Jaroslav Šatra

Města měla dostat možnost říct si, kolik Airbnb ještě unesou. Třeba omezit, že se byt nebude turistům pronajímat celý rok v kuse, ale jen určitý počet dní. Přesně to prosazoval Ivan Bartoš a ještě jako ministr na to připravil zákon. Jenže ten smetla ODS, hlavně Kupka se Stanjurou, a přidalo se i ANO. A ono se vlastně není čemu divit. Pro řadu komunálních politiků je krátkodobý pronájem dobrý byznys, takže nemají moc důvod si ho sami omezovat. Navíc se v tom často hezky potkávají zájmy politiků a velkých hráčů na trhu. Třeba paní Tykačová měla stovky bytů, tedy klidně tisíce lůžek, pronajímaných mimo jiné v režimu Airbnb.

Po dnešních zápasech v Ostravě a Teplicích jsem o tom přesvědčený ještě více.

Pavel Šustr rozjíždí na tiskovce show: „Dnes si poprvé trochu otevřu ústa. Někdo se tady zbláznil. Ale já to nejsem. Rozhodčí slaboučký. A největší sranda je, jak chodí sebevědomě po hřišti. Katastrofa. Pojďte se ještě na něco zeptat, pojďme do rozhodčího! Pořádně mu to osolím."

Policie promluvila. A z celé kauzy kolem derby najednou mizí pohodlná pohádka o „selhání systému“, „selhání fotbalu“ nebo o tom, že český fotbal se vrátil o dvacet let zpátky. Ne. Tohle nebylo selhání fotbalu. Tohle bylo selhání konkrétních lidí ve Slavii. Jaroslav Tvrdík už stihl z problému obvinit prakticky všechny kolem sebe. Hráče, security, bezpečnostního manažera, fanoušky, a kdyby to šlo, možná i zmrzlináře, který podle televizních historek snad propašoval světlice na stadion. Hlavně aby se nemluvilo o jedné jednoduché věci: že nejvyšší představitel klubu nese odpovědnost za lidi, které si vybral, systém, který nastavil, a chaos, který pod jeho vedením vznikl. Slavia je soukromý klub. Jestli si majitel Jaroslava Tvrdíka i po tomhle nechá, je jeho věc. Jenže škoda, kterou tímhle amatérismem Tvrdík a spol. způsobili, už dávno přesahuje Eden. Od derby slyšíme ze všech stran: „Fotbal se vrátil o 20 let zpět.“ „Na stadionech není bezpečno.“ „Musí přijít nové sledování, nové kamery, nové restrikce.“ Jenže to není pravda. Policie jasně popsala, že byla připravená. Čekala, jak musí, na pokyn pořadatelské služby. Ten nepřišel. Přesto sama vyhodnotila situaci a přesunula se do tunelu. Podle lidí od zásahu je nepochopitelné, že ze strany Slavie nepřišel pokyn k výpomoci. Takové selhání prý nezažili za posledních dvacet let. Kdyby tým Jaroslava Tvrdíka fungoval, těžkooděnci mohli zasáhnout ve chvíli, kdy první lidé přelézali mantinel a shromažďovali se za reklamními LED panely. Vrátili by je zpět, zůstali by na místě a zápas by se po pauze dohrál. Místo toho se teď řeší „fotbal jako problém“. Novináři, komentátoři i politici se předhánějí v nápadech, jak přitvrdit na všech stadionech. Jenže nic z toho by nebylo potřeba, kdyby vedení Slavie zvládlo základní krizové řízení. A dopad? Odnášejí to i ostatní kluby. Ty, které chodí na města a kraje žádat o podporu, teď slyší otázky: „Proč bychom měli dávat peníze do fotbalu, když se tam dějí takové věci?“ Za selhání jedné organizace tak platí celý český fotbal. A úplně nejhorší je lidská stránka věci. Tvrdík se poslední roky chlubil Tribunou Sever, mluvil o ní jako o chloubě Slavie a důkazu, že klub umí pracovat s fanoušky. Teď, když jde o jeho vlastní odpovědnost, se mu hodí hodit ji přes palubu. Ne kvůli fotbalu. Ne kvůli bezpečnosti. Ale kvůli vlastní židli. O tom, že za celé selhání může výhradně nečinnost funcionářů Slavie, nikoli systém, nejlépe vypovídá toto vyjádření Policie 👇