Etická rovina u zdravotníků Text se snaží vykreslit zdravotníky jako oběti nátlaku a zároveň jim podsouvá, že vakcíny potají „vylévají do umyvadla“. To je bez důkazů a profesně urážlivé. Debata o doporučeném očkování zdravotníků se nevede proto, že by někdo chtěl někoho šikanovat, ale protože zdravotníci pracují s pacienty, pro které může být chřipka závažná až smrtelná. To je legitimní etický i veřejnozdravotní argument, pan @TCikrt i další kolegové mají naprostou pravdu. 8) Argumentační styl textu Dalším znakem dezinformačního stylu je, že autor střídá odborně znějící jména a pojmy s emotivními výrazy typu „očkofanatici“, „Neználci“ nebo osobními útoky na konkrétní osoby. To není známka síly argumentu, ale snaha dodat textu zdání odvahy a odbornosti, zatímco se oslabuje věcná úroveň debaty.
Angelika Bazalová - emko@GeGvendy

K očkování zdravotníků proti chřipce: Lékařům a sestrám asi už neuniklo, že na ně bude vyvíjen největší tlak. Už si to zažili jednou při covidu, kdy bylo namále povinné očkování. Asi se utěšují tím, že je jejich stejně málo, takže s odpůrci očkování jejich šéfové stejně nic nesvedou, ale ten tlak bude sílit. A my nevíme, co mají očkofanatici v rukávu, aby prosadili svou. Nechápu, proč si to zdravotníci nechávají líbit a neohradí se? Jestli si myslí, že tak jako za covidu se "naočkují" tím, že obsah ampulky vylijí do umyvadla? Mezi lékaři a sestrami je prý tento způsob očkování velmi populární. Na jednu stranu to chápu, na druhou stranu mi to - jako člověku, který se snaží říkat věci přímo - přijde poněkud nízké. Zdravotníci mají dost velkou sílu na to, aby se tomu tlaku postavili a obhájili se. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli pacientům. Zde jsou výsledky studie v Clevelandu kde se v jedné nemocnici zkoumala nemocnost očkovaných a neočkovaných zaměstnanců. Výsledek? Očkovaní byli nemocní o 27 procent (!) VÍCE. medrxiv.org/content/10.110… Jasně, je to stále preprint, proč asi? :-D Debaty o smysluplnosti očkování proti chřipce se přitom vedou už dvacet let. V roce 2006 epidemiolog Tom Jefferson zveřejnil v prestižním časopise BMJ pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC16…) hlavní článek s názvem „Influenza vaccination: policy versus evidence“. V něm popsal, jak oficiální zdravotnické politiky (zejména v USA a Británii) masově doporučují očkování proti chřipce každému, ale systematické přehledy dat (včetně jeho vlastních Cochrane reviewů) ukazují jen velmi slabé nebo žádné důkazy o skutečném přínosu u zdravých lidí – vakcíny prý ovlivňují jen málo případů a nemají prokázaný vliv na komplikace ani úmrtí. Jen o dva týdny později na to přímo zareagoval Peter Doshi (tehdy mladý výzkumník, dnes senior editor BMJ) krátkým dopisem v témže časopise s podtitulem „Policy is in the lead“. Doshi plně souhlasil s Jeffersonem, citoval jeho závěry a ještě víc zdůraznil, že data z dlouhodobých studií (včetně NIH) nepodporují oficiální tvrzení o poklesu úmrtí díky vakcínám – naopak ukazují, že politika jede napřed bez solidních důkazů o účinnosti a bezpečnosti. V roce 2018 byly publikovány tři zásadní aktualizace týkající se zdravých dospělých, dětí a seniorů. Jefferson a jeho tým potvrdili, že vakcíny mají u zdravých dospělých jen velmi