
→Law of Causality→
8.6K posts

→Law of Causality→
@2theMarsAndBack
different people have different truths in different times and different places, as per the level of their psychological evolution... beauty is all are true!






81% of India is Non Vegetarian. But on Twitter, everyone is a vegetarian lecturing Muslims about how inhumane Bakra Eid is.



Recent favvvv




टॉप २० अर्थव्यवस्थांमधील (nominal GDP नुसार) महागाईचा प्रभाव (प्राथमिक डेटा/अंदाज, २०२६): १. United States (~३२ ट्रिलियन GDP): एप्रिल २०२६ मध्ये CPI ~३.८% (उच्चतम २ वर्षांत), गॅसोलीन +७-१७% प्रभाव. युद्धामुळे +०.६% अतिरिक्त (Q4/Q4). OECD अंदाज ~४.२%. bbc.com २. China (~२०.८ ट्रिलियन): CPI मार्चमध्ये ~१%+, इंधनामुळे वाढ. अप्रत्यक्ष प्रभाव (आयात). ३. Germany: ऊर्जा-आधारित, ECB ने अंदाज वाढवला. EU सरासरी २.५%+ (मार्च), जर्मनीत स्टॅगफ्लेशनचा धोका. ४. Japan: इंधन/खाद्य वाढ, येन कमकुवत. अर्थव्यवस्थेवर दबाव. ५. United Kingdom: २०२६ मध्ये ५%+ breaching चा अंदाज (सर्वाधिक युरोपात). मार्च CPI ३.३%+. en.wikipedia.org ६. India (~४.१ ट्रिलियन): तेल आयातदार, CPI पूर्वी ३-४% आसपास; इंधन/अन्नामुळे दबाव. RBI सतर्क. ७. France, Italy, Canada, South Korea इत्यादी: ०.५-१%+ अतिरिक्त, ऊर्जा आयातदारांवर जास्त. ८. Brazil, Australia, Russia इ.: वेगवेगळे (रशिया निर्यातक म्हणून फायदा/नुकसान). जागतिक सरासरी: पूर्वी २.६% (२०२५) पासून वाढ, commodity prices ~१६% वाढ अपेक्षित. दीर्घकाळ Hormuz बंद राहिल्यास stagflation (उच्च महागाई + कमी वाढ) धोका. worldbank.org डेटा स्रोत: IMF, OECD, World Bank, Trading Economics, national stats (US CPI, EU, इ.). पूर्ण वर्ष डेटा नंतर येईल.लोकांचे मत (Public Opinion):US: गॅस किमतींमुळे ६४%+ लोकांच्या घरगुती अर्थव्यवस्थेवर परिणाम, ८६% युद्धाला जबाबदार ठरवतात (ट्रम्प प्रशासन/तेल कंपन्या). महागाई चिंता वाढली, पण युद्ध समर्थन पक्षीय (Republicans/MAGA अधिक). ipsos.com Europe (UK, France, Germany, Netherlands): इंधन/महागाई चिंता उच्च (फ्रान्समध्ये ४९-५३% खूप चिंतित). US-Israel हल्ल्यांना टीका, तरुण पिढी US वर नाराज. Stagflation भय. ipsos.com Japan: ७५-९०% लोक US-Israel हल्ल्यांना विरोध, अर्थव्यवस्थेवर ९०%+ चिंतित. येन कमकुवत आणि किमतींमुळे नाराजी. csis.org India: पश्चिम आशिया घटनांवर बारीक लक्ष, ९०%+ किंमती वाढ अपेक्षित, खर्च कमी करण्याची तयारी. सारांश: युद्धामुळे तेल शॉक (१९७० च्या दशकासारखा) निर्माण झाला, महागाई पूर्वीच्या ट्रेंडवरून वळली. ऊर्जा आयातदार देश (Europe, India, Japan, China) जास्त प्रभावित. अमेरिका स्वयंपूर्णतेमुळे मध्यम. किंमती पूर्वस्तरावर येण्यास वेळ लागेल. लोक मुख्यतः आर्थिक वेदना (पेट्रोल, खाद्य, विज) यावर नाराज, युद्ध समर्थन मिश्रित/नकारात्मक. en.wikipedia.org @BokyaBhau @mulshikar71 🙏🏼🙏🏼


Uttar Pradesh: US Secretary of State, Marco Rubio and his wife Jeanette D. Rubio, at the Taj Mahal in Agra (Pic source: Reuters)


















