Roman Nerad

Učíte se hodiny, dáváte do toho všechno, ale u testu máte v hlavě prázdno? Zadržte, než tu učebnici hodíte do skartovačky. Není to vaše chyba. Ve škole nám totiž zatajili jednu zásadní věc. Objevte, jak se učí „mozkoví hackeři“, a stáhněte si bezplatný návod, který všechno změní. Jak efektivně studovat#utm_source=twitter&utm_medium=sharebt&utm_campaign=top medium.seznam.cz/clanek/alfred-…

@ihtesham2005 I failed Algebra so many times due to dyscalculia. I didn't know. They thought that I had dyslexia, despite the fact that I was reading Stephen Crane, Jules Verne and Washington Irving in first grade. Her book and Egmont Colerus's "Mathematics for Everyman" were life changing.

A professor of engineering who failed math all through school built one of the most popular online courses in history by figuring out exactly why her brain had been working against her the whole time. Her name is Barbara Oakley, and she did not teach herself how to learn until she was in her mid-twenties, after leaving the military with a head full of Russian and almost no useful science knowledge. What she discovered about her own brain eventually became a Coursera course that over 4 million people have taken, and the core insight she teaches has been sitting in neuroscience research for decades waiting for someone to explain it in plain language. Here is the framework that changed how I think about every hard thing I am trying to learn. Your working memory is an octopus sitting in your prefrontal cortex with exactly four arms. Those four arms reach out and grab pieces of information, hold them in place, and manipulate them while you are actively thinking through a problem. Four is the limit. When you try to hold more than four things in conscious awareness at once, the arms start dropping things and everything becomes a scramble which is exactly what you experience as confusion when learning something genuinely difficult. This is not a flaw. It is a design feature. And the entire game of becoming expert at anything is learning how to game this constraint. The mechanism is something neuroscientists call chunking, and it is the most underexplained concept in all of learning. When you practice something enough times that it becomes automatic a guitar chord, a grammatical structure, a mathematical procedure, a debugging pattern in code your brain compresses it into a single neural package stored in long-term memory. That compressed package now fits in just one of your four working memory slots instead of filling all of them. Which means once you have built enough chunks, your octopus can reach down into long-term memory, pull up an entire complex procedure in a single grab, and still have three arms free to work with new information on top of it. This is what expertise actually is. Not raw intelligence. Not natural talent. A library of compressed patterns that can be retrieved quickly and stacked together to solve problems that would overwhelm a beginner whose working memory is still occupied with fundamentals. The finding that Oakley emphasizes most forcefully is the one that sounds backward until you understand the mechanism. People with smaller working memory capacity those who can only hold two or three items at once rather than four are often forced to develop stronger chunking habits earlier and more aggressively than people with larger working memories, because they have no choice. Their constraint becomes their training. Over time, that aggressive chunking practice can produce more robust expertise than a larger working memory that never had to be disciplined in the same way. The most powerful practical implication is this: when you feel completely overwhelmed trying to learn something, that feeling is almost always your four-slot octopus running out of arms. The solution is not to concentrate harder. The solution is to stop, isolate one small piece of the problem, practice it until it compresses into a single chunk, and only then pick up the next piece. You cannot learn everything at once because your brain was never designed to hold everything at once. It was designed to build libraries of compressed knowledge and retrieve them on demand. Every expert you have ever admired is not smarter than you. They just have a bigger library.