skromný efekt. U zdravých dospělých (včetně těhotných žen) vakcína sníží riziko onemocnění potvrzenou chřipkou z cca 2,3 % na 0,9 %. To znamená, že je potřeba očkovat 71 lidí, aby se předešlo jednomu případu potvrzené chřipky. Jefferson je epidemiolog, koordinátor Cochrane Vaccines Field, recenzent Cochrane pro akutní respirační infekce , senior associate tutor na University of Oxford. Dlouholetý autor systematických přehledů (Cochrane reviews) o chřipkových vakcínách – jeho práce jsou považovány za nezávislé a vysoce kvalitní a Cochrane je považován za nejlepší a nejspolehlivější zdroj v medicíně. Doshi je je americký vědec a editor, který se specializuje na kritickou analýzu medicínských dat a politik. Je to associate professor na University of Maryland School of Pharmacy a zároveň senior editor v prestižním časopise The BMJ. Exministr @vlvalek Válek by vám asi ale řekl, že to jsou nějací plochozemci, i když jim pokud jde o znalosti a vědomosti nesahá ani po paty. Ale zpět ke studii v Clevelandu - ta studie je prospektivní kohortová. Tzn není randomizovaná, takže oponenti ji vyčítají, že tam mohou být ruzné biasy. Což by mohlo být, ale autoři se s nimi vypořádavají se ctí. Například aby se vyhli podezření, že očkovaní se testovali více a proto u nich bylo více chřipky, netestovali je jen na chřipku. A vyšel jim zajímavý výsledek: V celkovém počtu všech respiračních nemocí (včetně rýmy a jiných virů) se skupiny skoro nelišily. Jinými slovy, pokud by očkovaní chodili na testy s každým prdem, pak by musli mít i víc rhinovirů a jiného svinstva. Což se nepotvrdilo. Data z Clevelandu navíc naznačují, že nejvyšší riziko infekce měli ti, kteří se očkují každý rok pravidelně! Ano, všechno, co jsme se zde naučili během covidu - tedy, že očkovaní mohlou být paradoxně nakonec náchylnější na nákazu, to všechno už se leta ví o očkovaných proti chřipce. O roli T regulátorů jsem psala: Jak upozorňuje (australský profesor imunologie) Robert Clancy ...opakovaným očkováním učíme T regulátory aby reagovaly tlumením zánětu. Říkáme systému - "zvykni si, že se nic neděje”. ...Když se to totiž s vakcínami přežene, zánět se utlumí i tehdy, když už imunitní systém reagovat má! Výsledkem je nepříjemný, komplikovaný a mnohdy dlouhý průběh onemocnění, a to jenom proto, že vakcínami zblblý imunitní systém nezareagoval, jak měl. forendors.cz/p/7285dd0568bd… Stejně tak se leta ví, že když se v dané sezoně nenasadí vakcína na kolující kmen (což se ne vždy podaří předem odhadout), tak očkovaní mohou být mnohem horší průběh. Říká se tomu imunitní interference (antigenní hřích): Pokud je člověk očkován proti kmeni A, ale v přírodě zrovna koluje kmen B (který je podobný, ale ne stejný), imunitní systém se může „zaměřit“ na starou verzi z vakcíny a hůře reagovat na tu novou, skutečnou. To by vysvětlovalo, proč v sezóně se špatnou shodou kmenů (mismatch) mohou být očkovaní paradoxně zranitelnější. To všechno se leta ví, studuje a popisuje. Ale vyprávějte Válkovi, Cikrtovi, Konvalinkovi, Smejkalovi a podobným Neználkům něco o T regulátorech a antigenním hříchu. Oni jsou tím naprosto nepolíbeni.

Čeština
9
21
117
7.9K
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
Podepisuji.
Kolarovic hrabenka@Kolarovichrabe1

