LukasJir

For a driver born without arms, FSD Supervised is life-changing accessibility “I was born without arms and have driven with my feet my entire life. I’m a fully licensed driver, and traditionally I drove with my left foot on the steering wheel and my right foot handling the gas and brake. My only legal restrictions are automatic transmission and power steering. Over the years, though, the strain from my congenital birth defects has led to significant arthritis in my hips. I drove a Model 3 for the past seven years, and it honestly helped extend my independence in a huge way. Recently upgrading to the Model Y – along with Full Self-Driving – has been a complete game changer for me. It dramatically reduces the physical pressure and fatigue of driving and has helped preserve a level of freedom and mobility that means a great deal to me. Most people understandably think of Tesla in terms of innovation or sustainability, but for some of us, this technology truly becomes life-changing accessibility.” – John F.

Mé aktuální dojmy z Ameriky. Narozdíl od jiných jsem z Ameriky nepociťoval, že by přicházela o svobodu slova nebo celkově o občanské svobody. Potkal jsem na Wall st. před vstupem na burzu duševně nemocné lidi, kteří blokovali vstup do budovy svým protestem, NYPD naprosto korektní postup, byli slušně vyzváni, ať jdou do prdele nebo že budou zatčeni. Někteří odešli, zbytek NYPD zatknula, korektně, žádné násilí, pohodinda. Během The TD Five Boro Bike Tour jsme po trase několikrát narazili na jiné duševně nemocné lidi (bělochy), kteří mávali palestinskými vlajkami. Ostatní závodníci je různě zdravili - většinou fuck you nebo fuck off, já mlčel, snažím se chovat v zahraničí slušně. Krásná ukázka svobody na obou stranách. Co mě ale překvapilo - po 22 letech, co do USA létám, se výrazně zvýšila bezpečností opatření v obchodech. Ještě loni jsem si v obchodech na Manhattanu typu Burlington nebo TK Maxx volně prohlížel parfémy resp. parfémové vody (dobrá cena a narozdíl od neplatiče alimentů z Brnele jistota originálu), tak letos zamčené ve skleněné vitríně a je nutné najít čeledína, který se pomalu bojí dát parfém z ruky, aby si ho zákazník prohlédnul. Pokud chce zákazník zakoupit, uvede jméno a čeledín odnese parfém na pokladnu, kde po zaplacení bude parfém vydán. Stejně tak kabelky, všechny zamčené ocelovým lankem, v případě koupě stejný postup s čeledínem/čeledínkou. Byl jsem si v lékarně Walgreens koupit melatonin, stejná situace - vše trochu dražší zamčené, u vchodu statný sekuriťák. Jak výše uvedené vzniklo? Tak, že lokální vlády pod vedením Demokratů ve větších liberálních městěch (NYC, San Francisco, LA, ...) neustále relativizovaly drobnou i méně drobnou kriminalitu především kolegů z Afriky ("dyť oni jsou oběti, před sto lety museli sbírat bavlnu") do té míry, že v mnohých městěch/oblastech posunuly hranici trestného činu nad $1000 a zároveň krádeže trestně nestíhaly/nepostihovaly, takže se začalo ve velkém v obchodech krást, do litru amerických stojí i mnohé televize, takže lecjaký kunta kinte si odnesl bezstrestně z obchodu telku, obchody nařizovali zaměstnancům nezasahovat. Nebo dělaji tzv. banana trick na self check-out pokladnách. Zvrhlo se to brutálně, sociální sítě jsou plné videí ilustrujících tyto čórky ...

Nerozumím tomu, proč má společnost neustálou potřebu lidem kecat do toho zda děti mají/budou mít nebo ne. Co je těžkého na tom respektovat, že to je osobní rozhodnutí, které je někdy dobrovolné a někdy tak úplně ne a všem, kromě toho člověka a jeho partnera, je do toho úplný hovno? Ten bezdětný člověk přispívá společnosti. Jenom jinak. A ty debaty stejně nikam nevedou. Nikoho nepřesvědčí k tomu děti mít a akorát můžou ublížit těm, co by je třeba chtěli, ale nemůžou/nevyšlo to.