Every writing teacher who told you "be concise" accidentally murdered your best ideas. In 1987, psychologist James Pennebaker ran an experiment that broke every assumption about how human creativity works. He divided college students into two groups and gave them the same creative writing prompt. Group A had to write for 15 minutes without stopping, elaborating on every thought that surfaced. Group B had to write concise, polished responses in the same time frame. The elaborate writers didn't just produce more ideas. They produced fundamentally different types of ideas. Brain scans showed their prefrontal cortex entered a state resembling REM sleep, where distant neural networks suddenly started talking to each other. The concise writers showed patterns identical to focused problem-solving mode, which actively suppresses creative connections. Six months later, Pennebaker tested both groups again. The elaborate writers had continued generating novel solutions to unrelated problems at twice the rate of the concise group. The act of elaborative writing had permanently rewired their associative thinking patterns. The advice sounds logical. Cut the fat. Trim the excess. Get to the point faster. What they missed is that ideation and communication are completely different cognitive processes, and optimizing for one destroys the other. When you write elaborately, your brain enters what cognitive scientists call "divergent thinking mode." Each additional sentence forces your mind to find new angles, make unexpected connections, discover relationships between concepts that would never surface in a stripped-down version. The elaboration itself becomes the thinking tool. Watch what happens when you try to explain a simple concept in 2000 words instead of 200. Your brain refuses to repeat itself. It starts mining deeper layers, pulling up examples you forgot you knew, connecting dots that seemed unrelated five minutes ago. The constraint of length becomes a creativity multiplier because your mind has to work harder to fill the space meaningfully. Most people reverse this process. They think first, then write down the conclusions. They treat writing as a documentation tool for thoughts that already exist. This kills the discovery mechanism completely. Real creative thinking happens during the writing, not before it. The elaborate sentences force your brain to search its entire knowledge network for supporting ideas, contradictory evidence, parallel examples, deeper implications. Every time you expand a thought, you're asking your neural pathways to surface material that stays buried when you think in headlines. Professional researchers figured this out decades ago. They don't brainstorm in bullet points. They write massive exploratory documents where every paragraph spawns three new questions. They let themselves ramble across pages because they know the rambling is where breakthrough insights hide. The connections emerge in the elaboration, not despite it. There's another layer most people miss. When you write elaborately about a topic, you're not just exploring what you already know about it. You're discovering what you didn't realize you knew about it. The act of expansion forces you to reach into adjacent knowledge areas, pull connections from unrelated experiences, surface insights that were sitting just below conscious awareness. Pennebaker's follow-up studies revealed something even stranger. Students who wrote elaborately about completely unrelated topics showed improved creative problem-solving across all domains. The cognitive muscle of elaborative thinking transfers. Train it on one subject, and it enhances your ability to find novel solutions everywhere else. Your brain was designed to think in stories, not summaries. Feed it complexity and watch creativity multiply.

@jura_haczek p. Babis ma pravdu. Nicmene soukrome noviny nemusi byt objektivni (nesmi lhat) a mohou zastupovat urcity nazorovy proud a je to zcela OK.

Fascinující, jak Babišovi pravidelně během tiskovky přepne v hlavě a začne mluvit o "manupilaci" a jen tak zničeho nic kopat do Novinek a hájit Vachatovou.

@rkaldy bingo 😀

Abych shrnul požadavky demonstrujících umělců: - Když o financování kultury rozhoduje ministr demokraticky zvolené vlády, je to špatně, protože to je zatahování politiky do umění. - Když o financování rozhodují diváci svými peněženkami, je to také špatně, protože lidi jsou hloupí a nerozeznají Opravdové Umění od komerčních srágor. - Jediný správný způsob je, aby o financování rozhodovala nevolená spřátelená komise, a občané i politici smějí jen držet pusinky a platit. Rozumím tomu správně?

@PrinceOfCzechia @frvavra Souhlas. Prevenci slo zaclenit treba pod ministerstvo zdravotnictvi.

@romannerad @frvavra Třeba ministr sportu je celkem nestydatá trafika.

Úpadek a pád Motoristů v jednom memu. 📉

Pokud budeme dezinformaci definovat jako vedome sirenou a prokazatelnou lez s cilem skodit, tak ano. (nesmime ji definovat jako pan Zdechovsky, ktery ji popsal jako opak informace :-) ). Problem je, ze se dezinformaci oznacuji i jine nazory, ktere se casem ukazi jako pravda a udajna pravda jako lez. Dale je nutne si uvedomit i "uhel" pozorovatele a ze vnimani pravdy muze byt pokazde z jineho uhlu jine a nesklouznout k cernobilemu vnimani sveta a soucasne ani k absolutnimu relativismu. Pokud nam jde o manipulaci, tak snad nejvetsim prikladem jsou politicke strany a jejich marketingove a reklamni tymy, ktere tyto manipulace a poznatky z behavioralni psychologie cilene vyuzivaji a to velmi nebezpecne - cilene a lzive nalepkovani, rozdelovani spolecnosti, atd. Snad nejvice nebezpecne zasla ODS, kde jeji predseda delil volice na demokraticke, kteri voli je (5k) a ty ostatni (asi nedemokraticke). Tady se uz zaciname pohybovat na hrane totalitniho uvazovani s poslapavani veskerych principu demokracie.