Já vám vlastně tak trochu dlužím vysvětlení, proč se mi úplně nechce tady dělat nějaká „osvětová vlákna“. Má to několik důvodů. Ten první je, že jsem líná. A tady bych klidně mohla skončit. Ale dneska mám velkorysou náladu, tak to trochu rozvedu. Popularizace odborných témat je totiž trochu past. Nutně musíte zjednodušovat — a hodně. Jenže každé zjednodušení s sebou nese prostor pro nepochopení a dezinterpretaci. To je v pořádku. Je to riziko povolání a do určité míry i nutnost. Problém nastává ve chvíli, kdy tohle děláte pro anonymní publikum na internetu. Když mluvím s lidmi naživo, můžu věci hned korigovat, dovysvětlit, zasadit do kontextu. Tady? „Diskuze“ se rozpadne. Místo porozumění se začnete handrkovat o definice a pojmy, které běžně vysvětluju hodiny — a to lidem, kteří mají alespoň základní aparát na to ty věci uchopit. A to je ten háček: pokud ten aparát chybí, často chybí i schopnost si to uvědomit. Přednáším a učím ráda. Mám za sebou docela jedinečnou zkušenost — vysvětlovat věci jak maturantům na Keplerovi, tak deváťákům na spádové základce v Chomutově, a zároveň učit na vysoké. Vím, jak věci vysvětlit a přiblížit různým lidem. Ale právě proto radši učím ve třídě než tady. Ve třídě mám okamžitou zpětnou vazbu — vidím, kdy ztrácím publikum, kdy je potřeba zpomalit, jinak to vysvětlit, nebo se vrátit o krok zpátky. Tady nic z toho nemám. A bez té zpětné vazby se z vysvětlování velmi rychle stává jen další zdroj nedorozumění. Obdivuju odvahu svých kolegů, kteří se do tohohle pouštějí. Opravdu. Vést tyhle diskuze, trpělivě vyvracet nepřesnosti nebo rovnou lži — to stojí obrovské množství energie. Pro odborníka je to strašně nevděčná práce. Někdo napíše během pěti sekund větu typu „vakcíny nejsou dostatečně testované“, „netestují se proti placebu“ nebo „očkování proti tetanu je zbytečné, protože na něj lidé neumírají“. A já, pokud to chci poctivě vyvrátit, na tom strávím klidně třicet minut. Najít podklady, ověřit je, projít je, zasadit do kontextu, vysvětlit — a nakonec to celé ještě zjednodušit do pár vět na Twitteru, které se v tom vlákně stejně ztratí, nebo je dotyčný prostě ignoruje. Ten nepoměr je absurdní. A hlavně: tohle se nedá vyhrát.

Slovenščina
0
0
6
255
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@HonzaSP1 Jasně volný trh vsechno vyřeší sám. To jsme už mnohokrát viděli. Díky.
Čeština
1
0
0
22
Honza SP
Honza SP@HonzaSP1·
@KarabaAdam Jen ať to neřeší stát… díky státu je aktuální nedobrá situace - asi jako ve všem co dělá stát. Pokud by to řešil volný trh, odmítačů očkování by ve velkém zmizeli…
Čeština
1
0
1
17
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
Tohle je vskutku mimořádně odporné. #Antivaxx je antisociální sekta blábolících prosťáčků vedená jejich kazateli, kteří na tom benefitují finančně a získávají pozornost a vliv. Jen bláboly popírající realitu a jsou hezky zabalené do rétorického hávu. Stát to měl řešit už dávno.
Václav Moravec@vaclavmoravec

Mediář: "Zvěte do diskusí i antivaxery, žádá po ČT radní Matocha. Chce statistiky hostů. Generální ředitel ČT Chudárek na středečním zasedání Rady ČT slíbil takovou statistiku dodat." Samoobsluha pseudovyváženosti, o níž jsem drahnou dobu mluvil. mediar.cz/zvete-do-disku…

Čeština
4
0
14
310
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@PetrPetrovi3 Osvěta. V téhle věci by se měl ujmout hlavní role vzdělávací systém (od dětí). Aby funkce vakcín (a další prevence ve zdravotníctví) byla jasná. Já o vakcíně slyšel porvé ve 3. třídě. Pak nebude publikum, které by ten obsah antivaxxewrů konzumovalo. + Pro dospělé pak media.
Čeština
0
0
0
25
Adam Karaba
Adam Karaba@KarabaAdam·
@PetrPetrovi3 Rozumím. Ano, tohle je opravdu nesmírně únavné. Oni jsou jak kobylky a budou do blba soustavně plácat ty svoje nesmysly a myslí si, že výzkumník nebo akademik bude ty bláboly vyvracet. Nemá na to čas.
Čeština
2
0
2
27