Když stát omlouvá lži „prací s chybou“: Kettnerův hoax je rána pod pás všem učitelům V záplavě hoaxů je dobré si připomínat tvrdá fakta. Jedním z nich je i to, že Strategie vzdělávání 2030+, strategický dokument schválený ještě za prvního exekutivního mandátu ministra Plagy, jasně ukládá českým školám rozvoj digitální a mediální gramotnosti. Není to žádný samoúčelný aktivismus. Cílem je budovat odolnou společnost, ve které žáci dokážou kriticky vyhodnocovat informace a nenaletí na laciné manipulace. Jde o naprosto správný směr – moderní školství je v době hybridních hrozeb naší klíčovou bezpečnostní infrastrukturou. O to více bije do očí chování, které v posledních dnech předvádí náměstek ministra školství Zdeněk Kettner. Sdílení prokazatelné a primitivní lživé fotomontáže na sociálních sítích, navíc s alibistickým dovětkem ve stylu „našel jsem to na Facebooku“, není u vysokého státního úředníka jen úsměvný přešlap. Je to selhání v základní mediální gramotnosti. Co je však na celé věci z mého pohledu nejvíce zarážející a nebezpečné, je následná relativizace problému samotným ministrem školství. Místo jasného vyvození osobní odpovědnosti se ministr populisticky vymlouvá na „práci s chybou“. Prý se máme ze situace všichni poučit a jít dál. Jako celoživotní pedagožka musím tento laciný alibismus a bagatelizaci ostře odmítnout. Je to zneužití odborného termínu k maskování politické nekompetence. Práce s chybou do škol samozřejmě patří. Je to přirozená součást učení, která žáky posouvá dál a pomáhá jim růst. Jenže ministerstvo školství není cvičná třída a pan náměstek není žák, který se spletl v diktátu. Bavíme se o nejužším vedení resortu, kde padají rozhodnutí přímo ovlivňující vzdělávací politiku a budoucnost dětí v celé zemi. Na takové úrovni zkrátka pro podobné chyby a absolutní absenci kritického myšlení není prostor. Žádný takto zásadní přešlap ústavního činitele nelze přejít marketingovou frází o tom, že se „všichni učíme“. Ve školách po celé republice investujeme obrovské úsilí do toho, abychom děti naučili ověřovat zdroje a chránili je před dezinformacemi. Nemůžeme po učitelích chtít, aby ve třídách složitě budovali to, co vedení ministerstva z pozice moci a vlivu obratem boří svými statusy na sociálních sítích. Šíření dezinformací z pozice náměstka ministra školství nesmí přejít v mlčení, ani v pseudopedagogické omluvy. Je to totiž signál, že stát rezignoval na svou vlastní odbornost a odpovědnost. A to je luxus, který si naše vzdělávání nemůže dovolit. medium.seznam.cz/clanek/renata-…

"Rozsáhlý sedmiletý projekt, v jehož rámci bylo prozkoumáno 3 900 článků z oblasti společenských věd, dospěl k znepokojivému závěru: výzkumníkům se podařilo zreplikovat výsledky pouze u poloviny testovaných studií" Jeden z výstupů: nejkvalitnější disciplína je ekonomie (samozřejmě) a politologie. Nejhorší sociologie a vzdělávací vědy. A to jsou jen kvantitativní studie, pak ty disciplíny produkují kvalitativní výstupy, kde není co replikovat.

A massive seven-year project exploring 3,900 social-science papers has ended with a disturbing finding go.nature.com/4bZ9khs

@tkapler @RChovanculiak Nebo to take ukazuje na chybne udelanou studii, pokud se jeji vysledky nedari reprodukovat. Zrovna ve vzdelavani by se reprodukovatelnost mela u zakladnich principu blizit 100 % - napr. active recall, spaced repetition, atd.

@RChovanculiak Což je ale asi naprosto normální a v pořádku, to je tak nějak definice společenských a behaviorálních věd, není to exaktní věda a právě proto se výsledky publikují, aby se mohly testovat a ověřovat, proto to je věda a vědecký přístup, ne dotazníček v Haló novinách.

Časopis Nature publikoval "rozsiahly meta-výskum", ktorého jedna časť testovala reprodukovateľnosť výsledkov v spoločenských a behaviorálnych vedách. Najhoršie dopadol výskum vo vzdelávaní: v polovici štúdií sa na základe pôvodných dát nepodarilo výsledky reprodukovať vôbec a ďalšej polovici iba približne. Žiadny výskum sa nepodarilo reprodukovať presne. Zdroj: (2026) Huge meta-research project puts claims in social-science papers to the test

@DitkaDoditka Pozor je to navykove. Pokud to budete brat dele, tak to neukoncit hned, ale postupne snizovat davky. Jinak je pekny abstak.

Znáte tohle na bolesti? ⬇️ Mám je poprvé, tak jsem jeden vzala (na noc), ať se vyspím a jejda. Ono to je nějaké silné a já tu sedím sjetá, jak paprika 🫣☺️🤣🤣🤣🤣🤣

@amymbona_ @meh_srdce Sculptural ornamentation of chateau complexes in Northern Bohemia from Braun's atelier.

@meh_srdce Na sochařskou výzdobu zámeckých areálů v severních Čechách z Braunovy dílny

Kdo by tušil, že na zadávání bakalářky do systému bude nejtěžší vymyslet anglickej překlad jejího názvu

@Honza4746 Na Aprila to beru. 😀

Byl to skvělý premiér, uznávaná osobnost a špičkový lingvista 👍

@LucaBraCZ To je konstatovani faktu, ze zahranicni politiku urcuje vlada.

Všichni voliči motoristů, jste banda pitomejch zmrdů… Je vám líp ? Když ministr zahraničí, mluvil takto o hlavě státu ? Macinka zkurvenej…

@jura_haczek Ano, vymluvy jsou to ponekud hloupe, ale sifrovany telefon Rakusana, ktery dal detem na hrani snad nic neprekona.

Tak se ta angličtina konečně vysvětlila!🥹 Vždyť Filipovu angličtinu mu pochválil i Jirka Paroubek a navíc měl těžký léky na bolest. Chápete? Těžký léky! Takže se mu motal jazyk, jinak by samozřejmě mluvil jako Shakespeare. A o tom štosu papírů nemluvě! Miluju jeho výmluvy.😂

@honciq Zahranicni politiku urcuje vlada. Z tohoto pohledu jsou nazory prezidenta mene vyznamne (taktne receno).

Dostali jsme se do bodu, kdy nějaký magistr Macinka, co dostal 6 tisíc preferenčních hlasů někde v Břeclavi, označuje názory bývalého předsedy vojenského výboru NATO a prezidenta s historicky nejsilnějším mandátem za irelevantní. Pardon, stačilo napsat, že Macinka jen nula.

@vystavel_t67392 @matej_hlavaty @OtoKlempir Diskuse je, ze Matej H. to ponekud rozsiril o nevyrcene. Hezky vecer.

@romannerad @matej_hlavaty @OtoKlempir Tak nevím - celá diskuse je o necelém milionu korun dotace na film o gay komunitě 😀🤷‍♂️tohle nikam nevede, hezký den

Hele @OtoKlempir, začínáš mě fakt zklamávat. Já jsem si myslel, že na tyhle hovadiny s rozesíráním společnosti a úplně tupý kulturní války kvůli orientaci a menšinám nepojedeš. Lidsky mě to mrzí. Máme naloženo už od mala, kdy se musíme vyrovnat sami se sebou, a mnohdy to není lehký, protože ne každý má tolerantní rodinu. Někdo se může narodit i do rodiny, kde si rodiče myslí, že se to dá převychovat. Pak stačí mít na prd kolektiv ve škole, kde nějaká vyhajpovaná „motorka“ žere vaše socky, a šikana je na světě. A to v období, kdy bojuješ s tím vším výše. Ne, doopravdy tu nemusíme jet úplně debilní válku proti menšinám jen proto, že to dělá nejhloupější slovenská ministryně nebo Maďarsko. Mnohem radši bych byl, kdybys pracoval a přišel s něčím, co kultuře, knihovnám a památkám doopravdy pomůže. Jsi ministr kultury, nejsi ministr proti kultuře ani ministr kulturních válek. PS. Už se těším, až mi ukážeš ty desítky e-mailů. Mrk mrk.

@kucerova_d @TrnenyTomas Ano, to je validni a logicky argument, ktery dava smysl. Ma odpoved je - nevim.

@romannerad @TrnenyTomas A proč to teda vůbec řešil a nenechal to být... všichni už se podle toho zařídili 🤷‍♀️ někdy je lepší nic nedělat. V případě téhle vlády by to bylo nejlepší celkově. Kdo nic nedělá, nic nezkazí...

Škoda, že to nešlo oznámit třeba v prosinci, a ne skoro v dubnu, kdy už jsou plány škol a taky spolků, co organizují tábory, v podstatě dané